Jak zbourat.... - Diskuze a zkušenosti

Pan Božský Nesympatický » Cagey Chceš pomoct? Zajdem na skleničku?

Cagey » player Nemusis, on kupodivu vi, jak na me, takze zatim to klape...on totiz zna veskerou moji minulost, takze chape, ze kdyz bude tlacit, tak me ztrati... a ja jsem mu za to strasne vdecna...

Cagey » Pan Božský Nesympatický Neee, v pohode...v alkoholu uz se neutapim... Ale treba casem...

Cagey » Pan Božský Nesympatický Hele, vim, ze energie pritahuje energii stejneho druhu, takze pokud myslis pozitivne pritahujes pozitivni veci a naopak...na tom ted cilene pracuju....
Vis, myslim, ze clovek musi mit nejdriv rad sam sebe, aby mohl mit rad nekoho jinyho a tim se ted ridim...start je u me

Pan Božský Nesympatický » Cagey No tak! Jedu jedu jedu!

Cagey » Pan Božský Nesympatický Vsak ja jeduuuu...davam si pekne do tela a trham svetove rekordy...

Pan Božský Nesympatický » Cagey Přihlásila ses do Suprstár ? Nepřihlásila, tak si do těla dáváš málo ! A nebo popros svého přítele, on Ti dá ...

Tak, dneska eště dvě kolečka a do sprch.

Cagey » Pan Božský Nesympatický On uz mi dava do tela.... Zacal ted chodit na box, tak jsem na nej zvedava
Superstar? Tam si taky davaj do tela? Ja nema telku, takze to vubec nesleduju....ale kdyz rikas

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nečetla jsem celou diskuzi, reaguji jen na první příspěvek, tak se omlouvám, jestli opakuji něco, co už někdo napsal.

Co je lepší, prožít deset krásných lásek a deset zklamání - nebo žádné zklamání, ale ani žádnou lásku?

Já bych Ti poradila: žij každý den jako by byl poslední. Proč Tě má zajímat, že zítra budeš zklamaná, když dnes si můžeš užít nádhedný romantický večer nebo ještě něco víc? Vždyť zítřek už nemusí přijít, někdy stačí jen vteřina, nehoda a tak.
Prožívej dnešek, nezabývej se ani včerejškem ani zítřkem a uvidíš - Tvé srdce nebude mít důvod se opevňovat.

Najdise.cz » spimajim Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele angua, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já myslím, že je docela možné, že lidé s tímto problémem prošli nějakým vleklým citovým utrpením, třeba už v dětství, a proto si budují kolem srdce bariéry, až si nevšimnou, že už to nejde zpátky, že se ten vzorec chování tak upevnil, že už ho nejde změnit. Je to velká škoda. Já sama to znám spíš z druhé strany, párkrát jsem na takové kamenné srdce natrefila, až si někdy myslím, jestli tady nejsem kvůli odstraňování zábran zazděných srdcí.

Najdise.cz » angua Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, to je možné, jenže oni tím v důsledku nejvíce škodí sobě. Takže je fajn, když s tím chtějí něco dělat, jako pisatelka tady toho příspěvku.
Zklamání patří k životu i když bolí.
Podle mě není na tom lépe ten, kdo se jim vyhne, ale kdo je dokáže překonat - stejně tak jako ve škole na tom není lépe ten, kdo se písemce vyhne, ae ten, kdo ji svede napsat nějak uspokojivě.
Bezcitnost zkrátka pro mě není žádná výhra, ale krok do slepé uličky.
Ale máš pravdu, druhý člověk toho s takovým uzavřeným srdcem svede málo a opravdu souhlasím s tím, že dobývat se do něj nemá smysl.

player » spimajim Přesně tak.Naučit se milovat druhého pro ten daný okamžik.Já to umím a je mi blaze.
Vyjdeme-li totiž z předpokladu,že muž a žena se pochopit v podstatě nemohou,pokud nejsou oba vystudovaní psychologové,tak jaké pak zklamání přece?Můžu být jen mile překvapen nebo klasika.Nic víc,nic míň.

Marhon Každé zklamání sice čím dál méně bolí, ale je to vůbec takhle správně?
není to správně. já měla podobný období. nejde to rozbourat. chce tě to utopit a když se dostaneš až na to bahnitý dno, zůstaneš tam ležet a nechceš už vůbec nic. chce to pecku do mozku aby si se zvedla, jinak se utopíš. živá mrtvola.
já sem se takle utopila. nevěděla sem nejen co je za den, ale musela sem se podívat z okna abych věděla, co si oblíct. jestli je tam sníh a mam si vzít bundu, nebo je teplo a mam si vzít šaty. nevěděla sem jestli je jaro,léto, podzim nebo zima. měsíce sem vůbec neregistrovala. kolem bylo šedivo a v hlavě prázdno. žádná myšlenka, žádná budoucnot a žádný sen.
pecku sem dostala, když sem jela jednou domu autem proti mě běželo kotě, měla sem dost času, ale nezabrzdila. pak mi došlo, že kdyby tam byl člověk, dopadlo by to stejně, nebrzdila bych. a to byla ta pecka, kdy sem si uvědomila, že v tom vzduchoprázdnu, mi svět připadá, jen jako film, na který se dívám a který neovlivnim. ve skutečnosti sem byla nebezpečná pro okolí, protože sem nevnímala, že se kolem mě děje realita. po čtyřech letech sem se vzbudila a začala makat.
všechno to začalo tou tvojí zdí. zavřela sem se do sebe, do svýho světa a měla pocit, že sem v bezpečí a okolí se mě netýká. neni to pravda.
dneska mám pořád jakousi zídku, nedůvěru, ale to jen proto, že když někomu otevřu svý srdce a pustim ho dovnitř, tak on se povrtá a zmizí. a já vystavím svou zídku, který ten další musí překonávat. ale tu ZEĎ už nikdy nechci poznat.
krásně to napsala před časem karamel:
karamel

Ti, kteří se nám otevřou..
Vždy buďte ohleduplní ke všem, kteří se nám otevřou.
Pokud se takto člověk otevře, nemá kam by ustoupil,
kam by se schoval a nemůže se ani bránit !

je to pravda, když ho zklamete, staví zeď, čím víc zklamání, tím vyžší zeď.

mbplacebo » player čím se to u tebe projevuje ?
zamlklostí nebo plachostí?

.......
to byla otázka pro mě?

mbplacebo » Marhon Je super všechno co jste tady napsali v každém příspěvku je kus pravdy a já vím, že to tak je....ale je to běh na dlouho trať bohužel, ten vzorec chování už mám takhle silně zapsanej a není jednoduché se toho zbavit, obzvláště při těch zklamání.... pokaždé když se tohle stane, tak se snažím se s tím vyrovnávat jinak...jenže výsledkem je vrácení se na stejnou "jistou" cestu, neboli do té slepé uličky a jít dál, "jít dál" v uvozovkách páč ta nikam nevede nicméně, moje srdce se otevírá lidem, ale ve vztazích vůči mužům, začíná bejt jak kámen, to si ze mě udělali sami, bohužel, nechala jsem se zvyklat a teď na to doplácím, ono je to těžký, páč se chlapům otevřu vždycky a vždycky se snažím mít rád, takovým způsobem jak to nejlíp dokážu a pak "pic" a rána a zklamání , pokud se to takto děje pořád...výsledkem je chlad, nízké sebevědomí atd....Jak už to tady bylo řečeno, teď se snažím pracovat na sobě a kupodivu mi to jde, zhubla jsem, opět tancuju, tak jak mě to vždycky bavilo, cítím se mnohem líp, ale s těma chlapama to jde od deseti k pěti...

player » mbplacebo Ano.Jistě.

mbplacebo » player Tak dobrá, neprojevuje se to u mě ani zamlklostí ani plachostí a "zatím" ve vztazích lásku projevuji a myslím, že hezky,...(no to je otázka) respektive je to na mě poznat, jenže? pokud to pak skončí a nastane zklamání rezignuji a během (dnes už) pár chvil dokážu vygumovat všechny nepříjemný pocity, prostě ignorace...a to jsem si myslela, že je super, když mě to nedokáže vůbec rozházet...tak jsem začala na tom pocitu víc pracovat a dá se říci, že úspěšně začínám být "chladná" vůči druhýmu pohlaví, otázka je, kdyby někdo teď přišel, jak bych v tom vztahu fungovala, jestli bych se vážně bála cokoliv projevit atd...a i kdyby ještě ne, tak na tom ať chci nebo ne intenzivně pracuji pořád....

Najdise.cz » mbplacebo Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
...co je to zklamání? Pouze to, že někdo nenaplní naše očekávání. Pokud člověk nic nečeká, vlastně ani nemůže být zklamán.

Jestli to není tajemství - píšeš v množném čísle - kolik těch zklamání tedy bylo?

Ptám se proto, že někomu stačí jedno dvě a jeho život se promění v jedno velké definitivní zranění - popravdě je toto ale trochu bolestínské.
Pokud ale někdo prožije zklamání dvacet, pak je někde opravdu chyba a špatný vzorec chování. Myslím ale, že ho není třeba hledat v citové uzavřenosti, ale spíše v chybném výběru partnerů a v chybných očekáváních a nesprávném postupu při budování vztahu.
Tuto chybu citová uzavřenost nevyřeší.
Samota není řešení vztahu pro člověka, který vztah mít chce.

mbplacebo » spimajim béé je správně, neboli bylo jich nesčetně, vím, že si vybírám špatně, jenže zas to co vyzařuješ přitahuješ...hrůůza, takže se snažím nyní pracovat na sobě, aby to tak nebylo, páč sama bejt nechci, víru mám taky pořád, teď jsem se rozhodla, že než se dám do kupy budu sama...(no to není tak těžký, ale spíš, že jsem se na chvilku na chlapy vykašlala) a co se mi nestane, hned se mi připlete do cesty chlápek a hned zas zklamání....to byla asi zase zkouška, někdy si říkám, že chodím k tabuli pořád jen já, už bylo dost zkoušení!!! teď potřebuji čistou hlavu a zamakat jinak to nevidím dobře, občas mě chytnou pochybnosti, že to nezvládnu, ale těch se snažím ihned zbavit, páč vím že to zvládnu

Marhon » mbplacebo já sem na tom asi stejně jako ty. jen už vim, co se stane, když to přeroste přes hlavu.
tady se mi líbí názory spimajim
pro mě to dává smysl a vidim v tom radu. myslim si, že každý má jinou tu svojí cestu, jak z toho ven. a musí si jí najít sám v sobě. já musela až na dno.
ale je pravda, že mě postavila na nohy moje věštkyně.

mbplacebo » Marhon Ano, líbí se mi také její názory Snažím se fakt na sobě makat, někdy to jde, někdy dře, nerada bych na dno!!! Je pořád spousta věcí, který mě baví, nechci je vidět šedivě, to néé, ale prostě můj život se musí přestat točit kolem těch chlapů, páč to je jeden další důvod, vždycky jsem toužila po druhé polovičce, už leta nikoho víceméně nemám, samotu občas střídá zklamání...dřív jsem to řešila pořád, ale dnes se snažím se na to dívat jinak, nechci aby byli pro mě chlapi středem vesmíru (proto jsem se rozhodla na sobě zapracovat) jenže chybně je to, že abych víceméně na ně přestala myslet, tak jsem začala stavět tu zeď ...v tomhle prostě chybuju...

mbplacebo děkuji...tohle je otázka někomu to vyhovuje, znám takového člověka také...je to o tom, co člověk chce... Já hledám sama sebe, cestu, kterou se mám vydat, ještě jsem nenašla a mám milióny pochybností jestli je to správně, špatně či co...

Marhon » mbplacebo já sem se po tom mim fiasku dostala ke kartářce a ta mi napřed řekla, že nic nevidí, že vidí jen prázdno. pak si semnou povídala a až po čase mi říkala, že kolem mě je chlapů dost a měla pravdu, ale až ke mě se dostanou jen samý divný existence. prý budou dva, co nebudou stát za nic a bude to ten třetí. zatím sem potkala ty dva, tak snad bude i ten třetí.
hlavně, ona se mi pošťourala v mozku a já pochopila spoustu věcí. je ale pravda, že tohle dokázala jen jedna jediná
a já sem jí za to vděčná.

mbplacebo » Marhon to je dobře, že Ti to pomohlo, každému pomáhá něco jiného...já byla taky u kartářky, také mi předpověděla, že to bude ten třetí...hmmm nevím, časem jsem pochopila, že to co musím se sebou udělat, nepřijde samo od sebe, ale že i pro svůj pocit, musím hlavně zamakat já
PS: zatím se splnila její předpověď z části...bohužel ta nejsmutnější část, předpověděla mi, že táta bude mít srdeční příhodu a po necelých třech měsících, kdy mi to řekla, měl zástavu srdce dokonce 2x...naštěstí je z toho venku a daří se mu dobře...

mbplacebo A vo tom to je Když Ti to vyhovuje, tak není co řešit.... Mě to nevyhovuje, nechci bejt sama