Léčba toho “jehož jméno se nevyslovuje” - Diskuze a zkušenosti

Lupi » cimi Mně teda padaly i při chřipce - pokud jsem ji dostala. Kdysi jsem měla takovou fakt hnusnou, kdyby tehdá byl kovid, asi by mě pozitivně otestovali - taková, jak píše Mili, že se člověčice tři neděle plouží, jak tělo bez duše. A to si pamatuju, že jsem se nebála, že umřu, ale že mi vypadají všechny vlasy

BLM » cimi Macerát z imela sa vylúhuje z listov, nie z bobulí- tie sú jedovaté. Slúži na riedenie krvi, funguje aj proti endometrióze, krvácaniu, v Japonsku sa používa na liečbu rakoviny...

http://www.slovenskyvyrobca.sk/kate…


V protokoloch na liečbu kovidu je v prevencií uvedená ako náhrada Ivermektínu Čierna rasca.

player » cimi My jsme tu na severu Jablonec- Liberec přišli o 3 muzikanty (a i tři kapely tím). Věk 62 , 63 a 75. Ten poslední měl trochu smůlu , měl bércáky , obvoďák mu řekl , ať se raději neočkuje a za tři neděle adios. Ale zbylí dva byli zraví , chlapi , jak řimbabové.

Shodou okolností , oba odmítači. Ale v jednom případě je to škoda několikanásobná , protože to byl Jan Krajník , kterej krom toho , že hrál , tak byl i pedagog a vydával kytarové školy pro klasickou kytaru.

cimi » Ruby Však právě proto jsem založila tuto diskuzi....asi to uvidí tak promile, ale vnímám jako fajn a důležité, aby si lidé předávali zkušenosti a rady...a byli vidět a slyšet...

cimi » thééé Já mám zase pocit, že hůř to snáší lidi kteří se moc zastavit neumí....i když i to může být vlastně takové zatvrdnutí...

thééé » cimi Ano, právě... já právě celý víkend přemýšlím, co znamená nepřechodit - a fakt to chce změknout a zastavit se, zpomalit a přehodnotit..očistit se apod.

cimi » thééé Já se tím taky prohrabávala...řekla bych že na to platí to podobné, co u covidu, ale tolik podpůrných prostředků tenkrát k dispozici ani nebylo...čaj s medem citrónem je zázračný i teď...
U covidu bych řekla že je hlavní na co nikdo nebyl příliš připraven ta srážlivost krve...jestli měla i chřipka takovou specialitu nevím, od té doby těch případů pořádné chřipky podle mě tolik nebylo...
Ty antibiotika se dávaly na přidružené záněty plic...

No a to nepřechodit....no asi nejlépe když se o nemocného někdo stará a vstane až to tak cítí...

thééé » cimi já miluju černý čaj s citronem a medem - a tentokrát jsem ho vůbec nemohla, dělal mi křeče v žaludku

Lupi » cimi Nebo možná takoví ti "běhači na pásu"? Protože totiž jsou lidi, kteří jsou od podstaty takoví šmejdilové, ale nevím, jestli i těch se to týká, myslela bych, že ani ne.
A pak máš lidi, co nabrali tempo, které do nich doba vtloukla a to neumějí změnit. Tak třeba ti mají úkol zpomalit.
Sama jsem po odchodu do penze zjistila, jak báječné a důležité je, když můžeš dělat věci vlastním tempem a ve vlastním rytmu....ale trvalo léta, než jsem ho našla, jak je člověk poblblej. A tak se mi zdá, že je tohle ohromně důležitá a strašně zanedbávaná věc, jak jsme pořád jeli v tom továrním režimu.

Lupi No koukněte: https://www.novinky.cz/koronavirus/…

Kdybych netušila nic o koroně, řekla bych si no a co - normální chřipkový příznaky Tak se mi zdá, že ten maličký šikula našel konečně rovnováhu tak, aby si nezamordoval hostitele a přitom se zvesela množil

thééé » cimi Ještě jsem Ti chtěla napsat sen, přišel mi takový jako symbolický.
Bolela mě teda hodně hlava a hledala jsem cestu ven (tělová svíčka, meditace, vnitřní klid apod.)
Takže sen:
vracíme se skupina lidí z válečného, bombardovaného území. Jsem tam s jakousi svou rodinou (né tou fyzicky reálnou). Letadlo vzlétá a já se modlím - ať vzlétne, ať vzlétne - protože jakmile už budeme ve vzduchu, budeme v bezpečí.
Ale zasáhli nás, takže letadlo napůl.
A teď ty trosky atd. Moje rodina se rozhodla, že se vydá domů pěšky.
Přemýšlím, že jaká to bude náročná, dlouhá, nebezpečná cesta. Vůbec se mi do toho nechce. Ale pak uvažuju nad tím, že když budeme čekat na záchranu, že žádná nemusí přijít, že o nás vlastně nikdo neví...a že možná stejně nakonec budeme muset pěšky, jen se cesta oddálí.
Takže se rozhoduji, že vrátit se - i když takovým vysilujícím způsobem - že je lepší varianta.
...
mám pocit, že se to k tomu vztahuje, že nemůžu čekat, že mě zázrak zachrání, že všechno bude zase o.k., že se něco vrátí do starých kolejí (domů),
ale naopak, musím hledat cestu, jak to používat, jak skrze to žít nově atak.
..
kaněc filma

Hustokrutě obscénní Morti Si delas pruzkum?

Moje zkusenost? No...neni to prijemny ale tak dalo se.
Paradoxne ja neockovana sem byla vic v pohode nez muj ockovanej muz....jenze, sou tam dve dulezity ALE...jak mi sam sdelil, mam si uvedomit, ze on je muz a jeho zabiji uz ryma a druha vec je ta, ze prvni sem lehla ja, ktera sem se nakazila kdesi - nejspis v praci- coz sou samozrejme jen letmy setkani, kdezto on lehnul az po dvou dnech myho upornyho chrchleni a nudleni v jedny domacnosti...
Kazdyho to "polozilo" jinak. Me spis pres kasel a bolesti vseho moznyho - ale ruku na srdce, ja uz teda asi dvacet let snad nezazila jedinej den, kdy by me neco nebolelo - tu zada, tu krk, tu hlava, tu kycel , takze sem se nak vyrazne nehroutila a Milan teda mel spis teplotu a unavu - ktera mu zustala. Ja sem unavena furt uz roky
Oba sme kuraci, oba mame nadvahu, oba mame stejnou doktorku.
Nase doktorka je celkem alternativni na nase pomery, takze lecba byla jako u klasickyho nastydnuti. Teplo, klid, caje, medy
Kelikoz Milan skuhral vic, napsala mu jakousi monoklonalni kapacku - na tu nakonec nesel, pac nez byl termin, podstatne se mu ulevilo.
Nejzajimavejsi informace -stran lecby teda- od nasi doktorky byla, ze vlastne nikdo o covidu nevi tolik aby moh prorokovat. Milan totiz chtel vedet, jestli ma na tu kapacku vubec chodit, kdyz se mu ulevilo, jestli se da cekat zhorseni...

cimi » Hustokrutě obscénní Morti Rozháním/te/me bubáky

Jinak přesně takhle to měla teta...zvažovala jestli na ty monoklony vůbec jít, protože si už podstatnou část vyléčila jako klasické nachlazení za které to celou dobu považovala, ale vzhledem k jejím věku tam nakonec šla...

Prorokovat se nedá...to je fakt

cimi Přidávám rozhovor - k těm naučeným frázím o tragičnosti a fatalitě onemocnění na covid...

https://www.reflex.cz/clanek/…

“ Říkal jste si často, kdyby se sem tento člověk dostal dřív, mohl jsem ho zachránit?

Tohle platí obecně u každého pacienta, který se dostane do těžkého stavu. Čím déle ten těžký stav trvá bez toho, že by pacient byl léčený, kdyby ničím jiným, tak alespoň podpůrnými prostředky, tím častěji pak dochází například k dehydrataci, protože není schopen adekvátně přijímat potravu, tekutiny a tím rychleji se prohlubuje stav, který působí ta choroba samotná. A pokud se v takové chvíli zasáhne včas, pak samozřejmě životní a další orgánové funkce pacienta jsou v mnohem lepším stavu a tím pádem i šance na zotavení a rychlost toho zotavení je lepší. Týká se to zejména těch starých lidí, kteří mají malé rezervy, tam už ty změny z hlediska selhání orgánových funkcí mohou být často nevratné. Přístup až vám bude nejhůř, zavolejte si sanitku, zejména pokud jde o starší ročníky, nepochybně vedl ke smrti velkého množství lidí.”

thééé Moje další zkusenost k léčbě po-stavů. Stále mě bolela hlava, ale dost úporně, asi 5-6 dnů v týdnu. Byla jsem zoufalá. Psala jsem tu, že jsem zkusila tělové svíce a úleva, ale do dvou dnů znova. Takže dlouhodobější úleva nee.
Pak jsem si v noci během spánku sama poradila "musíš ředit krev" (fakt teda, co si člověk neudělá sám..)
A jelikož jsi psala, že přítel ředil, tak jsem si na to vzpomněla a dala si do souvislostí s trombózami u covidu.
A tak ředím krev - přírodně pomáhá právě Tvoje oblíbená dobromysl, pak skořice, česnek (nemůžu teď vůbec), kurkuma, máta atd. dá se vyhledat.
A taky 1/4 acylpyrinu denně - ten mi zabírá nejlíp.
Konečně nemám ty přetlaky v hlavě, bolesti a překrvené sliznice nosu atd. Snad to je teda už konečně vítězství.
Tak třeba to bude pro někoho přínosné.