Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti

Lahodny poeta Poznávej srdcem, to je Ti nejbližší,
poznávej srdcem, když myšlenky se utiší.
Poznávej srdcem a zpytuj svoje svědomí,
poznávej srdcem, že druzí chybují stejně jako my.
Poznávej srdcem, a objevíš v srdci každého člověka lásku,
poznávej srdcem, a radost vstoupí do Tvého života i svazku.

Miroslav Hrabica

Pithecanthropus erectus » Klaret už mám zase husí kůži.... Tohle slyšet recitovat Mirka Kováříka je slast

Najdise.cz » Lahodny poeta Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz » Pithecanthropus erectus Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hraběte mám prostě spojeného s hlasem Mirka Kováříka.

https://www.youtube.com/watch/…

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A ještě jedno audio....
Sedmá elegie Jiří Orten

https://dl.dropboxusercontent.com/u…

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Těch je nepočítaně, asi jako u kdekoho. Přidám ale autora, který mne trefil naposledy.

Milan Calábek - Ze sbírky Satori ve Zlámané Lhotě
( zrovna jsem ji půjčil, takže první dvě nemusí být úplně přesné, páč je píšu z paměti)

XXX

Kolikrát jsem tě
podvedl,
aniž bych tušil
koho tím nejvíc
zrazuji.

XXX

Spíše najdeš
zlatý prsten v hovnech,
než v hospodě Boha
a na facebooku vztah.

Další kopíruju z blogu http://blog.wuwej.net/2011/07/…, kde je více nejen o tomto autorovi ...

XXX

Všechny zdi, o něž
si hlavu rozbíjím,
jsou
v mé hlavě.

XXX

Žádná pěst
není
tak tvrdá
jako srdce.

XXX

Kohopak jsme to vyhnali z chrámu
v pochcaném bezdomovci,
aby nás utrpením svým
nerušil při modlitbách k Němu?


------------------------------------------------------------------------

A když už, tak dnes jsem víceméně náhodou narazil na tenhle rozhovor ...

https://www.youtube.com/watch/…

Za mé vnímání je to hodně přesný ...

Najdise.cz » vůně podzimu Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Taky přidám ne úplně tradiční....



Až budu po smrti - Pepa Fousek

Až budu po smrti chtěl bych být strašidlem
Chtěl bych mít perutě na těle vystydlém
Létal bych nad městy nad Prahou nad Louny
Cvakal bych čelistí a strašil blbouny

Strašil bych ouřady co mávaj štemplama
Co život kratičký mění nám na drama
Strašil bych neřády nemocné závistí
Co lidi pomlouvaj z neštěstí kořistí

Strašil bych korupci lháře a fušery
Servilní kýválky poslušné posery
Strašil bych podrazy vandaly křiváky
Práskače chamtivce zloděje hlupáky

Pak až by zmizeli a nikde nebyli
A lidé by se jen poctivě živili
V Půjčovně nebeské vrátil bych perutě
Pak by mě mrzelo že nejsem na světě

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A verše píší i matematici

Doc. RNDr. Emil Calda, CSc.
http://www.glouny.cz/matematika/…

Lahodny poeta Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.
Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy.
Jsem tisíc větrů a všechno jejich vlání.
Jsem jiskření stříbřitých sněžných plání.
Jsem sluneční svit na zralém obilí.
Jsem podzimní déšť, všechno zaliji.
Když se probudíte do ranního ticha,
já jsem ten čilý šum, co na vás svěže dýchá,
zpěv ptáků, co v kruhu víří ve výškách.
Jsem hvězdy, co nocí září jako zlatý prach.
Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.
Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy.
Autor neznámý

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Spousta příběhů nás potkává.....
i básně jsou příběh

____________________________________________________________________

Příběhy jsou lék

...kdykoli se vypráví příběh, nastává noc.Bez ohledu na to, kde obydlí stojí, jaký je čas, jaké je roční období, vyprávění způsobí, že hvězdnatá obloha a bílý měsíc se vykradou z mraků a vznáší se nad hlavami posluchačů.
Někdy se u konce příběhu místnost naplní svítáním, někdy zůstane kousek hvězdy, někdy otrhaný kousek bouřlivé oblohy.
A cokoli zůstane, je dar, aby se s ním mohlo pracovat, aby se mohl použít k utváření duše...

Viděla všechny věci
svojí řasou z vlka
všechny věci pravdivé
a všechny věci falešné,
všechny věci stavící se proti životu
a všechny věci směřující k životu,
všechny věci, viděné pouze
očima toho,
kdo si váží srdce srdcem
a ne pouze myslí....

C.P. Estés

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
úryvek/sloka z Duchovní písně sv. Jana od Kříže





Nevěsta duše:



Viz, lože nám celé je z kvítí,

doupaty lvími mocně obepjaté,

kment s šarlatem na něm se třpytí,

i v pokoje zbroji je svaté,

a v tisících kol visí štíty zlaté.



V tvých stopách, hle, děvy jen letí,

tvou cestou mladice se rozbíhají;

tvou za jiskrou smějí již spěti,

tvém po víně v pospěch se mají,

a vůně balzámu se rozlévají.




Já v sklepě jsem Milého pila,

ten nápoj, po němž mizí smyslů vláda.

Když odtamtud v nivách jsem byla,

mně rozprchla bravu se stáda,

jež kdysi hlídávala jsem tak ráda.




Tam na hruď jsem v lásce mu klesla,

tam znát mě učil vědu slastnou, drahou,

tam celá jsem vstříc se mu nesla -

vše dáti mu bylo mou snahou -

slib davši: Budu tobě chotí blahou!




Má duše mu chtěla se vydat

i všecek statek sladké službě jeho.

Již není mi brav třeba hlídat,

já nemám již úkolu svého

než jediný - mít ráda Milovaného!




Když v luzích mne nenaleznete

a na pastvině nebudete zříti,

pak, že jsem se ztratila, rcete.

Však v ztrátu když láska se vznítí,

ta moje ztráta musí zisk jen býti!




Ze smaragdů, ze všeho kvítí,

jež vybráno je svěžím jitřním časem,

si věnce teď budeme víti,

jež lásky tvé rozkvetly jasem,

mým jedním spleteny pak budou vlasem.




Tím jediným vlákénkem vlásku,

jenž vzlet mi z šíje. Když jsi pozřel na ni,

on zajal tě, spoutal tě v lásku

a jho mé, hle, tebe již sklání

a jedno z očí mých již tebe raní.




Ty popatřil na mne jsi kdysi;

v svou milostnost mě oči tvé tím noří.

Tím moje pak zasloužily si,

když ke mně tvá láska tak hoří,

že v tobě to zří, čemu teď se koří.




Mnou nezhrdej, prosím, ó Milý,

ač vidíš, jak jsem pleti snědé temně.

Zřít na mne již můžeš v té chvíli,

co na mne jsi pohlédl jemně.

Vždyť milostnost a krásu nechals ve mně.


....

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já tobě

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Chrám - Li Ši

Přestalo pršet
po noci a dni.
Šťavnatá, temná
barvo zeleni !
Vran nepořádný houfec
vyletěl
a na zvonici mezi stromy sed.
Dlouhý chrám stojí
něm a tich,
v celu se vrací
úsměvný mnich.
Den celý stojím
u vrat kláštera,
dívám se na sosny --
jak po kmenech
jim kmitá
stínů hra.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
úryveček - konec Pásma, Guillaume Apollinaire v překladu od Čapka...

...

Jsi sám jitro přichází
Mlékaři zvoní bandaskami v ulicích

Noc se vzdaluje jako míšenka přesličná
Toť Lea pozorná či Ferdina falešná

A ty piješ ten líh palčivý jako života bol
Tvého života jejž piješ jako alkohol

Chceš domů pěšky jít a míříš stranou Auteuile
Spát mezi svými modlami z Oceánie a Guineje
Jsou to Kristové jiné víry a jiných bohoslužeb
Nižší Kristové temných nadějí a tužeb

Sbohem sbohem jsi ospalý

Slunce uťatá hlava
Se kuku kutálí

...

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Písně otroka - Svatopluk Čech
úryvky

XII

Ze všech kleteb otročiny,
jíž nás stihl bůh,
nejtrapnější, nejhroznější
otrocký je duch.
Hleďme kolem na své řady,
co tu klamu, lsti a zrady,
co tu nízkosti se plazí,
co tu zášti srdce mrazí,
co tu zmijí
před cizím se podle svíjí,
svým pak vztekle syčí v sluch!

Hle! tu rab, jejž za hlídače
otrokář dal nám, —
kterak zapírá nás rázem
prodejný ten chám!
Cit svůj, rozum, duši třeba
prodává mu za kus chleba......

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
XVI

Jest leckde volnost pouhý hlahol slova
a svoboda jen hluchý, prázdný zvuk,
leč u nás prociťuje denně znova
to heslo bouřlivý všech srdcí tluk;
kam zrak se upne, plamenem je psáno
a koldokola věčným zvonem zní,
je prvním naším vzdechem každé ráno
a večer modlitbou je poslední.

Když v dálku bez mezí nás vábí moře
a volný vítr vlas nám rozvlaje,
když na obzoru kmitne hříva oře,
jenž uzdy nezná, stepí těkaje,
když hrdý orel před námi se vznese
a křídlem zahrá v modré výsosti, -
tu ruka vzpjatá poutem pozatřese
a rtové zachvějí se: Volnosti!

Ó volnosti, jak divukrásná báje
k nám luzně šumíš z časů daleka,
jak matný ohlas ztraceného ráje,
jenž dřímá ztajen v srdci člověka;
a duch náš s poutem srostlý jedva věří,
že víc ta zvěst než snivé zkazky plod,
že bylo pravdou, co se v dálce šeří,
že býval kdysi svoboden náš rod........

https://www.youtube.com/watch/…

Hustokrutě obscénní Morti » tulačka ANO!
Paradoxně mi ji připomněla nějaká reklama na salám ci co, ze sem si ji musela vyhledat, pač sem byla tak zblbla ze se mi tam vybavoval furt ten salám
...a ačkoliv na poezii moc nejsem, rsk sem se u ni rozbrecela jak maly decko co se ztratilo na malinach

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Had - Kamil Bouška

Konečně tlamu plnou písku
dlouhý jako Slovo na počátku
svlékám se z nekonečné věty
vláčnou kostrou času
vleču lásku bez útěchy
a jenom jed promluví z ochromené tkáně
na suché kůži horkou poušť
leptám světlo ve studené krvi
ve žlutých očích
tvrdý chlad uráží Bohy
když ovíjím a laskám zemi
syčí ve mně stín
a mlčí smrt
–––
a znovu
vykroužím oblohu svými rty
do ranního světla zakloním hlavu
rozemnu v očích suché plátno tmy
napnu řeč a ponořím do barvy
zasadím hlas do dutiny stromu
ptákům pod křídla schovám slova
zem poteče žilami
na kůži bude prosakovat
dech přinesu na dlani

a pak Ty

říkej mě říkej

nedořekni

Pithecanthropus erectus Vladimír Holan

MÝLÍME SE


Proč říkat, že radosti smrtelníků nejsou víc
než blesky na husím peří?
Vzpomínám jisté chvíle svého dětství,
kdy lepič plakátů stál u stodoly
s bicyklem opřeným o švestku ...
Za týden přijel cirkus.
Bylo tak trudovitě natřískáno,
že se musily přistavět židle.
Nikdy, přenikdy už neuvidím takové zázraky.
Akrobati stáhli rolety svých triček,
krásojezdkyně čekala na tajné znamení mé lásky,
šašek nám zašíval rozum žabím hedvábím
a pašijovými nitmi iluze
a provazolezec pálil svíčkami svůj pohyb tak dlouho,
až jsem, společně se všemi jezery,
obracel všechno v sobě hlavou dolů...
Však nejvíc jsem se radoval z pilin,
ze kterých obláček počátku bral každý blesk splnění.
Ale běda, jak ona radost ustydla,
když jsem se dozvěděl,
že piliny dodává cirkusu
největší rakvářský závod blízkého města!

Najdise.cz » Pithecanthropus erectus Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Poezie od nezvučných jmen


Někdy si namlouvám,
že dotekem
snímáš ze mě všechny viny,
že s tebou smím být někdo jiný,
bez vrásek uplynulých let
a bez příčiny.
A přitom vím, že ne,
jak jsme si rozestlali,
uléháme,
se sebou sami,
a přese všechny řádky napsané
přede mnou nikdo nemůže mě spasit
a zázrak hodný díkuvzdání
se nejspíš nestane.
___________________________________

Kde moje srdce kdysi bilo,
dnes ticho po pěšině,
jak v kostele když praskne zvon,
zbytečné ptát se po příčině,
zborcené dozněl harfy tón.

Kde moje srdce kdysi bylo,
prázdno jak ve vitríně,
kde na sváteční sklo prach usedá
a vteřiny se vlečou líně,
jakou má vůbec cenu, co nikdo nehledá?

2x Lenka Faltejsková

______________________________________

„Zakořenila jsem tu“ - říkám svým dětem.
Miluju ten kousek země,
který mi tu na chvíli patří.
A jednou...budu zas patřit já jí.
Uklidňuje mě to.
A když mi je někdy,
třeba smutno, tak co vždy pomůže,
když jdu na zahradu
a zapustím ruce do země“

Foto a text
Iva Dufková

Mí_lka .....

Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje;
a vysoko v daleké kraje
bílé obláčky dálným nebem plynou,
a smutný vězeň takto mluví k nim:
"Vy, jenž dalekosáhlým během svým,
co ramenem tajemným zemi objímáte,
vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,
vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe,
v tiché se slzy celí rozplýváte,
vás já jsem posly volil mezi všemi.
Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlast jedinou i v dědictví mi danou,
šírou tu zemi, zemi jedinou!

.....

úryvek z Máje (K.H.Mácha)

Najdise.cz » exit Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Je to tuším dva tři roky, běžela taková akce.....básničky přilepené na domovních dveřích, kandelábrech.
Od té doby občas pokukuju a nic....

Najdise.cz » Mí_lka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Díky za verše

Ta třetí...nojo no.
Ta modrá chodba suterénu nemocnice ve filmu a ten typický pach starého kina, kde jsem na Básnících tenkrát byla
Nostalgie, no....

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pražský chodec - Vítězslav Nezval (úryvek)

Začíná zima
a Manon Lescaut čeká kočár
u Opery kam ji právě odvezl nějaký starý markýz
jehož nákrčník škrtí hadrníka

Jak se mění ulice bez chodců
a okna jimiž letí hvězdy do zrcadel
když nájemníci pohrouženi v spánek
vstupují do románů zavřených na nočním stolku

A netečný básník spí stoje
když vyčerpal všecka jména žen
jako by hrál na kytaru
se svým hadrnickým uzlem

Tento obyvatel ulice
podepřen o roh vrat
spí na měkké podušce svého břemene
a chřestí imaginárnímu klíči

a proklíná svatou Poezii
byla prý Neapolitánkou
avšak je už pozdě a déšť padá na lampy drožkářů
a na kořalkové květiny v mokrých čtvrtích