v skutočnosti sme len sami - Diskuze a zkušenosti

Tasha11 » Petr9 Peto klidek a nadhlad

Petr9 » Tasha11 ja se jen snazil rict neco podobneho

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele haf, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
souhlasím

Brid Hopki » Janíčko Skútrista Jane, uvědom si prosím, že stavíš rozum nad city, to asi není známkou toho, že by byli vodnáři lepší než štíři...ale jestli to tak cítíš, prosím...

Brid Hopki » Janíčko Skútrista tak to ani omylem, Jane ....rozum je nástroj, který pokud je správně používán, super ...ale nikdy nemůže být rozum víc než cit...absolutní blbost

Brid Hopki » Sem.miš

Buddha/2 » Janíčko Skútrista tentokrát s tebou nemůžu souhlasit,rozum i cit jsou -měly by být-v jedné rovině.
oboje je svým způsobem psychická schopnost.
a proto,že Ty preferuješ rozum a Tashenka cit,nemůžete se dohodnout.A přitom by stačilo,kdyby každý z vás udělal jeden vstřícný krok směrem ke druhému

Buddha/2 » Saly

Saly » Buddha/2

Buddha/2 » Saly to byl překlep
měl být

Claudio ahojky Jan P.,

tebou komentovaný textík má i jiný význam.
a proto dovol krátké poznámky- ten text pojednává o tom, že na partnerství není nic špatného. když jsi s partnerem, jsi s partnerem. když se rozejdete do práce, jsi v práci a ne (v myšlenkách) s partnerem. vztah mezi vámi je a je to ten opravdový a pravý vztah. jen na něm psychicky nevisíš..
takový vztah je plný prostoru jednoho k druhému. nic víc.

je plný prostoru i pro pokus o tvoji sebeizolaci před partnerstvím a je plný prostoru pro jakékoliv pnutí se za nějakou spásou. protože ty SÁM jsi tím prostorem..

Najdise.cz » Saly Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
The Saly

Byť sám neznamena byt osamelym.Pocity osamelosti su dosledkom dualneho ponímania skutocnosti.I Boh je sám a preto je dokonalý.A kedze sme v jadre s Ním totožní,sme tak isto v skutocnosti sami.
Jednota je preto jedna,lebo je sama.Niet teda v skutocnosti nicoho ineho,odlisného,oddeleneho.Tu mozno spomenut uz spominany vyrok F.Drtikola,ze ak nosíme v sebe Boha (vedome),prestavaju žiadosti a tuzby.Lebo ziadosti su vzdy tam,kde je nejaky vztah.A tam kde je vztah,je aj dualita,co uz vsebe nesie zarodok utrpenia.Preto ten,kto sa Jednotou vedome stane,prestava trpieť uplne.

Náš dojem,ze je Boh a my,nám sposobuje pocity oddelenosti.Z toho sa potom rodia tuzby,pretoze vzniká vztah.Preto nemozeme zažiť úplnosť,jednotu ako samu o sebe a teda ani najvyssiu blaženosť.

p.s.:vsetka cest Claudiovi...ako jediny to pochopil.

Najdise.cz » Brid Hopki Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Cit ovplyvneny pudmi a vašnami sa stava osobnym,obmedzenym a sebeckým.Cit preziareny intelektom sa stava neosobnym a na najvyssom stupni je nostielom mudrosti,aka je priznacna pre tych,ktorí sa stavaju Buddhom - dokonalým.

tronco » Janíčko Skútrista Jene pobavila mne jedna věta,ještě nevím čím,jen to cítím a teď to právě musím nechat přefiltrovat přes ty komunikativní a etické věci a s tím do jisté míry spojené ego,různě naučené a zajeté koleje,abych to vyjádřil slovy,takže má slova už budou jen zamlženou pravdou,stejně tak jako nás všech,dokud Pravdu z hloubi duše nenecháme prolnout a naplnit naše životy.Stejně tak,jak to musel udělat i Tebou zmiňovaný Budha.Jediná bytost v lidském těle za celou existenci světa si tou přeměnou nemusela projít.A tím byl Ježíš Nazaretský a jeho život je tím jediným důkazem právě tím,že se stal Kristem. ..... . . .

p.s.:vsetka cest Claudiovi...ako jediny to pochopil.-Toto byla ta věta,která mě trkla,ať už si to bereš jak chceš.Nesuď.A co tedy pochopil?
Vidím už zde ironicky odsuzovanou dualitu a to tím,že jeden se baví o partnerství mezi lidmi a další o bohu.Přečti si nadpis diskuze a vem si to z pohledu,že se bavíš o "partnerství" s Bohem a věty z nadpisu .....úsudek nechám na Tobě,bylo by to dlouhé psaní a spousta reakcí ....

Petr9 » Janíčko Skútrista "Cit preziareny intelektom" - moc hezka vlastnost

at si o intelektu rika kazdy mudrlant co chce

Claudio » Janíčko Skútrista to Jan P.,

díky za to, že jsi můj komentář rozvinul, dovol však abych jej znovu okomentoval.

výrok drtikola je jasný, jednoduchý a fungující.

pokud jej ořežeme do téhle podoby, protože poslední věta je nesmysl:

"ak nosíme v sebe Boha (vedome),prestavaju žiadosti a tuzby.Lebo ziadosti su vzdy tam,kde je nejaky vztah.A tam kde je vztah,je aj dualita,co uz vsebe nesie zarodok utrpenia."

Drtikol se snažil něco sdělit a zkusím to rozvést tak, aby to bylo pochopitelné a neskrývalo to opět svobodu dostupnou každému v každém okamžiku.

když se něco děje a zaměřím na to pozornost, automaticky to vytváří virtuální pozici já a sledovaný předmět- tedy Drtikolovo řečí vztah. ono já- je slepené ze vzpomínek, zkušeností, vědomostí, kterýmiž si přiřazováním do jednotlivých časových obdobích mysl dodává dojem kontinuity vlastní nezávislé individulní já jednající existence v prostoru a času a tím brání vlastnímu odhalení.

ten obranný mechanismus mysli je starý, jak člověk sám a cítím, že stojí za to si jej blíže rozebrat, aby to bylo jasné a nevznikaly nejasné interpretace třeba právě toho Drtikola.

díky tomu, že jsme se naučili jednat na základě paměti a zkušeností- naučili jsme se, které představy jsou správné a špatné, tak dochází k tomu, že k tomu, co se děje paměť vyvolá vzpomínku na to, co se dělo a přirovná aktuální dění k tomu, co už známe z minulosti.
tím se vytvoří vlastně jakýsi filtr, který některé vjemy propouští a jiné potlačuje. ty, které propustí jako akceptovatelné přežvýká pozdějí další mechanismus, nebo jej nechá (často) být zcela bez povšimnutí.

ty vjemy, které mysl neakceptuje buď potlačuje jako hnus, s kterým se nechce zabývat, nebo na ně reaguje s odporem, často okořeněným emocí. když jsou emoce propuštěny, pak vznikají a znovu zaniknou. když jsou emoce vyhodnoceny (z paměti) jako záporné, tak jsou potlačovány a ukládány znovu do "buněčné paměti" na později jako návyky, časem jako běžné zvyky, nebo někdo tomu říká bloky.

je paradoxní, že právě ty naše myšlenky vytvářejí filtr, které přešly ve zvyky a postupem času vytvořily i naše vlastní hodnoty jsou stále k vidění i v našich individuálních příbězích.
v dění okolo nás. a tím nás vlastně vede Bytí k tomu, aby ty naše hodnoty, hranice toho co je a není správné byly stále konfrontovány, akceptovány jako nepotřebná berlička a tím probořeny. tedy to já- tedy ta virtuální směsice paměti toužící zachovat "se" do následujícího okamžiku- je stále a znovu obnažována Bytím. ty hraniční a styčné body filtrů jsou stále znovu a znovu odhalovány příběhy, které se každému z nás dějí. a je to z jedné strany ohromně jednoduché, z druhé strany to žel znovu a znovu zpětně potvrzuje, že ten náš zvyk je buď správně, nebo špatně tak jedeme dál odtržení zdánlivě od skutečnosti.

existuje mnoho metod, jak tohle omezení přefiltrování zrušit. často jsou v nich ovšem přimíchány jemné odbočky, které opět brání odhalení skutečné podstaty mysli a odhalení obyčejné nepřefiltrované Skutečnosti jako projevu Bytí.

jeden druh metod funguje jakoby zevnitř ven- zrušením buď jednotlivých mechanismů - například posuzování, pojmenovávání, atd., nebo vyrušením rovnou celého mechanismu- viz. Drtikol, jednobodová pozornost, která vede postupně ke ztišení mysli, advaita, učení buddhovo, atd.

druhý typ metod funguje obráceně, ačkoliv výsledek je stejný. jde o princip zvnějšku dovnitř, kdy se spatřuje vše jako projev Bytí a je přitom kladen velký důraz na pokoru a hlavně sebeodevzdání. tím přestává také velice rychle( stejně jako v prvním typu metod) potřeba hodnocení a aktivita mysli utichá, sama osoba začne brzy zářit Bytím.

v obou případech dojde brzy k poznání, že já je složené z představ a že to, co vidíme je zároveň viděným předmětem a tedy je nesmysl jej- jako představu vylepšovat, či potlačovat.
to proto, že to filtrované vidění je zároveň celou dobu tiše pozorováno tím nehybným prázdným prostorem v nás, který je ve všem jako projev Bytí. Z něj vznikají všechny myšlenky a do něj zanikají. jsou tedy prázdné. stejně tak se nelze oddělit od utrpení viděné ve světě- nelze se od něj oddělit. protože my sami jsme tím Bytím ve všem. lze však všechno utrpení vnímání ve světě nechat v sobě volně přijít, projevit se a nechat je zase odejiít a zaniknout. a v jádru- přímo uprostřed- toho utrpení nalezneme klid, kterým jsme, který hledáme a z něhož teď vše vyvěrá.

Najdise.cz » Claudio Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To co popisujes ohladne kludu mysli je ale potrebne stiahnut na celu bytosť.Inak nemozeme hovorit o dokonalom klude bytia a teda absencii vsetkych žiadostí z ktorych najsilnejsia je prave tuzba byť a žiť.Cize iba potom mozno hovorit o dokonalom klude v zmysle "kto v sebe nosí Boha,prestava žiadosť"....brané do dôsledku.Nosit teda v sebe trvale kvalitu zvanu Boh,znamena sa nalezite prepodstatniť do tej miery,ze "zvuky bytia" uplne ustanú.Stisenie mysli je len castou celeho komplexu,ktore buddhovo ucenie na rozdiel od advaity predstavuje.Ono obsahuje este tzv.vykupenie srdca (tela) a to si vyzaduje zasah do najhlbších korenov,ktore predstavuju tzv.životný pud.

Poznanie a oslobodenie teda nie je jedno a to isté.A teda ani klud mysli a dokonaly klud.

Jyotis » Tasha11 Souhlasím s Tashou. První citovaná polovina ano. Druhá - existují lidé, kteří k sobě pasují a vzájemně se inspirují, nebo se taky úplně míjí. I když si musíme uvědomovat, že interpretace jsou jen interpretace, ale i tak se můžeme potěšit, pomoci si, nebo se i negativní reakcí nejen pozitivní inspirovat.

Claudio » Janíčko Skútrista v tom klidu mysli dochází dříve či později k rozšíření vědomí, ve kterém je koncept jakékoliv nesvobody a- v dualitním vnímání mysli zároveň k tomu vzniklý koncept osvobození, zcela nesmyslný.

Claudio ahoj komáre,

možná to vyznělo jinak, než to bylo psáno- snažil jsem se obsáhnout stručně funkci mysli a její vliv na náš život v rámci širšího spektra fungování ve světě. na vyhodnocování není nic špatného. naopak pomáhá orientovat se ve světě. jediný a jemný rozdíl je v tom, že přes ten filtr mysli nevidí jevy, jaké jsou, ale jaké je dovolí vidět a žije si pak svým vlastním životem utopená ve svých představách. kupříkladu analýzou nikdy nezjistíš, co se opravdu děje protože v duálním vnímání jevů mysl vytvoří tezi a proti ní postaví antitezi v marném očekávání, že syntéza "hodí" pravdivý pohled na skutečnost. kupříkladu.

přínos pro život? když vidíš, jak si mysl funguje, tak tě začnou nudit všechny ty tebeospravedlňovací historky a přestaneš je život pozorností- necháš je být tím, že jim dáš prostor se projevit a ony do něj zaniknou.

a přínos? pohoda, klid, mír, absolutní jednota... obyčejná prostá nefiltrovaná skutečnost, která tu je, byla a bude vždy.

Najdise.cz » Claudio Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ono clovek,ako bytost sa nesklada len z mysle.Tá tvorí len jej esencialnu casť.Cize ano,je mozne upravovat prejavy ostatnych častí bytostneho aparatu tak,že nam neprekažaju v tom,aby sme spočívali v klude.
Lenže pozorovaním seba zistíš,ze vlastne vzdy akceptujes to,kam ťa ženú tvoje vrodene sklony.Inymi slovami - stale pulzuje v tebe vitalita,ktorej ovladnutie a potom postupné spracovanie znamena "vychládanie",ktoreho prejav spociva v konecnom dosledku v naprostej bezžiadostivosti.

Preto musis brat v uvahu istú komplexnosť,ktoru zatial v uvahu neberieš pri zohladnovaní a opise dokonaleho kludu,ktory nemožno chapat inak,len ako naprostu nevzrušitelnosť.A to vzhladom na akukolvek oblasť...ci uz mame na mysli rozne zalezitosti bežneho života,alebo tzv.nebeské stavy.

Claudio » Janíčko Skútrista ahoj,

myslím, že jsi to doplnil dobře. že psychosomatický aparát jedná dle svých zvyklostí, či vrozených predispozic.

pro mě ten klid je obsažen právě v tom, že nemohu s tím psychosomatickým aparátem vůbec nic svou vlastní vůlí udělat. protože já- domněle konající entita jsem složen ze střípků jednotlivých prožitků a zkušeností- nemám reálný základ. a proto s tím psychosomatickým aparátem nic nedělám (ani nemohu), jen mu ponechávám volnost, svobodu projevu, který nijak neomezuji. a tak nechávám projevit netrpělivost, vlny soucitu, lásky, zklamání, smutek, bezmoc, laskavost, radost, veselí, prostě vše nechám projevit a ono to zanikne samo. je to vstřebáno tím klidem. protože nic vědomě nedržím, ani ten klid z něhož vše vzniká a zaniká není přehlušen tím běžným lokalizováním sebe na totožnost s myslí a tělem.

to je pro mě opis komplexnosti a celistvosti dokonalého klidu.

i ty nebeské stavy přijdou a odejdou, i když jsou úžasné a krásné, tak je dobré připustit jejich pomíjivou povahu.

ave » Janíčko Skútrista Bůh není sám,Bůh je Energie všude kolem nás i v nás.Je v srdcích ve kterých je soucítění a láska.Jak by mohl být sám?Jak bychom mohli být sami my,kteří ho máme všude kolem sebe?Bůh není jen tam,kde není cit.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ahajas, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je velice pekne napsane a docela dost dobre mi to pomohlo Dekuji,opravdu neco na tom vsem je a je to moc fajn.Se mi snad i uleviii

Najdise.cz » ave Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Neohranicenost a bezmeznosť činia Boha samým.Preto je len jeden a teda sám.Ak by nebol sám,tak by to znamenalo,ze je nieco "nad ním",alebo "mimo neho" a preto by nemohol byt dokonalý.