
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Práce na sobě a tak - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné
Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...
Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Práce na sobě a tak
01.09.2025 - 16:04
dan162
Práce na sobě a tak
Celý život mi toho strašně chybělo – pocit bezpečí/klidu, pocit sounáležitosti (pocit, ne vědomí), plno typů prožitků...Mnoho deficitů, které měly sklon se posilovat a já měl sklon je kompenzovat. Málokdo kdy věděl, že jsem emoční člověk a ne racionál a jestli jeden nebo dva lidé mne poznali ze mne víc než 50% bude jich hodně, ostatně jsem se snažil ve starém vzorci ochrany neukazovat co jsem, dokud se nebudu cítit bezpečně – a to nenastalo, z důvodů na mé straně.
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."

Příspěvky: Všechny | dan162
10.09.2025 - 18:16
| Filtr
dan162
» Lupi
Když ještě hrabali písek v pískovně za Toušení na Malvínách, tak mi to jezero lezlo krkem, setrvalý rámus šel proti vodě až k nám. Probošťák nemůže být jiný a vozila se navíc do něj léta suť... Dneska super místo k zastavení, nic nepřipomíná tehdejší rámus, bezútěšnost, neživot, smrad. Táta zase měl potřebu výhledu na Jizeru, takže nepotřeboval televizi, udělal si velké okno k podlaze, celé dny se kochal pohledem. Je to jiné - proudící voda dává o dost jiný pocit než stojatá. Řeka je neklidná, proměnlivá, je to děj, někam spěchá, evokuje potřebu, aktivitu - takže té potřebě stojaté vody rozumím. Dnes je takový klidový hodiny trvající déšť, oknem mi vnášející dovnitř blízkost, jemnost, měkkost, jak kapky naráží na střechu, listí, trávu, každý zvuk je jiný, dohromady koncert.

10.09.2025 - 18:22
| Filtr
Lupi
» dan162
Ty bydlíš v Toušeni? Malvíny jsou teď přeci překrásné. Probošťák už je tak velkej, že jestli hrabali přes celý jezero, tak jsme to ani neslyšely. Ano, to s tou vodou bude pravda, potřeba klidu....i když tedy že by Labe byla proudící voda
no ale přeci jen teče.

10.09.2025 - 18:41
| Filtr
thééé
» dan162
No a jak já mám vlastně taky merkur v rybách, ovlivněný neptunem, tak hodně často nedořeknu podstatné a pointu a ztratim se v množství obrazů a pocitů
(naštěstí mám saturn v blížencích, takže jsem se prokousala přes období - panebože já vypadám jak debil - k období - ale jo, neuteču tomu , dám si s tím práci a zkusím ze sebe vylovit srozumitelnější vysvětlení pro ostatní
...a útěk a neochota pořád někomu něco vysvětlovat je přesně téma neptunu)Integraci vidím v tom, že vím, proč mi ty okolnosti přehrávají téma onoho archetypu, neodmítám ho, naopak ho přijmu a udělám součástí sebe, svého života.
A prožívat archetyp k tomu pak patří a život je tím velmi bohatý

Ano, tvůj merkur - dívám se, že ti aspekty k merkuru dělají takové psaníčko. V tom vidím i něco osudového, čemu musíš v životě věnovat větší pozornost. Je dobře, že máš aspekt merkur saturn, protož saturn může vytvořit nakonec pro neptuna formu, ale i uzemní uran a stabilizuje pluto.
S těmi archetypy se dá hezky pracovat - jak popisuješ - a představit si je, jako vnitřní postavy. Nejlépe nám v tom pomáhají pohádky, báje, mýty.
"Pomalé planety cítím ve smyslu jejich chování, představím si, že jsem třeba Neptun, a nějak si představím, jak bych reagoval v konkrétní situaci s jeho principy."
třeba tak, nebo i ve smyslu - Neptune, jakou formou mám vyjádřit tvoje ideály, tvoje principy? Jak se chceš v tom tématu Neptune projevit, co chceš říct?
Ne náhodou ho máš v horoskopu. Ale v podstatě všichni - neptun, saturn, uran pluto utváří celou tvojí komunikaci - i se sebou, i s okolím.
Pozvi je ke kulatému stolu
a teď se mi tady děvčata a chlapci vyjádřete a spojte se a vytvořte z toho jednu myšlenku

Vždycky to bývá tak, že se nám některé oblasti integrují líp, jsou ve světle a ty co nechceme, tak k nám přichází přes druhé, přes vztahy. To, co odmítáme je ve stínu.
Tvůj merkur je retro, takže je hloubavý a je natolik intro, že se ty slova hůře vytahují na světlo.Řekla bych, že je to karmická záležitost.
přeber si to jak chceš...Ale tvůj merkur ovlivňují další věci. I hloubavost a tendence k psychologii jižního uzlu, i nabušený 6.dům, který tě nutí udělat si pořádek ve svém dni, stejně jako ve své mysli.
Takže když bych vzala vyhození pojistek v souvislosti jen merkur pluto, tak bych to viděla na kazení spotřebičů proto, abych viděl, jak fungují uvnitř.

to je k vedlejší diskuzi.



10.09.2025 - 20:13
| Filtr
dan162
» thééé
Mne jsou při čtení příspěvku velmi sympatické stopy hledání kudy vede cesta, po kterém zbyde spousta opuštěných slepých uliček v textu. Je krásně vidět děj, tvoření, že tohle nikam nevedlo, ale i tak je zajímavé... Přináší to delší odpovědi, no zakladatel vlákna nás jistě nezatratí :-D Zkracuji své řádky usekáváním.Ano, Neptun utíká, když je toho na něj moc, je to tak, tož nechávám právo na neodpověď, jen nahazuji udičky - a když bude chtít, tak se po čase zase vrátí. Nebo ne. Rybky neplašit.
S planetami v sobě si povídám, přesně takto, kulatým stolem, u osobních planet to jsou to spíš vrstvy existující v každém člověku, k tomu navíc Neptun odpovídá intuiční vrstvě. Zavedl jsem to teprve před měsícem. Často od některých vrstev nedostanu odpověď, i když vím, že mne všichni poslouchají, no dlouho jsem je ignoroval. Z intuice odpověď v případě velké nutnosti dostanu třeba tarotem, ale páčit to nechci, spíš poznat důvod proč daná vrstva nemluví. Řešil jsem i zda si mají mezi sebou konkurovat komu dám pozornost, zda mají se bavit hlavně mezi sebou a posilovat své vazby, nebo zda mají vše hrnout ke mne, že myšlení bude taky čekat...Asi podivná diskuze pro čtenáře příspěvku :-) Nevím o nikom, kdo by takto měl. Neukázalo se pro mne dobré hlasování, spíš si vyslechnu kdo má co říct. Je třeba taky nechat čas, některé vrstvy jsou rychlé, jiné potřebují nechat být. Každému je třeba otázku říct jeho jazykem si myslím, ale umí si přeložit i obyčejnou řeč. Učím se to. Není to prožitek, je to komunikace, dělám to Merkurem, někdo jiný s jiným horoskopem to bude dělat jinak.
"a ty co nechceme, tak k nám přichází přes druhé, přes vztahy..." super poznání, dává mi hluboký smysl. A co nepřichází přes druhé přichází přes situace, čím silnější energie našeho odporu, tím silnější planeta je na řadě s působením.
(a jinak jsem zatím bordelář než uklidím, než to samo bude chtít uklidit)








11.09.2025 - 18:49
| Filtr
dan162
» thééé
Proč by nemohli mluvit všichni, když stojím o názory? Zvířecí vrstva (Mars) neumí odpovědět na varianty, dokud je nehmatá a neumí nic než teď, čas nezahrnuje, Intuice/Neptun se vyjadřuje u mne spíš jako připomínka ("vrať se a vem si s sebou to a to, budeš to potřebovat!"), neodpovídá, Venuše (hodnoty) jako atraktivita/odpad poměřovaného nápadu a Měsíc (emoční vrstva) spíš z pozice svých deficitů, co chce/nechce zažívat. Merkur (myšlení, jemné pohyby) furt má nějaký názor, ten nelze minout. Plus aspekty, kde se planety spojují a v reakci na něco (ne v odpovědi) jedna mluví skrz druhou. Doufám, že to je o tom umět naslouchat, abych odpovědi dostal, případně navodit zdání situace, aby přišla odpověď v reakci. A odpovědí není vždy ticho, v některých tématech je získání odpovědi snadnější, třeba setkání s mužem, to se vyjádří o překot všichni, ne?



12.09.2025 - 14:49
| Filtr
dan162
» verka96
U mne byla příčina (a částečně je) emoční, jak jinak. Tělo dohání deficit kudy může. Když jsem to zkoušel přes drezúru sebe, tak to jde, příčina zůstávala a musel jsem být na sebe zlej (jde mi to špatně). Zjistil jsem zlepšení až zpětně, že to tak je, nebylo to mým cílem. Za mne je nejlepší najít příčinu, opravdovou příčinu, tu dát do pozornosti, neměnit ji, ale přijmout jako své řešení/potřebu jak je (nedělat si v sobě barikádu odporu), a pak chodit na kranio. To ostatní se "po proudu" postupně během měsíců srovná.

19.09.2025 - 11:45
| Filtr
dan162
Zajímavá příhoda, kde mohu ukázat práci na sobě přes pozorování svých reakcí. Má to tak spousta lidí zde, a nepíše o tom konkrétně, sdílím to pro inspiraci.Najít někoho, kdo mne nebude mlátit pohrábáčem do hlavy i ve vzdálených vztazích je pro mne velmi obtížné, kvadráty těžkých planet ke mne do Raku od drtivé většiny lidí asi 15 let pode mnou tak fungují. Učím se jak s tím fungovat, aniž bych se zavíral a dělal další kompenzace jako v minulosti, hledám.
V konverzaci, kterou jsem vedl včera, nastala časová díra, a mne se před usnutím připomnělo, k čemu všemu se chci ve vztahu dostat - a míjí mne to, celoživotně. Pojmenování toho pocitu je zoufalství, jako emoční vlna. Není to lítost, nezabalil jsem to, není to vztek, přijímám jak co bylo a že jsem dělal co jsem dokázal a vím, kolik krásného ve mne je. V té chvíli to bylo zoufalství, bezmoc, smutek. Může být, emoce přicházejí a odcházejí, vím, že je nejlepší tím prostě projít. Usnul jsem, a v noci jsem se probudil mělkým prudkým dechem. Srdce maká, ale není bolest, není strach, tam problém nebude. Je to něco, čemu už delší dobu chci přijít na kloub, kdysi tachykardie, nyní občasné dýchací obtíže. Ta mělkost, co to je? Svaly plic ovládáme jen částečně, povelem, a jako třídu. Dýchají svaly břišní, kupodivu ty nejnižší. A výše položené nic. Pomalu se probouzím a pozoruju se. Zkoumám je jednotlivě, jsou stažené. Vůlí je uvolňuju, nic. Vzpomínám si na příhodu, kdy jsem tak v osmi letech musel do nemocnice, pro nedýchání, to jsem jen sípal. A dochází mi souvislost, co to bylo tehdy. Je to reakce strnutí a napětí, když jsme v situaci, se kterou nemohu hnout. Na bezmoc jsem býval alergický, nadával jsem silně i na skočivší červenou na semaforu, že něco nestihnu a bude v životě zle. To jsem vyřešil přijetím následků - ale bezmoc jak vidno, jako vzorec v těle stále je. Po dnešku už o tom vím, super. S probuzením se to zlepšilo, ale kus pořád cítím. Půjde to uvolnit si myslím rukou, ale tím nezmizí alergie těla. To je směrovka. Máma měla ke stáru dýchací obstrukce chopn, tak už vím jak jí to vzniklo.
Pracuji s tím dál, proč nedýchá malý kluk, když prožívá bezmoc, zoufalství a že to bude pořád? Zkrátím řetězec otázek a odpovědí - protože táta říkal nebreč, nebo ti přidám, nešlo to tehdy vyřvat. Od té doby prakticky nebrečím, nejde mi to. Nevyndám ze sebe nic, vše se hromadí. Tak už vím proč.



20.09.2025 - 12:07
| Filtr
dan162
» Lupi
Aha, něco ve smyslu že i když my jednotliví lidé jsme jen součástí celku jako část tohoto celku, tak přesto neseme v sobě všechny informace. Myšleno jako lidská vlastnost obecně, však to víme sami, každý, jen to nechceme nebo neumíme vytáhnout, pochopit, přijmout?



20.09.2025 - 15:16
| Filtr
cimi
Ahoj Dane, Dnes jsem si na tebe vzpomněla když jsem pozorovala včely X)
Totiž moje asociace se vrátily ke vzpomínce jak jsme si s kýmsi povídali i životních fázích včely dělnice…
Já si vždycky myslela že je to normálka že nějaký včely se starají o královnu některý o larvy některý lítají venku…
Velkým překvapením bylo že tomu tak vůbec není…
Každá včela dělnice je nejdřív uklízečkou pak krmičkou, pak kojičkou pak stavitelkou pak strážkyní a teprve nakonec vylétává…
Přijde mi to krásná metafora k vlastnímu životu…jak ho uchopit…
Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti….
Tak jen tak….od řeky : )


© 2007-2026 Najdise.cz






Tak se jej snažím vhodnými potravinami nebo pohybem zneutralizovat.


Lvu