Bajka o mágovi a ovečkách - Diskuze a zkušenosti

les osika » Bosch S tím živobytím to vypadá tak, že pokud v dohledné době nedojde k nějakému zásadnímu posunu "tím správným směrem", velmi pravděpodobně se já i někteří moji bližní budeme muset vyrovnávat s tím, co by se dalo nazvat sestupem po společenském žebříčku, se všemi starostmi i radostmi s tím spojenými...a jelikož takový sestup v současné době vnímám neblaze, snažím se s tím něco dělat. Ten úryvek ze Zanoniho je možná neobvyklá inspirace, jak navýšit hrubý obrat, ale což už..a pak ho celý, jak si na něj pamatuju, čtu tady v diskusi. (to tedy k té poznámce)

Výhoda podnikání oproti filozofii je, že člověk nemusí být kdovíjak ciltivý, aby poznal, jestli věci, které dělá nebo říká, fungují, a nebo ne. Pracuji dost s lidmi, (a mnoho z nich mi dělá překážky, když se chci někam dostat) a tak tak nějak chápu, že o ty osoby vůbec nejde. Přesto slova (někdy až činy), co vychází z úst tu vrátného, tu paní ředitelky, ve svých důsledcích jsou působivá, buď mi to přinese zisk, nebo ne, dá se to snadno poznat. Dá se i celkem snadno poznat, dokáže-li mít ten který člověk za to, co říká, něco jako osobní odpovědnost. Nemusíme se dohodnout, ale mám pocit, že mluvím s člověkem, když ano. Když ne, neosobní síly rozehrávají své hry... a je to o něčem výrazně jiném.
Svým způsobem, vrátný může plácat co chce, a celkem nic se neděje. Když skrze sebe nechá ty neosobní síly bez osobní odpovědnosti vanout třeba spisovatel, guru,..v nedávné době u nás např. kandidát na prezidenta, má to určitě úplně jiný rozsah důsledků. Je těžké nebýt loutkou, když se člověku dostane vyškrábat se relativně "vysoko".
Ptal jsem se Tě, jestli si myslíš, že to tvrzení v závěru příběhu je pravdivé. Nechci rozebírat to, co jak klasifikuje grofovská psychologie. Jestli někdo napíše, že "Tenhle příběh dobře ilustruje pozici, v níž je člověk", měl by počítat s tím, že to bude nějak působit na člověka, který se zajímá o to, v "jaké pozici je člověk". A pak to i případně dokázat obhájit, aby bylo i jemu jasné, že skrze sebe nenechá vanout kdejaké právě neosobní síly. Bohužel ten Gurdžijev ze života, ve kterém to napsal, odešel zřejmě už před mnoha lety, tak se ptám tedy Tebe, když jeho citaci uvádíš. To co z toho čtu je vzkaz lidem, byli jste ovce, a protože mág něco, jste teď navíc zhypnotizované. Čteš to z toho také?

les osika » Kiyoko No, to je právě to, jak v praxi udělat, abychom v tom lidském společenství zůstali pospolu. Syn mi včera vyprávěl, že někdo z lidí z Ameriky, se kterými si píše přes cosi, dostal flastr za to, že doma chytal dešťovou vodu, která podle tamních "zákonů" patří státu. Napadá Tě, jak tohle v praxi rehypnotizovat? K reakci na tu "bajku" mě vedly některé paralely :), tak jdu spát, že to bude dobré.

Bosch » les osika Ano čtu to z toho také.
Pokud to v tobě takto rezonuje pak to nejspíše chápeš správně.
Pokud to v někom nerezonuje pak nejspíš nerozumí co autor sděluje.
Je to pricipiélní ssdělení týkající se základu bytí.

les osika » Kiyoko generacemi ověřená

Tuším, že navenek vedená v rozdělené společnosti to je cesta, která vždycky vybízí druhou stranu ke konfrontaci, a aby se jí vyhnul, tyhle vlastnosti v sobě člověk potřebuje najít jako by-product něčeho jiného, třeba neosobní lásky - ta je nevyvolává a jde dál než třeba i zde diskutovaný gurdžijevův ovčí plán

Udavačství, projev kanibalismu, bohužel se mu daří i uvnitř rodin a je mu metena cestička s nemalým úsilím, jít po ní ale nemusíme :-)

les osika » Bosch Člověk je vystaven z ladiček. Co se bude hrát, je pak výsledkem rezonance principiálního sdělení s příslušnou aktivní ladičkou.

Bosch » les osika jenže ladiček je mnoho a každá má aspoň trochu odlišné zájmy tudíž dohromady vzniká tato všeobecná kakofonie
překřikování "svobodných vůlí"

les osika » Bosch věřím, že to správné principiální sdělení by s tím mohlo něco udělat, však uvidíme

Bosch » les osika v individuální rovině ano
v kolektivní je to na dlouhé lokty

Bosch » Kiyoko schopnost tvořit a otevřené srdce jsou dvě různé věci
srdce může být otevřené prakticky čemukoli
kdyby byl člověk jedinou individualitou ve světě pak ano ale "tvůrčí element" jak říkáš může být právě a obyčejně i je ovládnut zregulován doslova zmanipulován aniž si to uvědomujeme neboť uvedené vychází právě ze znalosti a uvědomování si vlastní podstaty
uvědomování si vlastní podstaty je dáno spíše jen opravdovým duchovním elitám
ti ostatní..

Bosch » Kiyoko né každému říká jeho já pane
srdce jako sídlo duše je chiméra kterou šířili možná rosekruciáni
a křesťani
skrze citovost srdce a s tím spojené nálady(city) ovládali ovečky
máš středověké představy o strukturální stavbě své bytosti
symbolicky vzato asi něco v tomto smyslu
http://www.cvrcek.estranky.cz/img/…

dan162 » Bosch Srdce je Prométheův oheň, který si neseme v sobě. Když ho žijeme, jsme láskyplní a tvoříme. Vždy je na tvé straně, vždy se umí rozhodnout správně, když ho nesvazujeme nějakými traumaty, to pak většinou mlčí. A nemusí být to správné nutně příjemné.

jestli to nazveš sídlo duše nebo jinak je jedno.

Bosch » dan162 básníku
srdce je zesilovač mozkových impulsů
je to taková jeho hlásná trouba

Bosch » Kiyoko tak snažíš se přesvědčit Gurdžijeva že je blbej místo toho aby ses pokusila naladit na to co vůbec tou bajkou myslel

Bosch » Kiyoko těžko se komunikuje s někým kdo je sto uznat a vnímat jako skutečný a jedině hodnotný jen projevený svět, a vše ostatní pak odkazuje do roviny neživotných zbytečných teorií

Bosch » Kiyoko chaosu a neporozumění nikoli ovšem na mé straně
nemám problém s neživotností mých teorií navíc ani nevím které máš na mysli
máš kromě nálepkování mé osoby něco konkrétního?

Bosch » Kiyoko nevím o jakých teoriích mluvíš žádné teorie zde nerozvádím
a pokud už jsou ty neexistujíci teorie bezživotné pak jsou zcela jistě i zbytečné

Bosch » Kiyoko evidentně máš dneska dobrou náladu
hezký den přeju

les osika » Bosch jediný, opravdu důkladný otřes v individuální rovině Země by zatřásl kolektivní rovinou (nejen lidí) tak, že by to na dlouhé lokty nejspíš nebylo

antropocentrický pohled na svět přinesl dobré podmínky pro sugesce, že lidé jsou ovládáni nějakým všemocným antropo(bohem) nad kterého není, všechnu tu pro člověka zničující soutěživost a snahu zalíbit se takovému (bohu) namísto přirozeného žití ve vědomí (oné božskosti)

však dnes může v podstatě kdokoli rozjet kamion do davu lidí, střílet ve škole, a v téměř okamžiku se to stává v jisté kolektivní rovině principiálním sdělením na které se jen těžko nereaguje

les osika » Kiyoko Vtip je v tom, aby to mohl člověk dělat a nestal se z něho spíš psychiatrický případ, potřebuje být zároveň dobře ukotven v rovině běžného žití...a to Trautenberk byl

dan162 » Bosch :-) nejsem básník.

Ne. Srdce je z jiného živlu než myšlení. Kde cítíš synchronicitu nebo rezonanci v hlavě, necítíš ji současně v srdci a naopak. A většina neuronových drah z mozku nevede do srdce, aby to byla hlásná trouba mozku.

dan162 » Bosch Vše co píšeš, píšeme, jsou odrazy nevyřčených teorií, stavu vnímání, úrovně poznání a schopnosti sdělení. I když řeknu "bájo, dnes je hezký den plný modré oblohy", je v tom obsaženo mimo emocí, zkušeností a potřeb i teorie o prospěšnosti modrého dne oproti nemodrému.

dan162 » Bosch Myslím, že vidím oba břehy, pluju řekou uprostřed. Vidím na jednom břehu ten myšlenkový, plný konstrukcí nasazovaných na realitu, samá ocel. Přirovnal bych to k městu. Je třeba pro jakýkoliv účel vše naplánovat, zkonstruovat, trvá to. Myšlení když šéfuje, tak ohýbá vše, co není s ním v souladu. Sebe, krajinu. Výborné, když je třeba dosáhnout cíle. Na druhém břehu myšlení nekonstruuje, tam není cíl, není žádná ocel, tam je slunečno, příjemno, rodina procházící se alejí. Výborné pro žití. Oba světy existují souběžně, oba patří svým břehem ke stejné řece života, někdo je rád ve městě, někdo na louce - a neměnil by. Nebo si to řekněme namlouvá.

Obvykle bydlíme ve městě a toužíme po louce. V neděli bude teplo, půjdeš na nasát jaro?

Bosch » les osika takové věci se děly vždy dnešní doba je oproti minulý klidná a dá se říct požehnaná žijeme prakticky ve zlatém věku
zatím

Bosch » dan162 neříkám přece že tam vede většina drah
cns má na starosti i jiné věci
ber to tak že myšlení a cítění stojí na různých stranách, opačných
city jsou transformovatelné do vyšších rovin, tak jak prvky přecházejí ze země voda oheň vzduch..
tudíž cit je nižší formou myšlení i když se to tak zprvu nejeví rozum je vývojový fenomén, jehož vrcholnou formou je osvícený rozum.
nejvyšší formou citu je neosobní soucit s veškerenstvem
osvícený rozum s obsahem soucitu s veškerenstvem je realizovaný člověk
což je vrcholná forma souladu lunárního a solárního principu
nakonec je možné i splynutí s tzv.mentálním pleroma vesmíru, což je mentální aurický obal daný způsobem a povahou myślení na kterém bychom měli pracovat
v podobném duchu se vyjadřuje i Dane Rudhyar

Bosch » dan162 no proč ne, pro každého může mít sdělení i další zcela individuální obsahy