Čtyři směry nebo jeden ? - Diskuze a zkušenosti

tiferett Človek sa určite nerozvíja tak, že myslí na to, že „teraz idem rozvíjať svoj ohnivý živel a teraz zemský...“
Každý sa rozvíja tak, ako je to potrebné - v svojej ceste za šťastím a blahom, po ktorom všetci túžime. A tak problémy, choroby a iné „nespokojnosti“ nás nútia hľadať a odstraňovať príčiny týchto problémov a tak sa na ceste k šťastiu a blahu posúvať vpred...učiť sa, stále viac chápať....až kým sa všetky „lekcie“ nevybijú a kým sa nedostaneme do stavu číreho Božstva.

Buddha/2 » Háňa* Nebo jí podložíš bichlí (Biblí )

dan162 » Háňa* Asi ten příměr kulhá :-)

Který živel bys zrušila ?

Buddha/2 » Háňa* Tak jasně, záleží na tom, jak velký kousek vidíš. Můžeš říct, že kamnům stačí k fungování dřevo a vzduch. Jenže dřevo nevyroste bez vody ... atd

a tak podobně

https://www.youtube.com/watch/…

Buddha/2 » dan162 Co takhle jeden (pro jistotu ) přidat. Znáš čínskou pětici ?

Háňa* » Buddha/2 Jo, taky řešení

Háňa* » dan162 Rušit živly .... tak to nemám. Já, osobně, nic nerozlišuji do skupin. Když něco například hoří, vnímám to jako výsledek působení všech okolností, které k tomu byly potřeba nebo prostě to způsobily. Neříkám jim sama pro sebe živly, ikdyž vím, že je tohle rozlišování běžně zavedené.
A z toho myslím vzniká lidem nejvíc problémů, pocitu chaosu, neladu, pocitů, že se děje něco špatného, nepříjemného, ... jen z toho, že potřebují mít všechno pojmenované a znát důvod, proč se to děje, nejlépe jeden, aby měli jasno.
V případě lidských "pochybení" zase potřebují jednoho viníka, na kterého ukáží prstem, a mají vyřešeno.
Prostě si myslím, že všechno je v pořádku, ať už je nám při tom zrovna momentálně blaze, nebo ne. Všechno, co prožíváme, jsou stejně už konce - důsledky něčeho, co už proběhlo, to už nelze zvrátit. A příště to proběhne zase jinak, protože nikdy nebudou okolnosti úplně stejné. Nebo ne příště, to také neexistuje - všechno je v chodu ... navazuje, ... Takže nějaké "poučit se z chyb", je sci - fi. Žádné chyby neexistují, jen různé koktejly okolností a posloupnosti.
To, co lidé nazývají vývojem, je jen ochutnávání různých koktejlů za pochodu. Že z toho dělají nějaké závěry, poučky nebo dokonce zákonitosti, tím si všechno jen komplikují - sami sebe uvádí do chaosu. Vlastně ho tím vyrábí.
A pak zase spekulují, jak se ho zbavit
Jsou divní ...

Háňa* » Buddha/2 No právě - přesně tak jsem to myslela

Sosna zvlčelý » Buddha/2 Už jsem se bál, že nikdo nepřijde na to, že židle nemusí stát vždy jen na rovině.

dan162 » Háňa* Rušení živlů bylo pro legraci.

Na mé úrovni poučení z chyb existuje, třeba udělám rozhodnutí, kde jsem měl vše jen nechat plynout, nebo porozumím něčemu, co mi dlouho nešlo přijmout.

Celé vlákno nastalo z mé potřeby pochopit nebo nějak překonat to, že vidím krásné lidi, kteří se tak trápí. Hodně mne to znepokojuje. Proč nejsou šťastní při tom, co se jim podařilo do sebe zahrnout a co mne ani kouskem ? Taky tam dojdu ? A asi proto v nouzi sahám po tom, co mám rozvinuté, po myšlení, samozřejmě až příliš, vytvářím neživotné kategorie, struktury, hranice, kde nejsou.

dan162 » Buddha/2 jo, ale necítím jí v sobě, nerezonuje mi.

Háňa* » dan162 Ano, znám, a hlavně znala jsem, několik krásných lidí, kteří se trápili.
Osobně myslím, že se tak narodili - krásní. A nejsou - nebyli šťastní proto, že se taknějak tady cítili osaměle, neplodně, ztraceně ... přes to, že svými plody a svojí krásou a čistotou spoustu ostatních velice obohacovali a i to třeba věděli.
Ale je tady nic moc neobohacovalo. Spíš jim častěji bylo na zvracení.
Většina z nich také odešla brzy - jejich duše rezignovaly a zabalily to tu ...
Jmenovat nebudu, jistě si každý alespoň jednoho takového vybaví.

tronco » Buddha/2
Mit co delat (voda)
Kde to delat (zeme)
S kym to delat (ohen)
A vedet,proc to delam (vzduch)
Pak sedim dobre na zidli a to je paty element.

dan162 » tronco
Tys mne zboural - vrchol duchovního směřování je víceméně na té židli sedět, používat ji. :-)

tronco » dan162 Vsak? Je to svanda. Zidle neposlusna jedna. .... kdyby byla nirvana, osviceni, raj, cokoliv takoveho, jako ooooommmm nekonecne totalni extaze... nebo ja nevim co.... to by byla ve finale nuda, ne? Zivot je. Buh neexistuje, je... JE znamena pohyb. JE je sloveso, ne podstatne jmeno....

dan162 » tronco Jo, i při zahrnutí ontologie to sezení na krchhch-židli vychází nejlépe :-)

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele AL8EX, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
TY ČTYŘI V ROVNOVÁZE VYTVOŘÍ JEDEN ...ale taky platí, že součástí vyváženého života je i občasná ztráta rovnováhy...

player » dan162 No - ono je to trochu jinak. Teda v tom srovnání se mnou.

Takhle - tvorba je pro mě svízel. Můz je málo , přiletí jen někdy. Mnohem víc je ta muzika rasovina a dřina s nástrojem na klíně , kdy se snažíš o pár procent zlepšit. Je to hrůza. Abys udělal dvouprocentní pokrok ročně , měl bys to mačkat hodinu denně.

Vrcholné (a ty jenkladnější emoce) jsou ne při tvorbě - ta bolí a je velmi namáhavá , ale naopak , když poslouchám uvolněně hudbu jiných , nebo vyjímečně - když při konceertu ty aury roztáhnem tak , že to publikum spolknem. Je s námi na jednom záchranném člunu v nekonečných pustinách oceánu.

player Jinak - myslím si , že jedu podle tvého členění na všech frontách. Země - tělíčko , i když ho mám s nějakými handicapy si užívám celoživotně. Oblažuji ho. Nevím ovšem , žda to oblažování je duševní či duchovní růst.

A vzduch - no , mám ascendent vodnáře. Takže pořád něco čtu , filosofuju.

skorocelka » tiferett Pekne vyjadrené.

dasma » dan162 Tvorba z bolesti je třeba Dvořákovo Stabat Mater- jedno z nejkrásnějších a nejduchovnějších hudebních děl. Myslím, že podmínky duchovního růstu i určují jeho směr. Spíš by mi vyhovovalo to přirovnání ke světovým stranám, jak píše Hana. Jinak děkuji, moc zajímavá diskuse!

dan162 Změnil jsem názor: jeden chybějící nebo zanedbaný živel je problém, ne že není. Máme po ruce jeden, dva, které vnímáme jako přirozené, snadno v něm děláme pokroky, je to výkladní skříň, obliba, zázemí, ale taky opřetížení, nadpoužívání, slepost. Ten nerozvinutý živel je pak brána našich problémů. Střed leží mezi všemi čtyřmi, židle trnožky nebrat.

dan162 » dan162 http://diskuze.najdise.cz/prispevek…

Vytáhnu sem co mne zaujalo:


- Prevaha zemneho živlu činí cloveka mentalne malo pohyblivym a teda spravidla viac zaujatym urcitou myslienkou,co znizuje jeho chápavosť.
- Vodny živel zas činí myslenie zavislé na emociach.
- Ohnovy živel činí myslenie aktívnym a prave tymto sposobom zaujatým.Taky clovek ma svoje vlastne myslienky,ale bez toho ze by skumal ich hodnotu.
- Vzdusny zivel sa v dobrom aspekte uplatnuje,ako cinitel,vytvarajuci genialitu.Ale v horsom aspekte vytvara debilných ludí.


- Ak je clovek intelektualne zalozeny,tak to znaci ze je v nom rozvinuty zivel vzdusný.Nevyhodou je,ze moze byt na mystickej ceste zvadzany špekulaciami.
- Ak je v cloveku nadmieru rozvinuty živel vodný,znamena to že vidí "svoju pravu cestu" v dalsom rozvijaní a uplatnovaní citov,co sposobuje ze si predstavuje duchovno,ako cestu k stupnujucemu sa citovemu prežívaniu.
- Ak je rozvinuty živel ohnovy,tak v duchovne vidí metodu k stupnovaniu moci,ci uz vonkajsej,alebo vnutornej.Je to ctitel sily.
- Prevaha zemneho živlu čini cloveka nechapavým,indolentnym,casto v duchovnych veciach neschopnym aj ked sa v nom tuzby po duchovnom uz prebudili.


Najprv sa cvicí zemny živel.Nim sa ma stabilizovat a upevnit mysel,cim sa cely dusevny zivot stane stálym,nepohyblivym,schopnym nemenit sa pod vplyvov tlakov z okolia.Tym clovek dosiahne dusevneho kludu,ktory je vychodzou zakladnou dalsieho procesu napredovania.

To nadvezuje v dalsom procese k cvicení vodneho živlu,pretoze cvicením sa city rozvlnuju,takze ich uspesne zvladnutie je mozne iba za predpokladu rozvinutia kvalít,ziskanych cvicením zeme.Iba tato nehybnost umoznuje laskyplne myslenie a citenie učinit jednoznacnym.Takto mystik poznava celu sferu citoveho života zo vsetkymi radostami aj komplikaciami,co vedie k ovladnutiu citov,vysledkom coho je prekonanie vsetkych utrpení a strastí života.

Na tomto uz zjavne vyssom stupni žitia mozno prikrocit k cviceniu ohnoveho živlu.Ním ma clovek "vypaliť" vodu,coho viditelnym prejavom je absolutna netecnost k vsetkym prejavom citoveho života.Iba tym je clovek uchraneny pred utrpením a stava sa tvrdy realista bez toho,ze by musel citove stavy bagatelizovat a tím sa vystavit rozvinutiu krutosti povahy.Tvrdy realizmus a s ním suvisiaca netecnost voci citovym podnetom je uz znakom vysokeho stupna mystickeho vyvoja,ale tym,ze mal clovek pred tym hlboku skusenost citoveho žitia,tak tym ostava nedotknuty jeho sucit,ktory je vsak sucitom neosobnym.

Na najvyssom stupni vyvoja nasleduje cvicenie vzdusneho živlu.Na jeho zaklade sa rozvinie mudrosť,ktora je potrebna k pochopeniu nezbytnosti tzv.cesty odtelenia k spase v sfere sebepocitovania.

Lupi O směrech jsem nikdy neuvažovala - pro mě je to hlavně osvobození duše a posléze/současně čištění.
Tak bych řekla, že všemi směy střídavě...ale nevím, z tohohle úhlu jsem na to nikdy nekoukala.

dan162 » Lupi čistit bych řekl mohu jen vodu/emoce, snad i myšlenky/vzduch. Ale oheň a zemi ne, ty mohu jen rozvíjet nebo tlumit ?