Tonoucí se stébla chytá...Nebo spíše hvězd... - Diskuze a zkušenosti

Tom-One » Koczka.obyczajna Já jí respektuji.Do jisté míry chápu i to proč se chovala jak se chovala.
V hlavě jí bezesporu mám,ale netuším proč.Doba kdy jsem přemýšlel proč se to stalo je pryč.Teď jí mám v podvědomí které si evidentně dělá z nějakého důvodu co chce...

Tom-One » Mystrál No trápím i zlobím se na sebe :)
V minulosti jsem nějak vždy dokázal projít fází ,,odmilování,, relativně snadno a rychle.Teď je to jiné a mnohem více se to vleče a já hlavně netuším proč...
Vždy jsem se snažil a ve velké míře měl emoce pod kontrolou, a když ne tak tak to alespoň navenek na mě nebylo nic poznat.
Teď je na mě znát že mě něco trápí a celkově se nějak ten ,, užvaněný pohodář,,kterého znalo okolí prostě dlouhodobě pryč...

Štve mě to ...Rozum si nadává a říká si ,, ty vole,k vůli jedné problematické holce,, ale srdce je mrcha...

Tom-One » Buddha/2 No u mě to vždy fungovalo vždy trochu jinak.I když nikoliv rovnou ignorovat tak se umím nastavit do ,,režimu,, kdy prostě k sobě nikoho nepustím a pro okolí je ze mě chladný a uzavřený který sice umí být i přátelský ale jenom pro ty vyvolené a okolí je nepřístupný.
Netuším jestli k tomuto režimu nějak nesměřuji.
Ono když nad tím přemýšlím tak single život byl sice nikoliv ideální,ale proti současnému stavu mysli daleko když nic jiného méně bolestivý.Potom se sám sobě nemůžu divit že ochota jenom připustit vztah a zase riskovat je poněkud záporná...

Najdise.cz » Tom-One Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mystrál, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj ,

pokiaľ cítiš hnev, je to v poriadku. Aj táto fáza k tomu patrí. U mňa to bol len občasný malý hnevík spôsobený myšlienkou, ktorá rýchlo odplávala. Pokiaľ cítiš väčší hnev v spojení s frustráciou, pracuje sa s tým ťažšie ale nie nemožné. Pokiaľ máš možnosť vybiť sa niekde z energie pracovne, športovo, tak do toho choď. Nájdi si vždy nejakú činnosť, nemusíš byť pri tom nutne stále s ľuďmi. Daj si chvíľu, keď pri práci budeš premýšľať nad tým, čo sa stalo. Či Ťa to hnevá. Hnevá Ťa ona alebo ty? Za čo ju viníš? A z čoho obviňuješ seba? Mala urobiť niečo inak, aby Ti dala najavo, že už ide inou cestou? Mal si možnosť urobiť niečo inak, len aby si si ju udržal? .....

Tých otázok je tak veľa, že by som musela písať do večera a podľa mňa by som aj tak na niektoré zabudla. Smútku, hnevu, frustácie a všetkých tých pocitov, ktoré Ti nedovoľujú žiť naplno, sa zbavíš len tak, že si ich pomenuješ, odôvodníš, odpustíš jej i sebe, zmieriš sa s tým, že to je tak a inak to nebude. Bude to ťažké, netvrdím Ti opak. A bude to trvať nejaký čas, nevyliečiš sa z nej za deň, dva, mesiac a možno ani pár mesiacov. Ale podstatné je, že ak sa tomu povenuješ vo svojom vnútri, podarí sa Ti to.

Tom-One » Mystrál No hlavně se zlobím na sebe a trochu i na ní.

Nerad se pořád opakuji,ale chápu že je otrava pročítat minulé moje ,,plačky,, v minulém tématu.
Tak se to pokusím nějak sesumírovat.
Na sebe.
Od začátku mi rozum říkal že to není dobrý nápad jít do osobního dobrodružství s mnohem mladší holkou.Abych to neokecával,mám pár známých či kamarádek v jejím věku se kterými nemám problém osobně pokecat či někam vyrazit nebo je pozlobit na FB :),ale jak ony tak já víme že nikdy nepřestoupíme ten krok od kamarádství k více...I když jsou třeba nezadané.U platí že řekněme od 30 let nemám problém se seznámit klidně s kýmkoliv kdo mě zaujme a je u ní nějaká alespoň trochu pozitivní reakce.Ač nechci aby to působilo vychloubačně,prostě když chci tak umím být zábavný a vtipný a na to prostě některé mladé holky slyší.na druhou stranu,pro někoho kdo mě nezajímá jsem chladný a nedostupný.ono se to netýká nejen mladých holek,ale obecně.Je pravda že třeba to dělá zlou krev třeba v práci,když někoho okatě ignoruji.Ale s tím jsem se naučil žít a nevadí mi to.
U ní mi od začátku bylo jasné že bude problém že bydlí cca.50 km ode mě a prostě nemůžu jí být fyzicky přítomen a oporou vždy kdy to bude potřebovat.A přes mobil to fakt není ono.Jak jsem psal,ona to má doma těžké a když mi psala že opět plakala k vůli otci,trhalo mi to srdce a snažil jsem se jí slovy utěšit,ale to prostě nestačilo.Případně,její zdravotní problémy mi taky hodně mrzely a sehnal jsem jí jiného doktora,ale bylo to maximum co jsem na dálku mohl udělat.

U ní mě vždycky mrzelo že neumí nebo nechce při osobním setkání nějak vyjádřit své potřeby a přání.O něco lepší to bylo s elektronickou komunikací,ale nikdy třeba neřekla ,, chci vypadnout od otce,nepůjdeme spolu někam bydlet?,, Po pravdě,ani já jsem nepředpokládal že to řekne,protože má bráchu a jiné příbuzné ke kterým by mohla jít...
A na mě by to bylo stejně hrozně brzo po pár týdnech jít s někým bydlet.

Třeba co jsem věděl bylo to že na tvrdo plánuje za dva roky dítě a je to její cíl.O mě věděla od začátku že děti nééé,,ale přesto to byla ona kdo cíleně překročila onu hranici kamaráství...

No a co mi na í mrzí nejvíce? Že ačkoliv je zajisté citlivá,dokázala bez mrknutí oka odejít za dne na den nejen ode mně,ale dokázala nechat i letitého kamaráda který pro ní měl rovněž ,,slabost,,
Pravděpodobně vše podřizuje oné roli budoucí matky a vše a všichni co se jí nehodí do plánu prostě mají smůlu.
Což zrovna já nechápu,protože když jsem někomu třeba i nevědomky ublížila dotyčný si to nezasloužil,vždy mě to dlouho trápilo a snažil jsem se to alepoň trochu napravit...

Karol-in A co takhle poděkovat za partnerku jakou jsi měl - najít jen to pozitivum, vzít si z toho to pozitivum a s tímto pozitivem pokračovat dále. Vše špatné je ve svém slova smyslu i to dobré. Učíme se z omylů a chyb, tak se uč a chápej. Posunuj se dále na lepší úroveň. Mám hodně příběhů z osobních prožitků a beru z nich jen to co mě obohatí. Musím to přec vnímat i jako dobro, i když mě to to teď trápí. Udělala jsem velký krok, který nebyl zrovna nejlepší, ale díky němu jsem se posunula a vnímám ze sebe věci, které mi chyběly a jsem za ně převelice ráda. Myslím, že ti pomůže define pokora: https://www.celostnimedicina.cz/pok…
a http://www.hooponopono.cz/pokora-k-…