Tonoucí se stébla chytá...Nebo spíše hvězd... - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Víš co mi připadá? že právě všechny ty esoterické články a knížky, poučky a příručky o tom, jak se zbavit ega, jak být šťastný, jak se vydat na správnou duchovní cestu a tak dále, jsou v konečné fázi k ničemu, pokud si člověk neprojde tím, čím si v životě projít má. A navíc, pochopit takové informace je často opravdu o životní zkušenosti, o tom, že k tomu člověk musí dozrát.
Mně se ukázalo, že spoustu věcí jsem plně pochopila až poté, co jsem si něčím prošla.
Já to vidím kolem sebe docela často - x lidí čte třeba Tolleho a o jeho pojetí ega, neustále ho všude citují, ale ti samí lidé se pak chovají vysoce egoisticky, že mi nad tím zůstává rozum stát.

Ale to jsem asi odbočila. K depresi - to, že normálně funguješ, ještě neznamená, že nemáš deprese. Píšeš, že funguješ automaticky, takže to samo o sobě může depresi naznačovat.

A k tvému horoskopu: jenom řečnická: myslíš, že ti to pomůže, když budeš znát "mapu svého charakteru"? Oni lidé hledají pomoci z vnějšku a často se obrací ke všemu, co by jim mohlo ukázat směr (ano, já to taky dělám), ale vždycky je ta moudrost a pomoc hlavně v nich (to vím z vlastní zkušenosti). NIcmně je pravda, že třeba mě tu lidé svými příspěvky hodně pomohli, když jsem měla depky, ale tu hlavní práci si musí člověk "oddřít" sám.

Koukni, já tě neznám, ale z tvých příspěvků mi připadá, že se lituješ a rád se v té bolesti rochníš. To je něco, co je proti životu. Je to vysoce sobecké a bezpředmětné, protože takhle budeš propadat čím dál více na dno a tím víc se budeš vzdalovat pravdě a podstatě života. Člověk není lepší než jiní proto, že trpí, a ani není dobré si na oběti zakládat vlastní identitu. V konečné fázi jsi se sám narodil, sám zemřeš a sám jsi za svůj život zodpovědný. Nikdo jiný tě z toho nevyhrabe.
Tím, že jsi někoho jiného (tu dívku, kteoru jsi jak říkáš miloval), povýšil do určité míry nad sebe a vlastně nad všechny ostatní a kvůli ní se teď takhle trápíš, tak tím vlastně naznačuješ Vesmíru, že si nevážíš života, který máš. Já vím, někdy je utrpení a trápení potřeba, aby jenom proto, aby člověk zesílil a aby pochopil principy života a všeho. Zkus se na tu svoji situaci podívat z povzdálí, co tě naučila? Co ti celá ta situace naučila o tobě, o vztazích, o ženách, o životě? Ať si odpovíš jakkoliv, zkus tu svoji odpověď prozkoumat a položit si otázku: "opravdu je to tak?"

Nikdo nejsme lepší ani horší, nikdo nejsme větší chudák nebo hrdina než ten druhý, každý pouze JSME. A už jenom bytí samo o sobě je v pořádku.

Do ničeho se nenuť, pozoruj, nehledej únik a hrdinství v litování se a oběti.
Mně vždycky v těžkých chvílch pomůže příroda, jenom vyjít ven a jít, pozorovat trávu, stromy, vodu. To všechno kolem nás, co tu je a je to krásné, protože to proti ničemu nebojuje a nepotřebuje nic dokazovat. A my jsme toho všecho součástí, z toho jsme vzešli. Třeba ti příroda taky pomůže najít mír, můžeš to zkusit

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Něco ti chybí k dořešení vztahu. Pochopení, odpuštění, vzdání se ... Nevím co konkrétně tobě, prostě něco. Měla jsem podobné stavy vůči matce. Najednou mi to došlo a úleva spadla jako blesk z čistého nebe.

Též jsem v tom hodně hledala, tedy bych to sebenimrání úplně nezavrhovala, otázky přinášejí odpovědi. Tedy i k tobě to přijde. Někdy se holt zlomenina hojí déle, zvlášť ta komplikovaná.

Hvězdy jsou berlička, a s tou se lépe chodí. Tedy proč ne. Na mě pozitivní výklad působí dobře. No a, že jde o placebo. A negativní předpověď mám chuť pokořit; tedy hvězdy mě nemají šanci srazit na kolena.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mystrál, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj ,

musím súhlasiť s Pietra diLuna. Ľútosť nič nerieši. Poľutovať sa chvíľu, prežiť smútok, dostať ho von, aby sa neusadil v našom vnútri a neurobil časom nenapraviteľné a nezvrátiteľné škody v našom živote. Potom triezvo popremýšľať, prečo sa to stalo. Čo nám to chcelo ukázať, povedať, čo sa máme naučiť, ako sa z toho do budúcna poučiť,... Ľútosť je dobrá, ale len na chvíľu. Potom nám už berie príliš mnoho. Čím viac sa ľutujeme, tým viac sa oberáme o nové možnosti. Čo vysiela príliš do ľútosti zapadnutý človek? Aj keď prídeme v živote o niekoho, o kom sme si mysleli, že ku nám patrí a po jeho odchode z nášho života máme pocit, že sa ten náš život už skončil, každý deň prináša malé radosti, ktoré rozjasnia našu tvár úsmevom a zahrejú srdce radosťou . Ver mi, poznám to z vlastnej skúsensti. Kiež by som nie...Ale na druhej strane mi to prinieslo ďaleko viac, ako som si vedela predstaviť. Skúsenosť, spoznala som samu seba, našla som sebaúctu, dokonca som mala možnosť pochopiť, že bezpodmienečná láska naozaj existuje. Zažila som ju a zažívam stále, aj keď neopätovane . Aj keď o tom to práve je. Každý má právo vybrať si a cítiť, či necítiť k niekomu lásku. Ak ju necíti, tak popraj šťastie a teš sa, že ju cíti k niekomu inému. Áno, je to paradox. Aj to bolí, aj to teší...taký je život . Aspoň vieme, že nemáme srdce z kameňa. A hlavne ďakujme , veď sú ľudia, ktorí počas svojho života nikdy nepocítia skutočnú lásku k nikomu.
O pár týždňov, možno mesiacov na ňu budeš myslieť aj tak, ale už sa na to budeš pozerať inak. Možno aj s úsmevom a vedomím, že si prišiel na to, źe Ťa to posunulo na Tvojej ceste ďalej...k niečomu lepšiemu

Alffie Tome, souběh celých těch událostí je následující.

DVA MĚSÍCE PO ROZCHODU
rozchod proběhl ještě v osobní vibraci 9, což je typické. Také se mi to jednou stalo, zrovna v tomto období, kdy jsem z 9 přecházel do vibrace 1. Takže vlastní zkušenost.

NYNÍ K TOBĚ
Ty tedka, pár dní po narozeninách, přecházíš do nové fáze. Fáze nových začátku. Ten nový začátek není nastavený na to, aby jsi někoho nového hledal. Je to prostor dobrého 1 roku na to, aby jsi našel sebe a svou vlastní hodnotu.

Navíc 42 rok, je obdobím, kdy člověk vede dialog, co dál a co nového začít. Je to možná poslední období, kdy člověk ještě může udělat nějaký životní restart. Hodně to umocňuje tranzitní planeta Uran, která nyní leží přímo v opozici s tvým Uranem nativním a navíc leží v opozici mezi 1 a 7 domem, což je osa JÁ - PARTNERSTVÍ. Příteli, přestaň se litovat a žít roli oběti, naopak se raduj z prostoru a času, který nyní máš.

A TA CESTA SMĚRU ŽIVOTA JE
najít a poznat sám sebe, poznat kdo jsem, odkud jdu a kam mířím. Nyní ještě stále žiješ situaci z minula. Jsi upoután v závislosti na druhých lidech, spíše emocionálně. Tím, že poznáš kdo jsi a budeš schopný dát sobě samému hodnotu, se této emocionální závislosti zbavíš. Tohle ti ukazuje z horoskopu Severní uzel ve 2 domě.

CÍL CESTY
až poznáš kým skutečně jsi, budeš moc být rovnocenným a vyrovnaným partnerem pro novou partnerku. Přitáhneš si k sobě aktivní činorodou ženu, se kterou můžeš vytvořit nádherný pár. A to se nejdříve může stát od 2.7.2018 do 2.7.2019 ne-li 2020. Osobní zkušenost byla taková, že v závěru vibrace 11, která tě bude od roku 2018 do 2019 čekat, mi životní partnerka přišla v poslední měsíc vibrace.

Raduj se ze života a z toho času a prostoru, když se na to zaměříš, věřím, že Ti bude požehnáno.

Háňa* K psychologovi tě nepošlu, ale jednu radu ti dám. Co si s ní uděláš, to je tvoje věc.
Nauč se plavat. Nebudeš každou chvíli tonout a nebudeš tudíž potřebovat chytat se stébel

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Berit, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Co jsem postřehla z tvého nativu, je že by se měl někdo jemný, citlivý, občas ukřivděný vzmužit a začít být chlap se zdravou sebeúctou. Asi proto si vybíráš takové vztahy, které musíš nakonec spláchnout.

Tak začni poznávat muže v sobě. :-)

PS: Nikdy nebudou věci jako dřív. Nebo chceš opakovat stejnou chybu?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele RainMan22, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj.
Vysvětlovat duchovní věci je věc složitá. Ne všichni to umí. Duchovní svět má svojí hierarchii a přesně platící pravidla. Pochopíš-li hierarchii a pravidla jseš doma - umíš předpovědět budoucí událostí. Takže než studium duchovních věcí si ujasni co vlastně chceš (psal jsem Ti již dříve). Chceš ji? Pak ji musíš přijmout jaká je. Jsou ještě dvě cesty, ale ty jsou nyní hrozně těžké. Nechceš ji jaká je? Nezmění se, odejdi.
Pokud ji chceš tak nesmíš litovat (jí, sebe), soudit (jí, sebe) ani svádět. Ona musí přijít sama. Tento POSTUP platí jen pro Tebe, u ostatních lidí nebude fungovat. ONA pravděpodobně přijde na 75% do 3 let - musíš čekat a musí vědět, kde Tě má hledat (neměň tel.číslo apod.). Pokud nepřijde, pak se jedná o nevhodnou partnerku, se kterou by jsi zažil celoživotní trápení - nešlo jí pak o Tebe, ale o sebe. Vyzkoušej a uvidíš.
ZÁVĚR : Ty musíš vědět co chceš. Říká se tomu období vůle a prosazení. Jakákoliv komunikace by neměla být ani tvrdá ani měkká, ale vyvážená. Tak se drž.

Tom-One » Pietra di Luna Zdravím.
Já nikde nepopírám že deprese nemám,mám :),ale již jí trpím delší dobu ( a beru léky) a nikdy jsem jí neměl tu nejhorší formu kdy člověk prostě nemůže fungovat.
To že mi rozchod rozhodně nepomohl v psychice je fakt,spíše to je taková další větší či menší rána osudu co poslední +-dva roky prožívám a prostě někdy mám pocit že již toho je na jednoho docela dost.
Stejně fakt je ten že jsem sobecky doufal že mi řekněme osud pro jednou přivedl do života něco/někoho co mi trochu dá jiný směr.Tak nějak,, někdy štěstí sedlo na vola,,
Člověk by prostě někdy byl rád kdyby měl alespoň nějakou naději že to co prožil nebyla jenom jenom hloupá shoda náhod,ale mělo to nějaký smysl...Když už se člověk takhle trápí...

Najdise.cz » Tom-One Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Náhody neexistují. a ten smysl se ti ukáže třeba nečekaně, a klidně až za spoustu let.

"mám pocit že již toho je na jednoho docela dost"

"sobecky doufal že mi řekněme osud pro jednou přivedl do života něco/někoho co mi trochu dá jiný směr."

tyhle dvě věty spolu hodně souvisí - je toho na tebe dost proto, že vkládáš svůj život do "osudu" nebo dokonce do rukou jiného člověka. Ale ty jsi ten, kdo svůj život řídí, ty jsi za něj zodpovědný.

Tom-One » Koczka.obyczajna To bych rád taky věděl,co mi chybí.
Netuším proč podvědomí má potřebu se takto trápit a vrací se se s oblibou myšlenkami (obzvláště v noci nebo v jiných slabých chvilkách) k NÍ.
Přitom rozum řve ,,nedělej to,, přinese ti to jenom trápení.A rozum opět a opět prohrává...
Nevím proč navzdory všem radám ,,jak přežít,, rozchod mi nepřineslo ulehčení to že jí asi už nikdy neuvidím,ale přesně naopak mě to opět totálně rozhodilo.Rozum říká,, to nemá žádnou logiku,, ale srdce se k ní pořád vrací...
Jediné co mě napadá že jsem trouba protože se trápím když bych chtěl vědět že mi odpustila když jsem jí podle jejich slov ublížil tím že jsem se nedokázal lehce smířit s tím že mi odchází že života.Vím,je to sobecké ale mě v té chvíli jase připadalo z její strany sobecké očekávat že popřu city a budu se omlouvat za nešťastnou lásku...

Buddha/2 » Tom-One Oba děláte stejnou chybu - házíte vinu za svoje pocity na druhého.
Až pochopíte -každý sám za sebe- že je to nesmysl, pak teprve se můžete rozumně bavit

Tom-One » Mystrál Rád bych k věřil k tomu že ,, to mělo ,, nějaký smysl.Ale jsou to už dva měsíce a i proto že prostě míjím místa propojená sní tak mi ta mrcha ,, duše,, pořád vrací myšlenky na ní.
Momentálně,mimo bolesti nějak nevidím smysl toho co se stalo.Spíše na mě opakovaně padá vědomí promarněné šance na změnu v životě.

Tom-One » Berit Nechci opakovat stejnou chybu.
Spíše jak se znám opět na uzavřu a jenom myšlenku na nějaký vztah budu ignorovat.
Ostatně,ani s ní jsem se neseznámil s vidinou vztahu prostě proto že teď se mi to do životní situace vůbec nehodí.
Ale stalo se,a vyžeru si to...

Alffie Tome, jak už píše Pietra di Luna - Ty sám zodpovídáš za svůj život. Tobě se zdá, že je toho na jednoho příliš.

Příteli, mám všem bylo naloženo opravdu tolik, kolik jsme schopní unést.

Řeknu třeba za sebe. Bydleli jsme s přítelkyní u ní na Vsetíně, potom půl roku u mě v Rožnově v malé garsonce. Kolikrát mezi námi proběhly nějaké výměny názorů. Přítelkyně si přála větší byt, tak nakonec si sama domluvila podnájem v 1+1.

Takhle to cítila, byla to její cesta, ale ne moje. Tak proč jí v tom bránit. Stále se stýkáme, jsme spolu jen aktuálně spolu nebydlíme a jak se to bude vyvíjet dál se uvidí.

Jo takže záleží, jak to kdo pojme ten vztah a jak si to nastaví. Okolí si může povídat co chce, může nechápat, ale svým způsobem je to může být novodobý model partnerského soužití, založený na volnosti a svobodě. Jestli jeden nebo druhý ucítí, že pozná někoho s kým mu bude lépe, je tam pořád volnost a může odejít.

Takže co tímto mini osobním příběhem chci říci? Že takto může vypadat zodpovědnost za svůj vlastní život.

Buddha/2 » Tom-One Nene, takhle to nefunguje. Budeš se jí bát, budeš ji popírat, ale ona se nenechá ignorovat

psice Zdravím, už to tak vypadá, že Ti, jak jsi sám řekl „osud pro jednou přivedl do života něco/někoho, co mi trochu dá jiný směr“. Jen je nesnadné dobrat se toho, co Ti vlastně „osud“ chtěl říci a co si z toho Ty sám vezmeš.
Vztah a jeho nemilé rozuzlení spadají do delšího období Uranského tranzitu přes planety okolo Tvého descendentu (od Luny a Jupitera přes descendent a vyústí do pohybu Urana přes Cheirón a Mars v 7. domě). Uran navíc tvoří opozici na Tvůj nativní Uran v 1. domě. Nosným příběhem pro toto období může tedy být „revoluce“ ve vztazích. K zamyšlení se nabízejí témata jako „Já a ti druzí – co mi druzí odrážejí, co jim připisuju, co na ně „věším“, co od nich očekávám. A kdo jsem já – co z toho, co připisuju druhým, jsou moje vlastní dispozice a indispozice.“
Vážně nemá moc cenu řešit, co dotyčná dáma chtěla nebo myslela a zda tak činila vědomě či ne. Vím, že nejasnosti a nedořešené věci bolí, ale někdy se nám odpovědi od toho druhého prostě nedostane, dost často i proto, že dotyčný sám neví, co vlastně chtěl a čekal. Vztahy jsou plné vzájemných nevědomých projekcí a očekávání. Důležité proto je najít souvztažnost situace a projevů druhého právě k našemu vnitřnímu světu. Pak Ti třeba časem dojde, že to, „co jsi prožil, nebyla jenom hloupá shoda náhod, ale mělo to nějaký smysl“. Odpověď není ve hvězdách, ale vždycky jen v nás samotných, a záleží na tom, zda jsme ochotni ji hledat a podstoupit nepříliš příjemný, někdy i depresivní proces sebeobjevování. Tranzity pomalých planet není dobré „přecházet rozumem“ ale rozum používat jako nástroj pro analýzu toho, co nám chtějí o nás a o naší „duši“ sdělit poraněné city. Prožité utrpení se pak může stát nástrojem tříbení našeho charakteru a nabýt tím jistého smyslu.

Najdise.cz » Tom-One Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mystrál, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dva mesiace sú veľmi málo. Tým sa vôbec netráp. Po niekoľkých mesiacoch či rokoch na ňu síce budeš myslieť, ale už inak, s inými pocitmi, s uvedomením si, čo Ťa to malo naučiť a s pochopením že to v konečnom dôsledku nie je také hrozné, ako dva mesiace po rozchode. Milovať, aj keď neopätovane, neznamená automaticky sebatrýznenie

Najdise.cz » Tom-One Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Respektovat nebo odpustit či cokoliv ... jsem spíš​ myslela jako gesto z Tvé strany. Ty ji máš v hlavě, Ty musíš zaujmout konečné stanovisko. Ji do toho netahej, ona o tom ani nemusí vědět, je aktuálně mimo dosah, jen v mysli. Ve Tvé mysli.

Tom-One » Koczka.obyczajna Já jí respektuji.Do jisté míry chápu i to proč se chovala jak se chovala.
V hlavě jí bezesporu mám,ale netuším proč.Doba kdy jsem přemýšlel proč se to stalo je pryč.Teď jí mám v podvědomí které si evidentně dělá z nějakého důvodu co chce...

Tom-One » Mystrál No trápím i zlobím se na sebe :)
V minulosti jsem nějak vždy dokázal projít fází ,,odmilování,, relativně snadno a rychle.Teď je to jiné a mnohem více se to vleče a já hlavně netuším proč...
Vždy jsem se snažil a ve velké míře měl emoce pod kontrolou, a když ne tak tak to alespoň navenek na mě nebylo nic poznat.
Teď je na mě znát že mě něco trápí a celkově se nějak ten ,, užvaněný pohodář,,kterého znalo okolí prostě dlouhodobě pryč...

Štve mě to ...Rozum si nadává a říká si ,, ty vole,k vůli jedné problematické holce,, ale srdce je mrcha...

Tom-One » Buddha/2 No u mě to vždy fungovalo vždy trochu jinak.I když nikoliv rovnou ignorovat tak se umím nastavit do ,,režimu,, kdy prostě k sobě nikoho nepustím a pro okolí je ze mě chladný a uzavřený který sice umí být i přátelský ale jenom pro ty vyvolené a okolí je nepřístupný.
Netuším jestli k tomuto režimu nějak nesměřuji.
Ono když nad tím přemýšlím tak single život byl sice nikoliv ideální,ale proti současnému stavu mysli daleko když nic jiného méně bolestivý.Potom se sám sobě nemůžu divit že ochota jenom připustit vztah a zase riskovat je poněkud záporná...

Najdise.cz » Tom-One Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mystrál, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj ,

pokiaľ cítiš hnev, je to v poriadku. Aj táto fáza k tomu patrí. U mňa to bol len občasný malý hnevík spôsobený myšlienkou, ktorá rýchlo odplávala. Pokiaľ cítiš väčší hnev v spojení s frustráciou, pracuje sa s tým ťažšie ale nie nemožné. Pokiaľ máš možnosť vybiť sa niekde z energie pracovne, športovo, tak do toho choď. Nájdi si vždy nejakú činnosť, nemusíš byť pri tom nutne stále s ľuďmi. Daj si chvíľu, keď pri práci budeš premýšľať nad tým, čo sa stalo. Či Ťa to hnevá. Hnevá Ťa ona alebo ty? Za čo ju viníš? A z čoho obviňuješ seba? Mala urobiť niečo inak, aby Ti dala najavo, že už ide inou cestou? Mal si možnosť urobiť niečo inak, len aby si si ju udržal? .....

Tých otázok je tak veľa, že by som musela písať do večera a podľa mňa by som aj tak na niektoré zabudla. Smútku, hnevu, frustácie a všetkých tých pocitov, ktoré Ti nedovoľujú žiť naplno, sa zbavíš len tak, že si ich pomenuješ, odôvodníš, odpustíš jej i sebe, zmieriš sa s tým, že to je tak a inak to nebude. Bude to ťažké, netvrdím Ti opak. A bude to trvať nejaký čas, nevyliečiš sa z nej za deň, dva, mesiac a možno ani pár mesiacov. Ale podstatné je, že ak sa tomu povenuješ vo svojom vnútri, podarí sa Ti to.

Tom-One » Mystrál No hlavně se zlobím na sebe a trochu i na ní.

Nerad se pořád opakuji,ale chápu že je otrava pročítat minulé moje ,,plačky,, v minulém tématu.
Tak se to pokusím nějak sesumírovat.
Na sebe.
Od začátku mi rozum říkal že to není dobrý nápad jít do osobního dobrodružství s mnohem mladší holkou.Abych to neokecával,mám pár známých či kamarádek v jejím věku se kterými nemám problém osobně pokecat či někam vyrazit nebo je pozlobit na FB :),ale jak ony tak já víme že nikdy nepřestoupíme ten krok od kamarádství k více...I když jsou třeba nezadané.U platí že řekněme od 30 let nemám problém se seznámit klidně s kýmkoliv kdo mě zaujme a je u ní nějaká alespoň trochu pozitivní reakce.Ač nechci aby to působilo vychloubačně,prostě když chci tak umím být zábavný a vtipný a na to prostě některé mladé holky slyší.na druhou stranu,pro někoho kdo mě nezajímá jsem chladný a nedostupný.ono se to netýká nejen mladých holek,ale obecně.Je pravda že třeba to dělá zlou krev třeba v práci,když někoho okatě ignoruji.Ale s tím jsem se naučil žít a nevadí mi to.
U ní mi od začátku bylo jasné že bude problém že bydlí cca.50 km ode mě a prostě nemůžu jí být fyzicky přítomen a oporou vždy kdy to bude potřebovat.A přes mobil to fakt není ono.Jak jsem psal,ona to má doma těžké a když mi psala že opět plakala k vůli otci,trhalo mi to srdce a snažil jsem se jí slovy utěšit,ale to prostě nestačilo.Případně,její zdravotní problémy mi taky hodně mrzely a sehnal jsem jí jiného doktora,ale bylo to maximum co jsem na dálku mohl udělat.

U ní mě vždycky mrzelo že neumí nebo nechce při osobním setkání nějak vyjádřit své potřeby a přání.O něco lepší to bylo s elektronickou komunikací,ale nikdy třeba neřekla ,, chci vypadnout od otce,nepůjdeme spolu někam bydlet?,, Po pravdě,ani já jsem nepředpokládal že to řekne,protože má bráchu a jiné příbuzné ke kterým by mohla jít...
A na mě by to bylo stejně hrozně brzo po pár týdnech jít s někým bydlet.

Třeba co jsem věděl bylo to že na tvrdo plánuje za dva roky dítě a je to její cíl.O mě věděla od začátku že děti nééé,,ale přesto to byla ona kdo cíleně překročila onu hranici kamaráství...

No a co mi na í mrzí nejvíce? Že ačkoliv je zajisté citlivá,dokázala bez mrknutí oka odejít za dne na den nejen ode mně,ale dokázala nechat i letitého kamaráda který pro ní měl rovněž ,,slabost,,
Pravděpodobně vše podřizuje oné roli budoucí matky a vše a všichni co se jí nehodí do plánu prostě mají smůlu.
Což zrovna já nechápu,protože když jsem někomu třeba i nevědomky ublížila dotyčný si to nezasloužil,vždy mě to dlouho trápilo a snažil jsem se to alepoň trochu napravit...

Karol-in A co takhle poděkovat za partnerku jakou jsi měl - najít jen to pozitivum, vzít si z toho to pozitivum a s tímto pozitivem pokračovat dále. Vše špatné je ve svém slova smyslu i to dobré. Učíme se z omylů a chyb, tak se uč a chápej. Posunuj se dále na lepší úroveň. Mám hodně příběhů z osobních prožitků a beru z nich jen to co mě obohatí. Musím to přec vnímat i jako dobro, i když mě to to teď trápí. Udělala jsem velký krok, který nebyl zrovna nejlepší, ale díky němu jsem se posunula a vnímám ze sebe věci, které mi chyběly a jsem za ně převelice ráda. Myslím, že ti pomůže define pokora: https://www.celostnimedicina.cz/pok…
a http://www.hooponopono.cz/pokora-k-…