Negativní emoce "řešená" rozumem


25.01.2017 - 11:41
(Rak) dan162
Negativní emoce "řešená" rozumem
Našel jsem jeden ze způsobů, jak si vytvářet (trvalé) bariéry v sobě - je to rozhodnutí učiněné při negativní emoci. Když něco prožíváme, co se nám nelíbí, tak je možnost to trápení utnout nějakým "racionálním" rozhodnutím, které pokračování nebo opakování té emoce zabrání. Dnes se mi přihodila úplná drobnost, na které to je ale dobře vidět, lehce to zesílím: náhodou jsme se mohli nasnídat spolu i se synkem (na snídani se jinak často ve stejnou chvíli nepotkáme), já jsem se na to moc těšil, ale nikomu jsem o tom neřekl. No snídal jsem nakonec sám, partnerka pospíchala a rychlosnídala než jsem se ke snídani dohrabal, synek se vrhl k počítači bez snídaně, neměli tu potřebu tak velkou sami od sebe. Jasně, kdybych jim to řekl, jak se těším, tak by to bylo jiné, ale v tom jsem asi ženská :-)) Já byl pak pochopitelně zklamaný, sám jsem si naběhl, úměrně tomu, jak moc jsem se těšil. No a v té chvíli negativního pocitu, prožitku nastupuje racionální "pomoc" něco uříznout (třeba snídat sám jindy), vzít tu energii zklamání a něco v sobě zazdít (netěšit se na snídaně), natruc otočit na druhou stranu (nikdy už společné snídaně), snížit navždy očekávání na nulu...To zklamání pak přestane, ale ten zvyk takto "řešit" emoční problém pak zůstane jako trvalý. Ano, mám k téhle cestě do pekel dispozici, Merkur kvadrát Pluto/Uran.

Příčinou je asi přílišné těšení (potřeba potěšení, když snídáme spolu a o to větší zklamání, když to nevyjde) plus vnímání v tomto případě naladěné víc do negativna (slabší potěšení ze společné snídaně a silnější zklamání když to nevyjde, tj. vnímání poloprázdné sklenice, ne poloplné), a i tyhle příčiny mají své příčiny, hurá že o tom vím.

Jo, dnes také "už" vím, že správně je to zklamání prožít, vyšumět, nechat ho odejít, nezkracovat to, plus pak hledat proč jsem zrovna v tomto naladěný negativně, když jinde ne. Hurá za signál, ale kdysi jsem reagoval právě opačně - zavřít, zamknout, uhnout, případně zakázat, rozsekat, nepřipustit takovou situaci (v tomto případě třeba navždy vstávat zásadně jindy).

Píšu pro inspiraci, semo tamo někdo může mít stejný problém. U mne je tento mechanismus příčinou stresu, nebo aspoň to tak nyní vidím - ty nedoprožité emoce se uvnitř tiše vrší, až přetečou.

Stránka: 1 2 3 4
Řazení:
25.01.2017 - 17:34 | Filtr
(Štír) Freja » dan162
Kdo koho odkud vyhrabal? :22: Smí se to? :41:
25.01.2017 - 17:35 | Filtr
(Lev) Marhon
:4: mě na tohle napadla jediná rada, vstát dřív a nějakou tu honosnou snídani připravit. možná by se přidala partnerka, syn i kočka a pes od sousedů. teda, soudím podle sebe, protože mě připravit kávu, čaj, či dokonce jídlo, tak s dotyčným snídám, obědvám i večeřím. :4:
ale k tomu těšení, je to tak. u mě jen jeden človíček dokáže tohle totálně překopat od základu. někdy mam dojem, že to dělá schválně a za rohem se mi chechtá.
když má dojít k setkání, kdy já samozřejmě, jakožto plánovač, mám představy, co kdy jak přesně, od bodu A k bodu Z, se všemi komplikacemi a předpověďmi a i těšením, narazím na kohosi, kdo tohle celé, naprosto nečekaně, s ledovým klidem a bez možnosti jakéhokoli odporu,v bodě A smete ze stolu, takže plánovaná představa se nekoná a předhodí, bůh ví odkud vyhrabané cosi, že nakonec se nikdy nedostanu ke svému pečlivému plánu, ale odjíždím s něčím úplně jiným, s překvapenou euforií z něčeho o čem sem neměla ani tušení, že existuje. :4:
je to jako vyměnit Hennessy Richard za růži stolistou. :4:
25.01.2017 - 17:37 | Filtr
(Rak) dan162 » Freja
No dobrá, tak nebudeme hrabat, jeden takový exemplář se "vyskytl": http://diskuze.najdise.cz/prispevek…
25.01.2017 - 17:38 | Filtr
(Beran) Mk angel
Přiznám se, že jsem nečetl příspěvky ostatních, tak mě prosím omluv, jestli mluvím z cesty ... psal jsem, jak mi to přišlo pod ruku ... uvidíš, jestli ti to něco přinese, nebo ne :)


Dane, zaujalo mě, co jsi, s radostí a elánem, napsal.
Mám k tomu ovšem připomínečku :) ...

Umím si dobře představit, že jsi byl zklamaný.
Nabízím ti úhel pohledu, který si myslí, že tvé zvolení přístupu "pozitivního zpracování emocí" je ve skutečnosti to, čemu jsi se právě snažil vyhnout - nezatvrdnout, neuzavřít se ...


Ono totiž, když človíček o sobě něco ví, pak je pro něj velmi prospěšné, když to dokáže k užitku tvořivě používat ...

Kupříkladu když skončím v emocionální katastrofě, poté co přijdu na očekávánou snídani, která se neuskuteční, protože ostatním členům rodiny je moje TAJNÉ přání přirozeně ukradené, znamená to, že evidentně nejsem schopný zaranžovat naplnění moji potřeby a to z následujícího důvodu ... já totiž o této mé potřebě NEVÍM a nebo nevím, že jsem to já, kdo má MOC se pokusit o její naplnění ... a to všechno možná jen proto, že si neuvědomuji, jak moc je naplnění mých potřeb důležité (což ale mohu vidět na svém aktuálním emocionálním stavu).


Můžu "v tomto případě třeba navždy vstávat zásadně jindy" pokud vím, že to naplní moji potřebu. Ale když ji nemám na paměti, težko ji nějak naplním ... jednoduchá matematika ...
A tak je hloupé démonizovat jakoukoliv cestu za naplněním potřeb, když ve skutečnosti žádnou cestu podstoupit nedokážu, neboť si svou potřebu naplno neuvědomuji. A stejně tak hloupé je naivně adorovat cestu sebesledování a snažení se býti pozitivním člověkem - myslet si, že kladné znaménko těchto slov mi zaručuje správnou cestu ... ve skutečnosti ale stále stojím na místě a zabíjím své emoce (ať už červeným balonkem, nebo žlutým...)

Takže mohu nadále čekat uzavřen ve svých emocích, ať už v depce, nebo v naivní mánii, anebo -

... si naplno uvědomím, jak moc mi chybí blízkost mé rodiny ...


(Duševní klid je něco co přijde, když odejde strach. Strach odejde, když si všimnu, že můj duševní klid nedřímají v rukou druzí lidé ... :79: :68: :74: )
25.01.2017 - 17:45 | Filtr
(Hadoken) Hustokrutě obscénní Morti » dan162
Možná..asi bych neměnila...vaděj mi řeči "nemít zbytečný očekávání, nevytvářet si domněnky"...to k tomu všechno patří...a já to chci...chci mít očekávání, chci se domnívat, chci se těšit a nevim co eště....a beru to i s tim zklamáním a bolestí a nevim čim všim. Nechci mít "duchovně" spořádánej život, chci vědět že žiju a cejtim až na krev. :21:
Na druhou stranu - dost těžko se s tim žije a fakt hodně málokdo to ocení a že by se to někomu nedejbože líbilo vo tom už vůbec nemluvim. :61:
25.01.2017 - 17:46 | Filtr
(Rak) dan162 » Marhon
Oběd udělal dneska synek, jo to je milé.

Očekávání holt někdy je zbytečné si dělat :-)) Ale s tou růží je pak celkem fajn, ne ?
25.01.2017 - 17:50 | Filtr
(Lev) Marhon » dan162
no právě. je to super a pocitově to dlouho vydrží. :15:
překvapení, které si vlastně vůbec nevěděl, že chceš. :4:
25.01.2017 - 17:56 | Filtr
(Rak) dan162 » Mk angel
Proč omlouvat, aspoň si to vyslechnu jak to vypadá z druhé strany, dobře míněno, od srdce napsáno :61:

Nějaké nesnídaně nejsou žádná kovbojka, jen mi ráno došlo, jak prvotní deformace v sobě mají sklon vytvářet další a další, bez naděje něco zlepšit a ukázal jsem to na vcelku banální situaci.

Co se mne týká, tak rozum jsem nechal kecat do svých pocitů v dávnější minulosti i v závažnějších situacích, a tehdy jsem byl přesně takto nesnesitelný Rak. Přesně jak píšeš bez uvědomění té nenaplněné emoce. Aktivní přístup takový člověk má, ale plácá se spíš furt na místě - dokud neodstraní ty zdrojové deformace v sobě. Pak už se mi dařilo líp nacházet ty neuvědomělé emoce nebo spíš rozumem zakázané, zabité, to už je současnost.
25.01.2017 - 18:06 | Filtr
(Rak) dan162 » Hustokrutě obscénní Morti
a pak to nekomentovat :61:
25.01.2017 - 18:14 | Filtr
(Rak) dan162 » Hustokrutě obscénní Morti
Ono to tak je, ty věty platí, ale ne z rozhodnutí, ne stanovením že tohle je od nynějška Grál a notičky. Když bys na tyhle věty přistoupila a podle nich rovnala sebe, rozumem, tak jasně že to je pitomost, svázání sebe od svých pocitů pryč. Ostatně úvodní příspěvek ukazoval, jak zcestně rozum umí omezovat i běžné emoce. Brr.

Zkouším kranio a jdu situaci od situace, vidím je nyní jinak, prožívám je jinak, mohu si zvolit lepší řešení než tehdy.
25.01.2017 - 18:18 | Filtr
(Hadoken) Hustokrutě obscénní Morti » dan162
Víš co...když mě všechny ty "zdokonalovací" procesy - ať už sou to kurzy, knihy a nevim co přídou, že to fakt neni nic pro mě...já sem extrémní případ toho, že jak čtu Domácího lékaře, tak všechny nemoci samozřejmě mám :61:...takže když bych chodila na takový kurzy, tak propadnu panice, že sem rozbitá a pravděpodobně mě šlehne. :4:
Já sem zjistila jinou věc...vono jak je to všechno řízený zvrchu, tak vono tě to stejně dovede, tam kam má...všechny ty "náhodný" informace co ti najednou spadnou do klína sou stejnak nejlepší...mě teda osobně kolikrát osloví víc jediná věta než sáhodlouhej článek. :3:...ale to je možná tim, že mě dlouhý texty nikdy nebavili. :3:
25.01.2017 - 18:24 | Filtr
(Rak) dan162 » Hustokrutě obscénní Morti
Domácího lékaře ? To asi má nemoci pak každej všechny. No u mužů snad ne horečku omladnic :4: Vzpomínám, jak jsem se jako mládě nějaký čas nemyl moc dobře, a bál se pak, že mám lepru a umřu uch uch :61:

Určitě ! Třeba tady v diskuzích o mne zakopla spousta náhodnejch útržků, který mi udělaly Aha efekt. Ale směr, přání musí být stanovené mnou, s tím ty útržky korespondují.
25.01.2017 - 18:28 | Filtr
(Rak) dan162 » Hustokrutě obscénní Morti
:61: :61: představuju si napůl omráčeného chlapíka sedícího na chodníku, roztržené oblečení, nějaká boule, skříň na hlavě a nepochopitelný údiv: "Sakra, já přece jen chtěl vědět, kolik je hodin !"
25.01.2017 - 18:42 | Filtr
(Hadoken) Hustokrutě obscénní Morti » dan162
Víš co...vono to tak vypadá...někdy sem extrémně vstřícná...to je prostě o protějšku.
Třeba v pondělí v práci na noční (dělám v kasinu - pro pořádek) tam přišel ukrajinec, zlitej jak prase - já teda zlitý fakt blbě snášim - ale zachovala sem klid - se mě zdálo že má pod bundou kvér, tak sem byla hodná. :61: No a nakonec byl docela v poho...řikal mi sluníčko :61: :61: :61: a vyloženě chtěl abych se kolem něj motala :75:...si chtěl povídat...nejdřív mě očuchával když sem se k němu naklonila, pak mi líbal ruce, když sem mu něco přinesla a velký STOP sem zahlásila až když se mě snažil chytit kolem pasu. :61: Je teda fakt, že sem sama sebe zhodnotila, jakože dnes mám fakt svatou trpělivost :61: :61: :61: :61:
25.01.2017 - 18:51 | Filtr
(Rak) dan162 » Hustokrutě obscénní Morti
Marku, nástup, dnes přežiješ :61: Ne, přeháním, ale baví mne to, mám dobrou náladu. A navíc mne tu nikdo nemůže nařknout, že mu prasím diskuzi :75:
25.01.2017 - 20:15 | Filtr
(Vodnář) edeka
super dane , ono to jde :)) ja jsem par let zila ve vztahu , kde jsem ocekavala , a hodne krat jsem pouzivala slova " ale ja jsem cekala ze udelas tohle_.pak jsem treba ze vzteku triskala dverma a ruzne emoce..... naucila jsem se svou zlost , nazveme to zklamani z ocekavani... v sobe spracovat .. trvalo to ale dnes uz neocekavam .. a hlavne nechci a snazim se nedopustit aby nekdo ocekaval odemne ... mne to totiz obtezuje. a ja se citim "svobodna" bez ocekavani od nekoho a ocekavani neceho odemne. delam co citim a co chci ..a kdyz neco chci , nebo po necem touzim :1:, tak neocekavam ale rovnou si o to reknu , je jedno jake se mi dostane odpovedi , ja to vstrebam protoze ne kazdy zrovna v tu chvili chce to co ja ... :17:
25.01.2017 - 21:12 | Filtr
(Štír) Dr.Voštěp
Hezké téma :15:.
Také jsem kdysi dumal nad tím, zda lze emoce "krotit" rozumem.
Podle mne to nejde z principu toho, že "jedno" vylučuje to "druhé" :4:.
Pokud mám emoce, nemohu myslet a pokud mám (racionálně)myslet není(nesmí být) prostor na emoce, které by vždy "zamlžily/ovlivnily" úsudek.

K té společné snídani)
měl jsem něco podobného. Výcházlo to z mé výchovy, že takhle má vypadat/probíhat společný oběd/jídlo. Kupodivu se realita lišila od mého očekávání..a docela blbý.. :21:
Nakonec jsem nějaké ovlivňování toho, jak má vypadat jídelní stůl okolo mne a jak se mají ostatní lidé se mnou u stolu chovat opustil. Pochopil jsem, že na tohle bych potřeboval spíš nějaké "androidy", než žívé osoby :4:.

Pro mne jsou proto emoce něco, co se ovládat nedá - aspoň tedy bez tréningu (který já nemám). Emoce mi příchází a odchází samy od sebe :4:
Co mi ale zafungovalo, je emoce "míchat" - jinými slovy umím si emoci vyvolat sám - třeba se sám svojí vzpomínkou nasrat, anebo si naopak jinou vzpomínkou vybavit něco příjemného - a tím trochu "naředit"/na chvíli zapomenout na tu destruktivní emoci (která vznikla v blízké již minulosti).
25.01.2017 - 21:52 | Filtr
(Býk) player
To dělá to Pluto...
26.01.2017 - 08:58 | Filtr
(Rak) dan162 » edeka
Jak nedopustíš, aby někdo očekával něco od tebe ? To mi přijde za čarou, kam bych měl sahat. Zatím si myslím, že očekávání druhých ke mne jsou jejich volba, která se mne netýká. Někde to je docela dobré, když si něco domluvíme, tak to platí a lze se na to u mne skoro vždy spolehnout a rád to vidím i u jiných. Samozřejmě mohou něco změnit, ale to mi řeknou a zase je na to spoleh.

Neočekávat u druhých - jo, ale podle mne až v případě, že netoužíš, nelpíš na tom.

Říct si je správně, ale u mne se do toho promítá bohužel i hranice mezi mou manipulací a tím, co ten druhý chce sám o sobě, tak jsem častěji zdrženlivý a vím s poměrnou jistotou, že ten druhý koná dle sebe a že ho nikam netlačím. Mohu mu leda pak poté říct své pocity a on na to nějak zareaguje.
26.01.2017 - 09:08 | Filtr
(Rak) dan162 » Dr.Voštěp
No jde to krotit, ale je to blbě, to jsem chtěl ukázat. Leda Morti krásným příspěvkem popsala, že rozum s úspěchem používá jen jako záchrannou brzdu poslední nouze.

Emoce někdo ovládat může, tuším že postačí aspekt Slunce a Měsíce v rodném horoskopu, podobně jako můžeš ovlivňovat u sebe své myšlenky, svou řeč. neboli že si postavíš na piedestal nějakou myšlenku, ideu, která vznikne rozhodnutím, a tu realizuješ. (Někdo totéž může s pocitem) U sebe popisuješ, jak jsi zjistil, že idea ideálního stolování není životná - nevznikla přirozeně z života, jak by to sám ustavil, aby všichni účastníci byli s tím srovnaní a spokojení, ale z vnější myšlenky cílené na kýžený efekt báječné rodiny jak v reklamě (který pochopitelně nemohl přijít).

K ředění se nevyjádřím, to nedělám, spíš se jdu projít ven, když už je mlíko rozlité (no dlouho jsem s enebyl projít :-)) ). Pochopitelně se snažím najít příčinu té emoce, nějak ji sebrat vítr z plachet. ty vlastně taky, ideu stolování jsi opustil jako zbytečnou bariéru v sobě.
26.01.2017 - 09:09 | Filtr
(Rak) dan162 » player
Ano, také.
26.01.2017 - 11:00 | Filtr
(Býk) Ase
Dan, mrknul som na príspevok a nemám čas odpisovať, len krátko. Áno, myslou sa dá vnútro analyzovať, a chybného postoja sa vzdať. Energia, ktorá by inak išla do reflexínych reakcií, je nám potom k dispozícii.

Ak chceš ísť ešte ďalej v sebapoznávaní, je potrebné ísť ešte o jeden dva kroky naspäť v celom procese podmieneného vytvárania emócií (budhisticky "javov v mysli"). Napoviem o jeden krok späť - prečo si sa na syna tak tešil. Čo bolo príčinou. Táto seba analýza môže byť veľmi nepríjemná, človek k sebe musí byť úprimný......
26.01.2017 - 13:50 | Filtr
(Rak) dan162 » Ase
"chybného postoja sa vzdať", to je moc pěkně formulované. Ano, přesně o to se snažím, s tím, že nestačí najít co je špatně, ale zvolit protentokrát správně. Myšlení ale navazuje na předešlé myšlení, takže stačí mít nevyřešeného něco ještě staršího, a snadno myšlení zvolí sice líp, ale zase blbě. Takže spíš myslí najít, ale novou volbu mysli nesvěřovat, nebo jít co nejhlouběji, před první chybné postoje.

Ano, energie je pak k dispozici, to vnímám a umím si představit, ačkoliv podléhám nyní stresu. Další kroky nazpět nejsou pro mne čitelné, cítěné, nebo jim zatím nerozumím.

Jo, těšil jsem se na syna, jasně. Píšeš "tak" těšil, jako bys u toho byl. No je to asi jedna ze situací, které zažívá většina lidí. Řekl bych, že to mělo co dělat s pocitem přerodu z kluka v muže - otce rodiny, v tehdejších mých očích. Nalezení vnější opory - správného místa ve společnosti. Láska, naplnění, spojení s, to ne, to bylo až na nějaké páté koleji, tehdy. Brr. To těšení tehdy bylo dost podmíněné nesebevědomím, pro něco čistého musím sahat hodně hluboko do dětství.
27.01.2017 - 12:57 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
No, zas ale není dobře moc tlačit na pilu v tom rozdělování dobře/špatně. To buddhisti ví. Ono to má docela praktický aspekt - tomu co sis vyhodnotil jako "špatné" máš snahu se vyhýbat a to bohužel znamená, že nemáš ani snahu tomu přicházet na kloub (odtud si myslím pochází Tvůj závěr "ale novou volbu mysli nesvěřovat"). Kdyby Ti bylo jasné jak problém vznikl, automaticky bys věděl, co NEDĚLAT aby nevznikl - viz Ase - podmíněné vznikání.
V podstatě je to velice jednoduché. Nedá mi to a zase připomenu Einsteina: Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, geniální se je snaží nedělat (což je správně buddhistický přístup - einsteinovsky geniálně jednoduchý :5:).
Samozřejmě ty co sis stihl nadělat nezbývá než aspoň inteligentně vyřešit :4:
27.01.2017 - 13:51 | Filtr
(Ryby) MG34 » dan162
Lze si to ohlídat/korigovat (očekávání druhých od tebe) a v mnoha případech je to dokonce nutnost. Člověk se musí ptát, být explicitní, ujišťovat se, že obě strany chápou situaci stejně.

A které to jsou situace? S malými dětmi, s rodiči, se zaměstnavatelem, s partnerem, který není úplně na výši, aby si to ohlídal sám. Takže to musíš (u těch, na kterých záleží) hlídat prakticky v celém svém životě...
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v BeranBeranu
ukázat kalendář »