Jak se věci jeví, takové jsou? - Diskuze a zkušenosti

Milada Horáková před komunistickým soudem. Vylíčená jako zrádkyně, nepřítel státu. Mediální obraz zrůdy. Masy lidí přijaly tento obraz a posílají petice za její exemplární "potrestání". Soudce si rétorikou a razancí téměř nezadá s Rolandem Freislerem a dotváří její obraz k "dokonalosti". Ještě dnes se najdou lidé, kteří v ní tu zrádkyni a zrůdu vidí. Natož tehdy.

David Rath si pečlivě budoval image nebojácného muže, který jde "těm zlým" politikům tvrdě po krku a snaží se je dostat před spravedlnost. Pak byl chycen s úplatkem, ale mnozí lidé se přesto nedokáží oprostit od jeho vybudovaného mediálního obrazu.

Oproti tomu - zakomplexovaná žena v domácnosti přijímá vsugerovanou roli flákačky a budižkničemu, kterou jí vmanipuloval její sebestředný partner, a skutečně se jí stává. Nebo průměrné dítě přijímá a ztotožňuje se se svou rolí génia, neochvějně budovanou pod křídly své ambiciózní matky, a géniem se skutečně stane.

Moje první dva příklady ukazovaly na nesprávný obraz, který se na "subjektu" samotném ve skutečnosti nepodepsal. Druhé dva příklady ukazují obraz, který se podepsal - "přemaloval svůj vzor".

Téma (mého) mediálního obrazu se mi v poslední době několikrát připomnělo. Jak píšu tyto řádky, krystalizuje mi odpověď na moji otázku - proč mi většina mých falešných mediálních obrazů nevadí, ale některé mi naopak vadí hodně? Ano, je to kvůli tomu, že některé nezanechají stopy, ale některé by mne mohly změnit. No co, už to tady nechám, ještě mne k tomu třeba něco napadne...

DISKUSE JE MODEROVANÁ