Žárlivost - štíři, pluťáci - Diskuze a zkušenosti

Háňa* » Jan1na "nevinnýma poznámkama" se utvrdím v tom, že partner žárlí taky a cítím se o dost líp, ale když bych měla pocit, že se sžírá moc, tak se zase snažím o sto šest mu dokázat, že nemá vůbec proč žárlit.


Jo, tohle manžel dělá občas taky

...... a já s ním tu hraju ..... miluju ho, tak když to potřebuje, proč ne

hajounek » Jan1na Mám na tohle takový malý kouzlo. Nahlas si řeknu: "Ať už je to, co je to, jen to zkouší moji víru v sebe sama. Vše co potřebuji k tomu, abych se citíla šťastná, je uvnitř mého srdce. Jsem naplněná láskou, láskou k sobě samé."

A když to nepomůže jednou, opakuju si to tak dlouho, dokud necítím úlevu. To mi dává sílu přežít ty slabší momenty v mém životě.

Jan1na » hajounek Co prosím? Nějak jsem se v tom zamotala.. nerozumím

Jan1na » Háňa* .. tak přítel je štír každým coulem a já mám taky štíra zdůrazněného, máme se navzájem "prohlídlý", takže věřím, že mi ty nevinný poznámky taky jen tak nežere

Ale žárlivost poznám, tu energii, která z člověka proudí, jen tak neokecáš

Jan1na » hajounek OK, díky za tip
To zní docela dobře.
Vyzkouším

hajounek » Jan1na No že mi taky už mockrát vysvětloval, že mezi nimi nic není. Ale nikdy to neřek tak pěkně, jako ten Tvůj. Takže až zas budu mít slabou chvilku, vzpomenu si na vysvětlení Tvého přítele a budu si představovat, že je to tak i mezi mojim a jeho bejvalkou.

tentady Žárlivost je nedostatek sebevědomí spotřebovávající pozitivní energii všem zůčastněným a pro prímový vztah je kontraproduktivní.

Jan1na » tentady jo, jasne, jasna paka
ale ja se snazim s tou zarlivosti neco delat, kamo
nejake svoje poznatky mas?
a rady, tipy, jak zpracovat zarlivost, popripade zvysit sebevedomi nebo tak neco?

hajounek » Jan1na

Jan1na » Nabi* Ano je to tak.
Ta ženská je tu, abych se asi někam posunula.
Třeba se mi to povede a pak zas budu "řešit" něco nebo někoho jiného..

Jan1na ZATIM PACEK, LOUCIM SE, NAKOUKNU POZDEJI, PAC MUSIM NECO UDALAT V PRACI.
TESIM SE NA VASE PRISPEVKY !

tentady » Jan1na Já jsem se s tím vyrovnat v útlém mládí pochopením, že tím, že žárlení přináší jediný výsledek a to že se sám trápím. A to jsem si zakázal. Buď mě žena chce a nebo ne a strachem o to jestli neprchne nic nevyřeším. Když prchne tak jí nahradím jinou a je to! Prostě jsem si to zakázal. A bude to takových 35 let.

Melody Pond Oj, došlo i na neviňátka?
To je asi záležitost nějakejch životních etap... Myslím já si... Ale já byla dycky divná... Pokud jsem to já, kdo mu pere fusekle, když neodmlouvá u jídla a opravuje těsnění u dřezu...ať lítá...nebo tak... Vlastně u mně se neprojevuje ta klasická žárlivost, jako - okem nepohlédneš! ale spíš ta latentní - ve tvý hlavě jsem já tvoje půlka...tvůj člověk...tak si to pamatuj... Ale už jsem odqetlá fuchsie, lenivim...první muž měl peklo, ani to nevěděl...já vždycky poznala, že někde zhřešil a pak jsem potměšile přestěhovala nábytek, přišroubovala poličky, prostě neni chlap doma, chlap jsem já...hihihi...fakt stárnu...už nestěhuju...moc...

Nabi* » Jan1na Ještě mě napadla jedna věc... přišla jsem na to, že jakmile začnu bojovat s tím co cítím, odmítám to a nechci to cítit, tak je problém...Protože co když ten pocit akorát chce tvou plnou pozornost, byť jenom na chvilku??? Chce jenom pozornost, nechce boj, chce být přijat...
Alespoň v mém případě to tak dycky bylo, věčný boj sama se sebou...Třeba to samé aplikuju i na bolest... Podívám se na bolest, řeknu jí, že je vítáná a že tu může být pokud chce...naprosto vědomě přijmu že tam je...pak pošlu světlo a lásku a do pár sekund je bolest pryč... A přitom to je tak jednoduché, prostě nebojovat...protože cokoliv se objeví v našem životě, to je naše záležitost, nikoliv věc zvenku, proto je logické přijetí nikoliv chtění se toho zbavit.
Cítíš co tím chci říct?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Penthesilea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
tak s partnerem si o všem povídáme... řekneme si, že se nám někdo tamten líbí, řekneme si, že žárlíme... a ony jsou ty emoce hned zase pryč...

lvildnerova » Jan1na Jj vím, ale snažím se to ovládat, dřív jsem žárlivá vůbec nebyla, až poslední dobou se to začalo projevovat....Zkouším na to nemyslet a co srdce nevidí to duši nebolí :)

Jan1na » exit Evi, ve vší úctě jsi uplne jina kategorie .
My dve jsme rozdilne.
Myslim, ze bych se nedokazala utapet v bezmoci a jen cekat, az se neco vyresi..
Presla bych do attaku, protoze u tohoto (co jsi zazila Ty) bych si pripadala, ze nemam uroven nebo ze partner me absolutne nerespektuje..

A ja prvoplanove nemluvim o stavu, kdy vim, ze jsem podvadena.
Nemyslim si, ze bych tento stav byla ochotna tolerovat. A vi to i partner a vnimame to podobne.
Navzajem jsme si rekli, ze pokud se navzajem podvedem, je KONEC.
Zpetne to vnimam tak, ze kdyz bude rodina a deti, tak kdyby se neco takoveho prihodilo, tak svoje tvrzeni asi v kontextu okolnosti poopravime, ale to uz je neco jineho...


Zaujalo me:
”...pomohlo mi pochopení...a pojala jsem to posléze za nedůležité, respektive jiné věci za důležitější...”

Mohla bys to rozvest, prosim?

Jan1na » exit Četla jsem Tvůj příspěvek několikrát.
No já se akorát snažila říct, že Tvoje zkušenosti a rady si nemůžu navlíct na svou situaci,
protože bych v konkrétních (pro mě velice zásadních) situacích jednala jinak..
Nemohla jsem nebýt nekonkrétní. Nějak jsem se to ještě nenaučila.
Přijde mi, že když nejseš konkrétní, nemá ten příspěvek tu správnou vypovídací hodnotu.
Klidně to smáznu, jestli chceš.

Petr9 » Jan1na hele ... ty mas zase kamarada za vsechny prachy

Jan1na » Petr9 výjimky existují
a vůbec, já s těma výjimkama nespala

Petr9 » Jan1na ale prdlajs vyjimky existuji ... nechval dne pred vecerem

Jan1na » Petr9

ale já nebyla s tou jeho kámoškou o samotě
ta moje výjimka jo
mohli si toho navyprávět cokoli, mohli mě pomluvit
jenže mě to nevadilo
oboum jsem jim věřila, že té situace nezneužijí

já si vůbec nejsem jistá, že bych s tou jeho kámoškou o samotě chtěla bejt
ale možná by to rozlousklo ledy..taky pravda..

Jan1na » exit A co tu něco volako nesedí?
Nerozumím

Jo, něco na tom bude, že pocity asi budou podobné.
Připadlo mi, že řeším kapku něco jiného, ale pocity budou asi podobné, to zas jo..


Ano, chci s tím něco dělat, proto jsem se Tě ptala, co tímhle myslíš..
”...pomohlo mi pochopení...a pojala jsem to posléze za nedůležité, respektive jiné věci za důležitější...”


To mi připadlo z Tvého příspěvku aplikovatelné na mě.
Tak když nechceš být osobní, tak případně do vzkazníku, díky

Jan1na » Melody Pond Mihu, s Tebou je sranda..
Připadla jsem Ti někdy jak neviňátko?

A to šroubování poliček Ti pomohlo?
Mňo, pouvažuju

Jenže já jsem kapánek někde jinde.
Nevím, za jakých okolností bych přežvejkala, kdybych věděla, že můj chlap někde zhřešil.
Neumím si to představit.

Můj tatík je taky štír. A prý mamce kdysi řekl, že kdyby mu někdy zahla, nesmí mu to nikdy říct.
A já to cítím stejně.

Jan1na » Nabi* Ano, Caitlin, Tvůj příspěvek se mě dotýká.
Bojovat umím na tisíc způsobů.. věčný boj sama se sebou, to přesně vím o čem mluvíš..

To s tou bolestí trochu znám..
Před rokem (aspekt saturn pluto) mě tak děsně bolely zuby, myslela jsem, že se zblázním.. a v jednu chvíli jsem si řekla, tak OK, bolí mě zuby, je to děsná bezmoc a asi se pose*u, ale začala jsem si tu bolest hýčkat a tak nějak jsem ji přijmula a v tu ránu mě to přestalo bolet..
Na tom něco bude a aplikovat to na myšlenky... no můžu to zkusit