Aj ty máš ten pocit, že budeš celý život bez partnera? - Diskuze a zkušenosti

Glimmer Man » jednoducho Hmmm, tak evidentně víš, kde je problém. To je dobře... Je ti 36 let, kdy myslíš, že je čas dospět a naučit se používat jen vlastní rozum a převzít zodpovědnost za svůj život jen do svých rukou??

Víš, matka takováhle, otce připomínat nebudu... Ale víš jak se říká, "nezáleží na tom, kolik kroků ujdeš špatnou cestou, vždyčky se vrať"?? Možná by bylo opravdu potřeba to začít řešit. Jde o tvůj život. Nedostala jsi asi dobrej základ, ale řekněme, že už hodně let je to na tobě. Ať se ti stalo po sexuální cokoliv, tahle pupeční šňůra je něco, co by´s měla řešit jako první. Chce to sebrat odvahu, nic víc. Jde o tvůj život a jeho prosírání každej další den je velká škoda...

jednoducho » dora A co mam robit? Osamostatnit sa mi nedovoli, pokial nemam partnera(radsej hned aj manzela), lebo co mam co zit sama. Tie sceny, nadavky, urazky, vycitky... Ja sa tak bojim, ze az. Tak som sa rozhodla cakat na vonkajsie udalosti a podnety, ktore to zmenia. Nemam odvahu, silu - strach ma paralyzuje, neda sa to opisat. Beriem to ako trest za nejake zle moje skutky mozno z terajsieho zivota, mozno z minuleho - musim vydrzat do konca jej zivota. Ja viem, ze si teraz musite pomysliet, ze nie som normalna a mozno, niekedy si to myslim aj ja.

jednoducho » exit Presne, velmi dobry dalsi nazor a postreh. Asi mozno ani radsej nie - ani tu spriaznenu dusu. Ja si fakt myslim, ze by som bola dobry pripad pre stareho dobreho Freuda.

jednoducho » Glimmer Man Ma to racionalny zaklad co pises, ale ja som cisto iracionalny tvor a navyse ten strach.

jednoducho » AMOUR Uvidim co sa da robit. Vlastne v mojom pripade, vydrzat do konca alebo na nejaky vonkajsi zasah alebo zasadny zvrat do zivota.

Najdise.cz » jednoducho Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele AMOUR, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
no, a nejde to urobit nejako "bez nej"?
pomaly sa pripravovat zariadovat si zivot niekde co najdalej od nej a ked nebude doma, jednoducho odist?

jednoducho » exit Eau pozri ake strasne pisu, ale je to pravda.Černá Luna v Raku
Při této konstelaci se objevuje pohlcující matka. Lilit se setkává s Lunou, navazují spojení. Na jedné straně dobrá matka – na druhé straně strašlivá matka. Jsou všudy-přítomné. Častá tady je trvalá kontrola a vedení nadmíru starostlivou matkou. „Dítě“ je přepečlivě zaopatřeno, nemá ale svobodu („buď–anebo“). Za každý krůček ke svobodě se platí vysoké výkupné, láska je zneužívána k manipulaci. Pokud přece jen maminku opustí, nastupuje pocit obrovské viny. Matku tento člověk nenávidí, zároveň jí stále hledá. Muž s touto konstelací hledá v ženě matku. Jeden den jí miluje, velebí, nosí na rukách, druhý den nenávidí a napadá pro pocit spoutanosti a nesvobody. Jako východisko si někdy zvolí ženu – děvčátko, přičemž získává „dítě“, pak ale začíná týž boj s tchýní. Tito lidé se neustále na matku stěžují, stavějí se do role obětního beránka. Odmítají však dospět a převzít zodpovědnost. Žena s touto konstelací má tendence stát se Velkou Matkou, pohlcuje své vlastní děti a ovládá je natolik, že brání rozvoji jejich osobností. Nesnáší konkurenci. Zůstává po celý život dívkou, nikdy nedospěje, bud „rdousí“ své děti, nebo pokud je nemá zardousí své „duševní děti“ – svou kreativitu a tvořivost. V extrémním případě může být mateřství kvůli nenávisti k vlastní matce odmítnuto. Muž i žena hledají v partnerovi maminku, dávají svému partnerovi často nevědomě svolení, aby s nimi jednal jako s malým děckem, odmítají se stát dospělými, vztahy bývají poznamenány značnou závislostí. Úkolem tady je převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí, dospět, akceptovat Lunární principy ve spolupráci s Lilit a dostat se tak do kontaktu s nevědomím („nejen–nýbrž i“).

PS: Ano budem robit ine cinnosti, aby som zabudla na seba, urcite to ma dovod, preco je to tak. Ja len tesim, ze vsetko raz skonci aj ludsky zivot netrva vecne.

Glimmer Man » jednoducho Tvoje matka ti nedovolí se osamostatnit?? No safra, to fakt není normální. To spíš ty toho svý matce dovoluješ až moc.

No ale evidentně nemá smysl ti radit, ať se vzpamatuješ a cokoliv jinýho. Takže, jak jsi napsala, jediná volba je čekat, až se to vyřeší. Možná se stane nějakej zázrak, ale nejspíš ne. Takže ruku na srdce, čeká se na to, až tvá máti tento svět opustí. Otázka je, kdy se to stane a kolik ti bude. Je totiž vysoce pravděpodobný, že už bude stará a už pak jen trpce zjistíš, že jsi život prosrala a propásla. A nebudeš mít nic. Vůbec nic. Ani tu matku. Maximálně si koupíš psa nebo kočku.

No, takže jediná rada je, ať se s tím smíříš. Prostě měj svůj život ráda. Tvůj život je totiž výsledek tvých činů. Až ho budeš chtít jinej, tvé činy se tomu přizpůsobí. Přestaň tedy snít o tom "co bych... kdybych" a užívej si to, jak to je teď. Chlapa asi opravdu nehledej, to nemá smysl. I když najdeš nějakýho, s kým dokážeš vydržet, bude velice mizivá pravděpodobnost, že ten dotyčnej vydrží s tebou, až pozná tvoje vztahy v rodině a tvojí slabost.

Zornička » jednoducho Teraz ti napíšem jednu vec a dobre si ju zapamätaj..Keď nepodnikneš niečo sama, tak sa stane "niečo" čo nebudeš mať v svojich rukách, čo neovlyvníš, čo ťa bude naozaj trápiť a čo ťa 10 krát viac vyvedie z miery ako keby si prekonala sama seba a regulovala si to
Žiť v nejakom "utrpení" celý život naisto nemáš nejak zhora určené.
Takže radím popasovať sa s tým čo najskôr, lebo tie skutočné zásahy "zhora" aby si sa konečne spamätala keď sa to už inak nedá bývajú búrlivé.
Je to ako ked si neliečiš zub, stále sa spoliehaš, že to prejde, alebo že sa to nejako umúdri.Výsledok býva taký, že príde náhla bolesť, neznesitelná, taká, že s radosťou ideš zubárovi kam si predtým nechcela ani nakuknúť, s tým, že sa budeš tešiť ako ťa tejto bolesti zbaví . On podľa dĺžky tvojho ničnerobenia a váhania zub začne vŕtať a liečiť, je však možné, že ho aj vytrhne.
Bolesť u zubára sa ti bude zdať vyslobodením a budeš si nadávať - ja prečo som to neriešila skôr ..

Triniti111 ahojky mě z toho vychází, že jsi prošla nějakým šíleným zážitkem, co se týká mužů a tvé sebevědomí už tak bičované ze vztahu s matkou utrpělo zásadní ránu. I tak ti přeji, abys žila spokojeně a své fóbie co nejvíc ze života odstranila, pokud tedy s nimi žít nechceš hodně štěstí

OldDog21 pro Rain a Jednoducho: Nechaly jste to dojít moc daleko... Člověk by měl vypadnout z hnízda a postavit se na vlastní nohy a žít si SVŮJ ŽIVOT tak max. od 25 a dřív... Co teď? Jít do první realitky a vzít si svůj podnájem a vypadnout od rodičů... Trochu si to tam zařídit a začít se rozkoukávat po nějakém partnerovi.. ale to není nutná podmínka, žít se dá i single a s "kámošem na sex" se vidět třeba jen o víkendu... Držím palce! (pesti)!

Najdise.cz » jednoducho Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Amenti, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
..neviem,či odchod by niečo vyriešil - možno len dočasne a povrchovo...časom by sa vplyvy tvojej matky prejavili tak či tak,aj keby si bola kilometre vzdialená...odísť by si teda mala,ale rozhodne až po vyriešení vášho ťažko zamotaného uzlíka...viem veľmi dobre o čom hovorím...odišla som z domu už v 14-tich, o 4 roky neskôr celkom...no dosah týchto deštruktívnych vzťahov je neuveriteľný a neohraničený časom ani priestorom...viem,že to znie priam nemožne (sama to ešte nemám celkom spracované),ale pokús sa zistiť,prečo je tvoja mama taká aká je - aké mala detstvo,dospievanie,manželstvo - skús sa jej opýtať na jej pocity,vnímanie toho všetkého...skús u seba nájsť pochopenie pre ňu,hľadaj moment,kedy si ju odsúdila,vráť sa tam a pros o odpustenie - seba aj ju...je to veľmi zložitý,dlhý a bolestný proces,ale myslím že nevyhnutný...ináč sa nepohneš ďalej a celý život sa budeš motať v bludnom kruhu...to,aký máš postoj k vzťahom,ostatným ľuďom a aj k sebe,je len príznakom týchto nespracovaných tráum a blokov...vždy treba najskôr vyliečiť príčinu,príznaky sa potom postupne stratia samé...sama niečím veľmi podobným prechádzam (s tým rozdielom,že mám niekoľkoročný vzťah -bol asi len akýmsi únikom pred matkou a nie je to veru dobre - mám teraz o jednu záležitosť na riešenie navyše)...prajem ti veľa trpezlivosti,pochopenia a hlavne lásky...určite sa do toho daj,nemáš na čo čakať

Háňa* Proč tedy pro to zkoušíš všecko, když o to vlastně nestojíš ? Tomu nerozumím.

Je to proto, aby ses zařadila do "chlívku" normální je s někým žít ?

Vykašlala bych se na to - žij si tak, jak se Ti líbí, je to přece Tvůj život

Nuna Strach a odpor?

Nečetla jsem příspěvky,ale předpokládám,že to tu zaznělo - někde se ten strach a odpor vzal
Lépěji by bylo,kdybys ty sama věděla,kde a proč

už zase ocelová žena Tak pokud to máš takhle, není ti ani ouvej, ne?
Každý to mívá tak, jak chce, i když někdo třeba nenajde partnera hned, prostě se časem dočká, protože chce...
Ty když nechceš, nebudeš ho mít, povinnost to přece není.

OldDog21 Jednoducho + Rain: Hlavně svůj odchod z domova dopředu nekonzultujte a nerozebírejte se svou matkou..(!). Udělejte si samy pro sebe takový "ústupový" plán... Co si s sebou vezmu, do čeho si to zabalím (dobré jsou takové ty velké papírové pytle).. Kdo mi to pomůže odvézt z domova do nového podnájmu, až nebude matka doma... No, a jednou přijde ten kýžený den D. Matka někam odjede, vy dáte signál, kámoška přijede s kombíkem, všechno do něj naložíte a odjedete do nového bytu, podnájmu,, na ubytovnu... Doma na stole nechte jen krátký vzkaz, že jste se odstěhovala a ať o vás nemá matka strach... Pokud nechcete hned první večer poslouchat citové výlevy, vyhrůžky, spílání, tak si na 2 - 3 dny vypněte mobil...

player hm- není ti dáno.Nedostalas testosteron v 6. týdnu těhotenství nebo máš blok.Pak by to chtělo regresi.Nebo se s tím smířit.

Firemix Jsou lide,kteri budou do konce zivota sami,s toho si nic nedelej,kazdy se do zivota s necim rodime. Treba si byla v minulem zivote prostitutka,tak mas k sexu obecne odpor:)))
Ja ho budu mit v pristim zivote taky:)) ale ted si za tebe jdu vybrat dan,ale soukromi tady preci nebudeme rozebirat...

janicka23 Ahoj, já si taky myslím, že na tom má velký podíl otec, píšeš že vztah s ním byl špatný, asi tě nechválil, nepodporoval, ale spíš naopak, možná i tím že chtěl chlapce tě nepřijal jako děvče, nedal ti možnost přijmout sebe sama, a možná máš podvědomě obavy že by partner byl v dlouhodobějším svazku tobě nadřazený, manipuloval, poroučel, možná má na to vliv i jaký vztah jsi viděla mezi svými rodiči. Chceš dělat to co chce matka a co je podle ní "normální", nenech se nutit abys dělala to co chtějí druzí, když to není v harmonii s tebou, žij tak jak se cítíš ty dobře. Jestli tě to hodně trápí a kdybys to chtěla nějak řešit tak možná nějakým rozhovorem s psychologem nebo v nějaké poradně třeba i přes internet, jsou různé linky důvěry, pomohlo by třeba i jen vypsání se a vypovídání se, jsou tam odborníci, myslím že kořeny toho jsou ve tvém dětství, ale jestli tě to netrápí tak žij sama, je to v pořádku a žije tak hodně žen a jsou úplně spokojené, hlavní je abys byla ty v životě šťastná a žila podle svého, rada žij tak jak se sama cítíš šťastná a spokojená, neohlížej se na nucení tvé matky nebo jiných lidí, žiješ svůj život a oni taky svůj. Ale chápu že odolávat tlaku matky a ostatní rodiny není vůbec jednoduché ale už jsi dávno dospělá tak máš právo na to žít podle svých představ, svůj život, a ne podle představ někoho jiného, když to s tebou není v souladu.

mitea Ahoj.
Uz Ti tu napísali vsetko,co by som ti napísala aj ja...
Mna len napadlo,ze by si mohla na svojom osamostatnení pracovat aj ked zijes este s matkou.Proste pomalicky sa odpútavat v dennodených úlohách,chodit viac von s priatelkou,do spolocnosti,robit si samostatné programy,viac sa venovat svojim zálubám, atd....Vobec nemysliet na to,ze nechces deti,partnera atd..Vypocuj si matku a aj tak si spravit po svojom.
Krocik ku krociku získas väcsiu istotu sama v seba.
Na Tvojom mieste by som navstívila rodinné konstalácie,aby si pochopila matku,seba a nasla prícinu Tvojho a i matkinho strachu...
Zelám Ti,aby si aj ked vrabcími skokmi pomaly posúvala dalej a nasla svoju sebadoveru...
A samozrejme je tu potom druhá alternatíva,jednoducho prestrihnút pupocnú snúru,ale na to momentálne psychicky nemás.
Ak vsak budes na sebe pracovat,mozno jedného dna..

Pithecanthropus erectus Nečetl jsem celé vlákno, jen kousek….pokud nemá pravdu Plája, pak bych se přiklonil k názoru, že máš strach ze zodopvědnosti ke vztahu, nebo přímo k manželství a že jako bys potřebovala záruku, že to dopadne dobře.Takovou záruku ti nikdo nedá a vlastně každý kdo zakládá rodinu, nebo partnerské soužití jde do risku.Tohle v sobě ale jen přemýšlením, nebo radami nepřekonáš……jedině reálným poznáním, nebo poznáváním toho protějšku.Takže pokud nemáš problém se seznamovat, nechej všemu volný průběh, nestavěj na tom, že to musí vždy napoprvé vyjít ,protože to ,co se má uchytit se určitě uchytí…..

Věřím i tomu, že pokud tvůj nový vztah nabere ty správné obrátky, pak se snáze zbavíš té pupeční šňůry s matkou.Prostě k tomu budeš mít silnou motivaci....

Dr.Voštěp » jednoducho fíííha...tohle jsem sice nikdy nezažil, ale "zdravý" to nebude.
Ročník ´74...hmmm...
Mi to připomíná jednoho kámoše, co furt ještě žije s rodiči - a přitom se diví, že jeho socializace s druhým pohlavím stále ještě neproběhla

miluška medvídková neměla to třeba tak tvoje matka, většina takových pocitů pramení z dětství

mechac Mám taky ten pocit, že budu celý život bez partnerky. Pochybuju, že by se taková, co by mě chtěla našla...
Možná mám strach ze zrady, možná nemám motivaci a nevidím důvod proč bych měl chtít vztah, možná už jsem si zvykl být single. Spíše by mi to něco bralo než dávalo...

Jojohana odpor a strach ? to máš tak špatné zkušenosti se vztahem ? proč povinně sdílet s někým svoje tělo a postel, to se dělá přece dobrovolně a s radostí. narušení soukromí a intimity? co potřeba sdílet s někým soukromí a intimitu ?
zřejmě si nepotkala toho pravého a máš špatné zkušenosti s muži