Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
smrt - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
smrt
01.02.2011 - 23:15
Rachelinka 5
smrt
Ked sa to tu toci okolo smrti,tak mam otazocku-je tu vobec niekto,kto sa boji smrti?v podstate sa hovori,ze tak ako my reagujeme cely zivot,je to o tom,ze mame strach zo smrti..
03.02.2011 - 14:19
| Filtr
buburena
Byla jsem v klinický smrti tak vím svoje.Po smrti ro dičů se mi to potvrdilo,ale jako oni bych umírat nechtěla spíš jde o to jestli si člověk může vybrat umírání pa
03.02.2011 - 15:46
| Filtr
balboa
» bubobubo
Kdo se boji smrti nebo se na ni chce nejakym zpusobem pripravit, tomu bych doporucil psychedelicky prozitek nebo holotropni dychani ci jine metody, ktere rozpusti ego. Za mysli je schovane jen ciste vedomi vseho co kdy bylo, je a bude. Pri smrti s tim vedomim splynete jak kapka deste v oceanu... Verte, ze i ted je smrt pri vas, pozoruje vas, ale vy o ni nevite. Snazi se vas dokopat k vyvoji, k tomu aby ste nebyli porad stejni. Proto si vas nakonec taky veme, aby vas vysvobodila z toho stereotypu, ktery uz nic neprinasi... To, ze sem hodnekrat zazil v tomhle zivote smrt a znovuzrozeni me nekam posunulo, v jinem pripade bych asi musel prozit spoustu zivotu, abych si neco uvedomil.
Smrt je zivot, zivot je smrt, jsou to 2 strany te stejne mince. Mysl a vedomi jakozto dva protiklady se vecne prelevaji do sebe a tim je zaruceno, ze nebude nikdy existovat kosmicka nuda :)
Smrt je zivot, zivot je smrt, jsou to 2 strany te stejne mince. Mysl a vedomi jakozto dva protiklady se vecne prelevaji do sebe a tim je zaruceno, ze nebude nikdy existovat kosmicka nuda :)
10.02.2011 - 12:31
| Filtr
brioska
no, ze smrti strach nemam... ani ne tak proto, ze vim,, nebo tusim, co bude dál, ale právě proto ze to nevim, a bude to zajimave az to zjistim... jsem od prirody zvedavy clovek a to se tyce i tehle otazky. Ale ne ze bych chtela zjistit odpoved uz ted... na tohle si počkám.. ceho se spis bojim, je nejistota, takove to tuseni, ze neco je spatne a nevite co...
10.02.2011 - 13:10
| Filtr
balboa
» Mirma
Presne tak, je to ten nejvyssi ucitel a ja si s nim jednou za cas dam schuzku - proc cekat roky na smrt tela... Pak bych se musel znova narodit. Beru to jako svuj cil, nest si vedomi vlastni smrti (viz muj avatar:)) a pritom byt porad v tomhle svete - myslim, ze o tom je prave osviceni, ale i tak je to drina na cely zivot.
Prectete si co o tom rika Osho:
http://osho.tady.info/osho/…
Pro me to je opravdovy mistr, zpusob jakym mluvi - je to cira existence... zaroven je hrozny komik, coz je buh taky :) Doporucuju shlednout nektere jeho videjka na youtube.
Prectete si co o tom rika Osho:
http://osho.tady.info/osho/…
Pro me to je opravdovy mistr, zpusob jakym mluvi - je to cira existence... zaroven je hrozny komik, coz je buh taky :) Doporucuju shlednout nektere jeho videjka na youtube.
14.02.2011 - 21:58
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zažil jsem zásah blesku na vlastní kůži a nikomu to nepřeju, bylo to hrozný,ale potom jsem zjistil, že mám jasnovidné schopnosti. Viděl jsem do budoucnosti a věděl sem, co se kdy stane, ale bohužel tomu nešlo většinou zabránit.Nebot je náš život zřejmě předem určen a to se nedá změnit a pokud ano, tak se tím změnil život i spoustě jiných lidí a to sem si nikdy nechtěl dovolit.
Jinak toto téma je na hodně dlouhé povídání.
R.
=====
Zažil jsem zásah blesku na vlastní kůži a nikomu to nepřeju, bylo to hrozný,ale potom jsem zjistil, že mám jasnovidné schopnosti. Viděl jsem do budoucnosti a věděl sem, co se kdy stane, ale bohužel tomu nešlo většinou zabránit.Nebot je náš život zřejmě předem určen a to se nedá změnit a pokud ano, tak se tím změnil život i spoustě jiných lidí a to sem si nikdy nechtěl dovolit.
Jinak toto téma je na hodně dlouhé povídání.
R.
15.02.2011 - 10:23
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A co třeba konkrétně ??
=====
A co třeba konkrétně ??
15.02.2011 - 11:14
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele barunka.2008, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pro Rachel 5 :
Čím jsem starší,tím víc se smrti bojím! Děsí mě to,že neuvidím,jak žijí mé děti a má vnoučata!V mládí si člověk moc neuvědomuje,že je tu na chvíli a život mu připadá dlouhý!! Myslí si,co všechno stihne...a najednou začne odpočítávat,kolik mu ještě zbývá....Začne číst vyvěšená parte,sledovat průměrný věk lidí a dopočítávat,kolik chybí do průměrného věku(pokud se průměru dožije)...
=====
Pro Rachel 5 :
Čím jsem starší,tím víc se smrti bojím! Děsí mě to,že neuvidím,jak žijí mé děti a má vnoučata!V mládí si člověk moc neuvědomuje,že je tu na chvíli a život mu připadá dlouhý!! Myslí si,co všechno stihne...a najednou začne odpočítávat,kolik mu ještě zbývá....Začne číst vyvěšená parte,sledovat průměrný věk lidí a dopočítávat,kolik chybí do průměrného věku(pokud se průměru dožije)...
15.02.2011 - 12:43
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Po zásahu tím bleskem jsem byl odhozen asi pět metrů a byl sem asi pět minut pouze v bezvědomí, takže klinickou smrt sem neprožil. Když sem se probral, tak asi dvě minuty jsem neviděl nic jiného, než modro a ten blesk, kamarádka která to všechno viděla, tak zkolabovala, myslela, že mně to zabilo. Když mně potom uviděli i ostatní ve dveřích, tak to byl pro ně hroznej šok, nebot si mysleli, že sem mrtvej.
Ale to nebylo nic proti tomu, co mne čekalo potom.Najednou jsem zjistil, že nemůžu sáhnout na nic kovového, na kliku , auto a tak podobně, vždy sem dostal ránu od elektřiny a to trvalo asi rok. Tenkrát sem jednomu právníkoj z Prahy dělal správce na chalupě. Jednou mi zavolal, že mu nejde v půlce domu elektřina abych se nato přijel podívat.Nepotřeboval sem ani žádnou zkoušečku, nebot mi stačilo sáhnout na zed a cítil sem, kde proud je a kde né a když přinesl fázovku, protože mi nevěřil, tak ta se rozsvítila jako žárovka.To byl všechno důsledek toho blesku, dneska už to téměř zmizelo.
Tehdy sem měl v pronájmu stáj a v ní koně(to sem ale měl napsat už na začátku protože vše se událo u této stáje ) Majitel stáje tam měl klisnu, která čekala hříbě. Asi tak měsíc před očekávaným porodem, ji odvezl ke známému, který je od nás asi 40km.Osm dní před porodem, sem měl žívej sen a viděl sem ten porod kterej byl velice komplikovanej a to hříbě uhynulo a klisna málem taky. Rozhodl sem se, že to nikomu neřeknu, stejně by mi nikdo nevěřil. Tři dny po porodu přijel majitel stáje, kde klisna rodila, tak sem se ho zeptal co je nového a co klisna a hříbě, dělal mrtvýho brouka a nechtěl nic říct, tak sem mu to všechno pověděl a to do všech podrobností, byl to pro něho šok, jak to můžu vědět.(stejně mi to nevěřil.)
Takových příběhů mám víc, ale to by bylo na menší knížku.
Musím ještě upozornit, že tímto způsobem nelze zjistit třeba čísla ve sportce,tím by se porušila kontinuita vesmíru a mohlo by to mít i neblahé důsledky. Pokud má člověk vyhrát,tak vyhraje, jinak to nejde.
Pokud by měl někdo zájem i o další příběhy, tak mi napište na E-mail
Já sice o tom nerad mluvím, protože sem byl téměř vždy každýmu za blázna a nikdo mi to stejně nevěřil. Zatím nashle. R.
=====
Po zásahu tím bleskem jsem byl odhozen asi pět metrů a byl sem asi pět minut pouze v bezvědomí, takže klinickou smrt sem neprožil. Když sem se probral, tak asi dvě minuty jsem neviděl nic jiného, než modro a ten blesk, kamarádka která to všechno viděla, tak zkolabovala, myslela, že mně to zabilo. Když mně potom uviděli i ostatní ve dveřích, tak to byl pro ně hroznej šok, nebot si mysleli, že sem mrtvej.
Ale to nebylo nic proti tomu, co mne čekalo potom.Najednou jsem zjistil, že nemůžu sáhnout na nic kovového, na kliku , auto a tak podobně, vždy sem dostal ránu od elektřiny a to trvalo asi rok. Tenkrát sem jednomu právníkoj z Prahy dělal správce na chalupě. Jednou mi zavolal, že mu nejde v půlce domu elektřina abych se nato přijel podívat.Nepotřeboval sem ani žádnou zkoušečku, nebot mi stačilo sáhnout na zed a cítil sem, kde proud je a kde né a když přinesl fázovku, protože mi nevěřil, tak ta se rozsvítila jako žárovka.To byl všechno důsledek toho blesku, dneska už to téměř zmizelo.
Tehdy sem měl v pronájmu stáj a v ní koně(to sem ale měl napsat už na začátku protože vše se událo u této stáje ) Majitel stáje tam měl klisnu, která čekala hříbě. Asi tak měsíc před očekávaným porodem, ji odvezl ke známému, který je od nás asi 40km.Osm dní před porodem, sem měl žívej sen a viděl sem ten porod kterej byl velice komplikovanej a to hříbě uhynulo a klisna málem taky. Rozhodl sem se, že to nikomu neřeknu, stejně by mi nikdo nevěřil. Tři dny po porodu přijel majitel stáje, kde klisna rodila, tak sem se ho zeptal co je nového a co klisna a hříbě, dělal mrtvýho brouka a nechtěl nic říct, tak sem mu to všechno pověděl a to do všech podrobností, byl to pro něho šok, jak to můžu vědět.(stejně mi to nevěřil.)
Takových příběhů mám víc, ale to by bylo na menší knížku.
Musím ještě upozornit, že tímto způsobem nelze zjistit třeba čísla ve sportce,tím by se porušila kontinuita vesmíru a mohlo by to mít i neblahé důsledky. Pokud má člověk vyhrát,tak vyhraje, jinak to nejde.
Pokud by měl někdo zájem i o další příběhy, tak mi napište na E-mail
Já sice o tom nerad mluvím, protože sem byl téměř vždy každýmu za blázna a nikdo mi to stejně nevěřil. Zatím nashle. R.
15.02.2011 - 12:56
| Filtr
miluška medvídková
» Rossino
Je to moc zajímavé, jestli mohu, napíšu ti na e-mail. Věřím všemu. A už se zlepšilo to, že jsi na nic kovového nemohl sáhnout? Byl jsi spálený?
Ještě by mě zajímalo, jestli se třeba můžeš v duchu zaměřit na něco, co bys chtěl vědět. Třeba jak dopadne rok 2012.
Ještě by mě zajímalo, jestli se třeba můžeš v duchu zaměřit na něco, co bys chtěl vědět. Třeba jak dopadne rok 2012.
15.02.2011 - 13:38
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, víš ono to bylo docela k nevíře, ale vůbec nic se mi nestalo, akorát tu kamarádku museli křísit, ta z toho měla hroznej šok a já sem byl naproti tomu vtu chvíli naprosto v pohodě, čemuž nikdo nechtěl věřit, že to je vůbec možný, nebot ten blesk má tuším asi 30000Voltů. Tenkrát sem tam měl ještě elektrickej ohradník kolem pevné ohrady a z něho nezůstal vůbec nic, shořel i zdroj impuzů a to na popel.Ty potíže, že sem nemoh bezpečně na nic kovového sáhnout, to do toho roku zaplat bůh ustalo.
Víš ono podle mně, neni zrovna moc dobrý, aby člověk viděl do budoucnosti, kdyby viděl jen dobrý věci, tak prosím, ale většinou jsou vidět ty špatný a v tom je docela problém i když zase na druhou stranu, musím říct, že mně to i uchránilo hodněkrát od dost velkejch potíží. Já totiž dělám s koněm v lese a nebýt těchto vizí, tak bych už kolikrát přišel o koně a ne jen o něj. Tak jak se zdá, tak mně bůh má rád,že mi dovolí nahlídnout do budoucna.
Co se týká roku 2010 tak si myslím, že se neni čeho bát,konec světa určitě nebude.
=====
No, víš ono to bylo docela k nevíře, ale vůbec nic se mi nestalo, akorát tu kamarádku museli křísit, ta z toho měla hroznej šok a já sem byl naproti tomu vtu chvíli naprosto v pohodě, čemuž nikdo nechtěl věřit, že to je vůbec možný, nebot ten blesk má tuším asi 30000Voltů. Tenkrát sem tam měl ještě elektrickej ohradník kolem pevné ohrady a z něho nezůstal vůbec nic, shořel i zdroj impuzů a to na popel.Ty potíže, že sem nemoh bezpečně na nic kovového sáhnout, to do toho roku zaplat bůh ustalo.
Víš ono podle mně, neni zrovna moc dobrý, aby člověk viděl do budoucnosti, kdyby viděl jen dobrý věci, tak prosím, ale většinou jsou vidět ty špatný a v tom je docela problém i když zase na druhou stranu, musím říct, že mně to i uchránilo hodněkrát od dost velkejch potíží. Já totiž dělám s koněm v lese a nebýt těchto vizí, tak bych už kolikrát přišel o koně a ne jen o něj. Tak jak se zdá, tak mně bůh má rád,že mi dovolí nahlídnout do budoucna.
Co se týká roku 2010 tak si myslím, že se neni čeho bát,konec světa určitě nebude.
15.02.2011 - 14:08
| Filtr
Najdise.cz
» Freja
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pokud na tom člověk nepracuje a nezdokonaluje se, tak se to ovládat nedá.Přichází to samo od sebe,aspon u mně.
A jak sem už myslím naznačil, tak vidět do budoucnosti, neni vždy to nejlepší. Teda jak kdy.
=====
Pokud na tom člověk nepracuje a nezdokonaluje se, tak se to ovládat nedá.Přichází to samo od sebe,aspon u mně.
A jak sem už myslím naznačil, tak vidět do budoucnosti, neni vždy to nejlepší. Teda jak kdy.
15.02.2011 - 17:07
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
O vzpomínání by nešlo, ale to by mohl být taky román na pokračování.Před sedmi lety, sem byl ve Vinohradský nemocnici a přišla tam studentka medicíny a sháněla se po takovýchto tématech, tehdy popsala dvě a půl stránky. Tak nějak nevím jestli se rozepisovat, nebo ne. R.
=====
O vzpomínání by nešlo, ale to by mohl být taky román na pokračování.Před sedmi lety, sem byl ve Vinohradský nemocnici a přišla tam studentka medicíny a sháněla se po takovýchto tématech, tehdy popsala dvě a půl stránky. Tak nějak nevím jestli se rozepisovat, nebo ne. R.
15.02.2011 - 18:46
| Filtr
Háňa*
strach ze smrti, to přímo ne, ale nelíbí se mi představa, že tady nebudu, protože se mi taky docela líbí
14.03.2011 - 20:05
| Filtr
ewvita
Když mi umřela teta-kmotra, přišla ve snu za mnou, povídaly jsme si a došlo i na otázku ohledně smrti.. Když jsem se jí zeptala, jak to vůbec chodí, jestli se jí mám bát, tak se začala smát a řekla : ,,vůbec se jí bát nemusíš, tím opravdu nic nekončí,, takže hlavu vzhůru .. Od rodičů jsem se později dozvěděla, že to bylo ten den přesně 19 let, co mě křtila.. takže věřím, že o výplod fantazie opravdu nešlo..
16.03.2011 - 18:15
| Filtr
Najdise.cz
» :o)) Nori
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rossino, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
V rozmezí let 1976-79 sem měl živej sen,byl sem s manželkou v nemocnici a seděli jsme u lůžka,na kterém někdo ležel.
Manželka seděla zády ke zdi a já naproti,ten kdo byl na lůžku byl rozmazán,takže jsem nepoznal kdo to byl.Bylo mi to divný,tak jsme tenkrát navštívili kartářku,ta se podívala do karet a odmítla vykládat.Co bylo v kartách napsáno jsem se dozvěděl až v roce 1993.
31.12.1986 se nám narodil čtvrtý a poslední syn.
Když začínal mluvit a ovládat tužku,tak nemluvil o ničem jiném než o lodích a že bude námořník.Neustále maloval lodě,křižníky a to docela perfektně,dokonce vyhrál ve školce i soutěž v malování.Samozřejmě to byl jako vždy křižník.Bylo nám to dost divný, jak může suchozemský dítě,které nevidělo lod ani z letadla,něco takovýho malovat.
Tohle píšu jen proto,že vše souvisí se vším ,co tu chci vlastně psát.
V roce 1993 nastoupil do školy.Asi za 14 dní po jeho nástupu do školy,sem měl velice živej sen,kde sem viděl že bude nějakej velkej malér.
Bohužel sem většinu detajlů ráno zapoměl,ale věděl sem,že se to týká jednoho z našich synů.
Osm dní nato,sem jel pro slámu, kluci jeli se mnou.
Když jsme dobírali řádek proti kopci,tak se mi začal stavět traktor na zadní,vyhodil se hochy s tím,že až to doberu,tak je na kopci naložim a jede se domu.Vše proběhlo naprosto v pohodě a já si bláhově myslel,že sem změnil osud.A to byla osudná chyba.
Naplnění osudu totiž přišlo až druhý den.
Druhý den ráno mi volal známý,jestli nechci balíkovou slámu,za dobrou cenu,tak sem jel.
Ale než sem odjel,tak sem dělal menší opravu na voze a zapomněl sem kladívko na oji vozu.
Na pole to bylo 15km. to kladívko se ani nehlo.vydrželo i jízdu po poli,bylo mi to hrozně divný,protože neexistuje,aby nespadlo po pár stech metrech.
Začal jsem nad tím přemýšlet,protože to nebylo normální.Přijel sem domu a nechal traktor i se slámou před domem a šel se najíst.Mezi tím přišly kluci ze školy.
Dovezli nám v tu chvíli slámu do kravína,takže moje musela počkat. Složili jsme fůru a šofér říkal, že už nepříjede,říkám dobrá,mám svého dost.
Než sem stačil vymyslet, kam dám svoji slámu,přišel synův kamarád a lákal ho ven,ten nechtěl ani za boha,byl zalezlej v koutě v tu chvíli mi připadal nějakej divnej.
Říkám teda jeho kamarádoj,at ho nechá bejt když chce být doma.Ale osud se nadá opít rohlíkem.Vše co se má stát,se stane,at se nám to líbí nebo ne.
V tu chvíli koukám,přijel kolega ještě s jednou fůrou slámy,která byla neplánovaná a tudíž navíc.A to jen proto,že nedošlo při první fůře k naplnění osudu.
Šel sem teda skládat slámu,kolega to vysypal a odjel.
Zapnu fukar a najednou se přihnali hoši,Začal sem skládat a v tom mi přišlo se podívat k silnici,vidím jak syn utíká k silnici a vybíhá z poza vozu,když v tom se mihlo něco bílého pod vozem,rána, pískání gum a potom ticho.Syn byl teoreticky na místě mrtvej,ovšem jenom v případě, že bych ztratil hlavu a zmatkoval,což se nestalo.
Než přijela sanita,obnovil sem mu činnost srdce i dýchání,doktor byl ožralej a ještě nám potom vynadal.Ale to jen tak naokraj.
Odvezli ho na ARO do Liberce.Od této události,jsem byl z hůry informován o jeho stavu.Druhý den,jsme jeli do Lb. abychom zjistili jak je syn na tom a jak to doktoři viděj dál.
Primář, než jsme odešli,nám říkal,at si neděláme žádné velké naděje,že nemá šanci přežít.Tak jsem mu mezi dveřma řek,že to syn přežije,ale že to zanechá následky,bude pomalejší a už to nikdy nebude jak to bývalo.
Doktor na mně koukal jako na blázna, tak sem raděj utek. Jezdili jsme tam každý den,jednou my a jednou moji rodiče.
Za tři týdny se syn probudil i to sem věděl o tři a půl hodiny dřív,byl sem na něj napojenej.
Hned druhý den,tam jeli moji rodiče a my jsme tam přijeli asi o půl hodiny dýl. Můj táta byl nějakej zaraženej a nebyl s ním řeč.
Ptal jsem se mamky, co se stalo.
Máma mi to všechno vylíčila,jak se ho táta ptal,co se dělo po té srážce s tím autem.
Přiletěli dva andělé a odnášeli ho do nebe,ale nedonesli,musel se vrátit,což byla asi moje zásluha.
Potom mu syn říkal a dědečku, že nevíš co sem byl v minulém životě,žil sem v Texasu měli jsme farmu a potom jsem narukoval k námořnictvu.
Byl jsem na křižníku (jeho jméno si už nepamatuju)jako obsluha prtiletadlového děla a padl sem při náletu na Pearl Harbor(nevím jestli to píšu dobře) Když sem sestřelil japonské Zero,které mně smetlo i s dělem do moře.
Primář nato řek, že to je nesmysl,prej to má z filmu,ale nějak mu ušlo,že takový detaily,které vyprávěl,nemohl mít jenom z filmu.
Když ho potom nečekaně za pár dní přeložili na dětskou intezívku,protže jeho zdravotní stav se lepšil takovým tempem,že tomu ani doktoři nemohli uvěřit.
Přijeli jsme s manželkou za synem na DI a setra říká,pojdte já vám přinesu židle.
Potom se odehrálo to, co jsem už psal na začátku.Manželka seděla zády ke zdi a já byl naproti.
Když jsem to uviděl, tak se mi to všechno vybavilo a tu hodinu co jsme tam strávili sem neřekl ani slovo,nebyl jsem toho schopen.
Nějak jsem nemohl pochopit,že jsem tuto situaci viděl asi o patnáct let dřív než k ní ve skutečnosti došlo.
Takže at mi nikdo neříká,že neexistuje život po životě a že naše životy nejsou předem určené.
=====
V rozmezí let 1976-79 sem měl živej sen,byl sem s manželkou v nemocnici a seděli jsme u lůžka,na kterém někdo ležel.
Manželka seděla zády ke zdi a já naproti,ten kdo byl na lůžku byl rozmazán,takže jsem nepoznal kdo to byl.Bylo mi to divný,tak jsme tenkrát navštívili kartářku,ta se podívala do karet a odmítla vykládat.Co bylo v kartách napsáno jsem se dozvěděl až v roce 1993.
31.12.1986 se nám narodil čtvrtý a poslední syn.
Když začínal mluvit a ovládat tužku,tak nemluvil o ničem jiném než o lodích a že bude námořník.Neustále maloval lodě,křižníky a to docela perfektně,dokonce vyhrál ve školce i soutěž v malování.Samozřejmě to byl jako vždy křižník.Bylo nám to dost divný, jak může suchozemský dítě,které nevidělo lod ani z letadla,něco takovýho malovat.
Tohle píšu jen proto,že vše souvisí se vším ,co tu chci vlastně psát.
V roce 1993 nastoupil do školy.Asi za 14 dní po jeho nástupu do školy,sem měl velice živej sen,kde sem viděl že bude nějakej velkej malér.
Bohužel sem většinu detajlů ráno zapoměl,ale věděl sem,že se to týká jednoho z našich synů.
Osm dní nato,sem jel pro slámu, kluci jeli se mnou.
Když jsme dobírali řádek proti kopci,tak se mi začal stavět traktor na zadní,vyhodil se hochy s tím,že až to doberu,tak je na kopci naložim a jede se domu.Vše proběhlo naprosto v pohodě a já si bláhově myslel,že sem změnil osud.A to byla osudná chyba.
Naplnění osudu totiž přišlo až druhý den.
Druhý den ráno mi volal známý,jestli nechci balíkovou slámu,za dobrou cenu,tak sem jel.
Ale než sem odjel,tak sem dělal menší opravu na voze a zapomněl sem kladívko na oji vozu.
Na pole to bylo 15km. to kladívko se ani nehlo.vydrželo i jízdu po poli,bylo mi to hrozně divný,protože neexistuje,aby nespadlo po pár stech metrech.
Začal jsem nad tím přemýšlet,protože to nebylo normální.Přijel sem domu a nechal traktor i se slámou před domem a šel se najíst.Mezi tím přišly kluci ze školy.
Dovezli nám v tu chvíli slámu do kravína,takže moje musela počkat. Složili jsme fůru a šofér říkal, že už nepříjede,říkám dobrá,mám svého dost.
Než sem stačil vymyslet, kam dám svoji slámu,přišel synův kamarád a lákal ho ven,ten nechtěl ani za boha,byl zalezlej v koutě v tu chvíli mi připadal nějakej divnej.
Říkám teda jeho kamarádoj,at ho nechá bejt když chce být doma.Ale osud se nadá opít rohlíkem.Vše co se má stát,se stane,at se nám to líbí nebo ne.
V tu chvíli koukám,přijel kolega ještě s jednou fůrou slámy,která byla neplánovaná a tudíž navíc.A to jen proto,že nedošlo při první fůře k naplnění osudu.
Šel sem teda skládat slámu,kolega to vysypal a odjel.
Zapnu fukar a najednou se přihnali hoši,Začal sem skládat a v tom mi přišlo se podívat k silnici,vidím jak syn utíká k silnici a vybíhá z poza vozu,když v tom se mihlo něco bílého pod vozem,rána, pískání gum a potom ticho.Syn byl teoreticky na místě mrtvej,ovšem jenom v případě, že bych ztratil hlavu a zmatkoval,což se nestalo.
Než přijela sanita,obnovil sem mu činnost srdce i dýchání,doktor byl ožralej a ještě nám potom vynadal.Ale to jen tak naokraj.
Odvezli ho na ARO do Liberce.Od této události,jsem byl z hůry informován o jeho stavu.Druhý den,jsme jeli do Lb. abychom zjistili jak je syn na tom a jak to doktoři viděj dál.
Primář, než jsme odešli,nám říkal,at si neděláme žádné velké naděje,že nemá šanci přežít.Tak jsem mu mezi dveřma řek,že to syn přežije,ale že to zanechá následky,bude pomalejší a už to nikdy nebude jak to bývalo.
Doktor na mně koukal jako na blázna, tak sem raděj utek. Jezdili jsme tam každý den,jednou my a jednou moji rodiče.
Za tři týdny se syn probudil i to sem věděl o tři a půl hodiny dřív,byl sem na něj napojenej.
Hned druhý den,tam jeli moji rodiče a my jsme tam přijeli asi o půl hodiny dýl. Můj táta byl nějakej zaraženej a nebyl s ním řeč.
Ptal jsem se mamky, co se stalo.
Máma mi to všechno vylíčila,jak se ho táta ptal,co se dělo po té srážce s tím autem.
Přiletěli dva andělé a odnášeli ho do nebe,ale nedonesli,musel se vrátit,což byla asi moje zásluha.
Potom mu syn říkal a dědečku, že nevíš co sem byl v minulém životě,žil sem v Texasu měli jsme farmu a potom jsem narukoval k námořnictvu.
Byl jsem na křižníku (jeho jméno si už nepamatuju)jako obsluha prtiletadlového děla a padl sem při náletu na Pearl Harbor(nevím jestli to píšu dobře) Když sem sestřelil japonské Zero,které mně smetlo i s dělem do moře.
Primář nato řek, že to je nesmysl,prej to má z filmu,ale nějak mu ušlo,že takový detaily,které vyprávěl,nemohl mít jenom z filmu.
Když ho potom nečekaně za pár dní přeložili na dětskou intezívku,protže jeho zdravotní stav se lepšil takovým tempem,že tomu ani doktoři nemohli uvěřit.
Přijeli jsme s manželkou za synem na DI a setra říká,pojdte já vám přinesu židle.
Potom se odehrálo to, co jsem už psal na začátku.Manželka seděla zády ke zdi a já byl naproti.
Když jsem to uviděl, tak se mi to všechno vybavilo a tu hodinu co jsme tam strávili sem neřekl ani slovo,nebyl jsem toho schopen.
Nějak jsem nemohl pochopit,že jsem tuto situaci viděl asi o patnáct let dřív než k ní ve skutečnosti došlo.
Takže at mi nikdo neříká,že neexistuje život po životě a že naše životy nejsou předem určené.
© 2007-2024 Najdise.cz