PES - senior s dušou juniora - Diskuze a zkušenosti

Sestra Luna » verka96 Krásne to tam máš.
Video od Petry Smolovej som si ešte nevypočula, ale chystám sa...
Zápal z hrdla skĺzol do priedušiek...
A ja rozmýšľam, či by nebolo príjemnejšie smútiť za mŕtvou Lunou v objatí malého šteniatka.
Alebo počkať, až keď Neptún vstúpi do Barana?
Vierka, smrť vystriedala Samota, máme to podobné...

Alebo papagája, ktorý rozpráva a k nemu šteniatko...

Lupi » Sestra Luna To byl hezký sen a pravdivý. Každá láskyplná duše nám dá nějaké to Raffaelo.......utěšit tě neumím, všechny smrti v mém životě jsem si prostě musela odbolet a útěchou mi bylo jedině to, že to byly životy dobré, a že jsme všichni dělali, jak jsme uměli nejlíp. Přeju ti, ať ti v životě brzy přistane štěňátko, velké, sladké Raffaelo.

verka96 » Sestra Luna Díky, růžičky pomalu odkvétají, ale vydržely docela dlouho. Udělaly mi radost... No, já nevím, jestli raději bude lepší se pořádně vyléčit, nabrat síly, až budeš cítit, že můžeš trochu normálně zase fungovat, tak určitě, pokud bys chtěla nějaké nové zvířátko... Jak píše Lupi, odsmutnit si to... Více se teď zaměřit na sebe... vždyť určitě víš, co ti dělá radost...
Nyní je hodně retrográdních planet a já to vnímám, že něco nového na delší dobu si pořizovat není vhodné - tak to cítím. Ale jinak, co mi dělá radost, tak sýkorky aj. ptáci, co létají na krmítko...
Tady je jedno video ze záchranné stanice v Makově, v jižních Čechách.
https://www.youtube.com/watch/…

A tady je přímý přenos z krmítka, mě se moc líbí...
https://www.youtube.com/watch/…

Sestra Luna

aktigram » Sestra Luna krásne

verka96 » Sestra Luna

thééé » Sestra Luna Krása

Sestra Luna » verka96 Ďakujem Vierka, Gitka, Lupi, Thééé

Celý môj harmonogram sa prevrátil naruby. Keď nemusím, tak už ani z postele nevstávam, jedine počas spánku mám možnosť, ak sa pošťastí, byť s Lunou v spojení.
Každú noc si vravím, že nasledujúci deň už vstanem o 7-ej, aby som namaľovala obrázok, upiekla vanilkové rožky, zašla na poštu, na nákup, niečo chutné uvarila a mala radosť z nového dňa... No, nakoniec len spím a spím a čakám, kedy ju do sna privolám....

verka96 » Sestra Luna Moc pěkná fotka...
Nyní vás obě spojuje Neptun. Já ho vnímám jako jiný svět, nadpozemský, nepopsatelný.

verka96 » Sestra Luna Našla jsem aktuální video povídání o zvířatech s Jardou Duškem...
https://www.youtube.com/watch/…

Sestra Luna » verka96 Nádherné video, ďakujem za zdieľanie.
Trochu mi odľahlo, keď som si vypočula jej názor na eutanáziu u zvierat. Nie každé zviera chce, aby o jeho smrti rozhodol človek. Nie každé zviera je v dohodnutý termín pripravené na smrť.
Pozorne som vnímala reakcie veterinárov a zároveň i Luny a nakoniec Luna rozhodla za mňa, za čo som jej nesmierne vďačná.

Na poslednú spoločnú noc nikdy nezabudnem, ale po pár prebdených nocí môžem skonštatovať, že to nakoniec bola krásna smrť. Väčšiu traumu by som mala, keby veterinára nadšene privítala a on by za odmenu ukončil jej vznešený život.

Taktiež sa ku mne dostalo zaujímavé video.



https://www.youtube.com/watch/…

Lupi » Sestra Luna Asi je to složitější Luno. Kamarádka měla maďara. Skvělé zvíře s velkým srdcem, ale postát, to on neuměl. Bylo mu necelých 16 když začal být špatnej na nohy, zhruba po čtvrt roce už nemohli chodit vůbec ven. Moje vlková se s ním ještě stihla rozloučit (on ji vychovával jako štěníčka) Už byl strašně unavený a sotva se vlekl. A neděli nato prý vyváděl jako šílenec, kamarádka říkala, že štěkal a štěkal a štěkal a nikdo už nevěděl, co s ním, tak zavolali sanitku. A že on už jak ji slyšel telefonovat, tak zmlknul a když přijeli veterináři právě že je radostně přivítal. S doktorem se domluvili očima a ten mu píchnul uspávačku. Když jsme to pak probíraly, došly jsme k tomu, že jak se ten pes celoživotně neuměl zastavit, tak se neuměl zastavit ani definitivně, takže si to zařídil takto. Mimochodem, Dušek někde vypráví skoro totéž se svým psem.
Moje poslední fenečka taky nechtěla umřít. Zkoušely jsme kdeco, když jsem přinesla homeopatika, jak se radovala - nezabralo to. Měla pekelný zánět ledvnin a já se ptala našeho veta, jestli ji prostě nemůžeme nechat umřít samotnou? On mi na to že jí zbývá týden, deset dnů a že by dostala tak pekelné bolesti, že to nechceme zažít. Já ubrečená mu povídám, jak jí to vysvětlím? On že jí to vysvětlí sám, až přijede. Nějak se mu to povedlo, my už na nic neměli nervy. Ale když mačkal píst injekce, koukali se sobě do očí, on ji chlácholil, ona se na nás ohlídla, zcela smířená.....
Ale sakra, že já na to začala vůbec vzpomínat. No, jen že je to pokaždé jinak. A vždycky děsně těžké.

Sestra Luna » Lupi Áno, je to nesmierne ťažké. Viem len, čo sme prežívali s rakúskymi veterinármi posledné dva týždne. Správali sa k nám neľudsky, v porovnaní so slovenskými, to bol riadny des, žiadna solidarita, pomoc v núdzi, išlo im len o krutý biznis. Luna zrejme vycítila, že v ich prítomnosti mávam stiahnutý žalúdok.

Môj kamarát mal taktiež maďarku, volala sa Babka, po jej úmrtí, zložil pre ňu Requiem.

https://youtu.be/2Zh3Nme1MPk/…

Sestra Luna Asi som jediná z mála, ktorá nemá vodičský preukaz a nevlastní auto. Na Slovensko sme jazdievali vlakom, bola zvyknutá cestovať vlakom…Zaznela tu otázka, prečo nesadnem do auta a nedám ju ošetriť na Slovensku…
Jediný ochotný človek, ktorý sa ponúkol, že nás domov odvezie, sa ozval pred Dušičkami, keď sa už Luna pripravovala na poslednú noc….

Odpočívaj v pokoji, moje milované Luniatko

verka96 » Lupi Ahoj Lupi,
já když poslouchala to poslední povídání, tak Dušek o tom odchodu mluví i ta paní, jak umí komunikovat se zvířaty... Já sice psa neměla, ale z toho videa je mi to docela jasné. Je to hodně zajímavé, jak ty zvířata umí komunikovat a "umí" odejít, u nás lidí je to tady těžší, pokud nebudu brát jiné kultury...
Mě třeba zajímají kočky, jednu dobu pořád za mnou chodili zrzečci, tady v domě byl i malý zrzavý kocourek, pak se s ním odstěhovali. Poslední dobou zase černé kočky, jedna na mě vyloženě čekala u zatáčky před domem, jak jsem odbočovala, tak mi skočila do cesty, ale žádnou jsem nezajela, ani žádná nehoda. No, já pak přemýšlela, co mi tím chtějí říct.. Anebo když jsem byla nedávno na procházce, zase za mnou přišla černá micka, chtěla si hrát, byla ještě kotě...

Lupi » Sestra Luna To se tedy Luně nedivím, že od nich nechtěla žádný zásah a vyřešila si to sama po svém.
Když mi umřela první moje černá vlčačka, napsala jsem prozměnu tohle:

Když člověka jednou v životě
provází černý pes
tu pozná ve vší nahotě,
co je to krajní mez.
A když černý pes pak umírá
tu čas svou tlamu otvírá;
s otevřenýma očima by do ní člověk vlez.
Čas ale praví - holčičko,
jen dočkej konce dnů.
Jen dočkej času, husičko,
mých třpytných prstenců.
Mně do tlamy se snadno leze a kde tam vidíš jaké meze?
I tak tě dopadnu.

Jojo...t.akový vliv dokážou ta zviřátka mít.
To s tím autem jsem říkala já, netušíc, že nemáš řidičák.

Lupi » verka96 No já ti nevim, ale řekla bych, že tím chtějí říct "Věrko jedna nedovtipná, už si proboha pořiď černou kočku!"

verka96 » Lupi no tak to by mě fakt nenapadlo... Holt mám dlouhé vedení.
Ale některé, které za mnou přijdou, jsou tak výmluvné, že je mi to fakt divné, co říkají.

Sestra Luna » Lupi Krásna báseň pre prvého psíka.

Viem, je to individuálne, ale predsa sa opýtam...
Po smrti psíkov ste si hneď zadovážili ďalšie šteniatko alebo ste istý čas vyčkávali, kým duševná bolesť ustúpi do pozadia? Ona, tam niekde hlboko zakorenená, zostane zrejme naveky...

Luna mi veľmi chýba...

Máte už piateho psíka, nepostrehli ste náhodou, či sa trebárs Duša prvého psa prevtelila do tretieho v poradí? Tak ako to bolo vo filme, Psia duša 2?

Lupi » Sestra Luna Báseň byla pro třetího psíka, ona byla můj první psychopompos.
Další byly - no trvá to čím dál déle: druhá byla dcerou té první, třetí trvalo asi tři měcíce - ale to jsem jen čekala. Zpráva, že se narodila, mi přišla den po smrti té druhé. Čtvrtá půl roku a na tuhle poslední vlčici jsem si počkala 10 měsíců - ale to bylo kovidem. Ony ty vlčí matky nějak tušily, že se blíží průser a prostě nezabřezávaly.
Každopádně, nejméně půl roku vždycky trvalo, než jsem se jakžtakž vypořádala se smrtí každé z nich.
Ty duše - to je zajímavé, že to zmiňujete....když umřela třetí, ta, co je o ní ta báseň, zdál se mi o ní lucidní sen. Tedy ne tak o ní samotné - ukázalo se, že ty tři se spojily v jednu duši. A když umřela čtvrtá, tahle mnhohoduše udělala obrovský skok - najednou to bylo obrovské, černé zvíře s polovinou zlatého límce. Proč s polovinou, na to jsem doteď nepřišla - a taky nevím, jestli jsem to tu už nepsala?

Sestra Luna » Lupi Áno, písali ste už o tom.
Po prečítaní Vašich slov, sa mi hneď vynoril jeden obraz, je to citlivá téma... Nechcela som na to reagovať.

Vnímam to tak, že Duše Vašich psíkov sa neprevtelili do tiel iných zvierat, ale vyčkávali, kým každý jeden psík, ktorý oddane stál po Vašom boku v reálnom svete, sa ocitne na druhom brehu, aby sa tam mohli zlúčiť do jedného celku. Celok ešte nie je kompletný, Vlčica bude poslednou mozaikou.
Privítajú ju s otvorenou náručou a nasajú ju do seba, aby sa druhá polovica zlatého goliera skompletizovala.
Zlatý znak na hrudi sa stane svetlom žiarivým a hrejivým a bude Vás sprevádzať v časoch neistých.

Jedného dňa... v hodine Vášho posledného výdychu, hrejivé Svetlo zaplaví celú miestnosť plnú trúchliacich ľudí...


Otvoríte oči, budete zbavená všetkej ťarchy a s ladnosťou vánku vkročíte do Svetla.
Obrovský, čierny pes so svetlom na hrudi sa rozplynie a na Vás sa vrhne 5 natešených psíkov s vrtiacimi chvostíkmi...

Lupi » Sestra Luna Bingobongo! Když jsem se ne a ne k té vlčici propracovat, ptala jsem se Mnohoduše - a potřebujete vy vůbec toho vlka? Jestli se nenamáhám marně. Odpovědí mi byl téměř výbuch hněvu a zděšení - ukázalo se, že - přesně jak říkáte - ona je ten konečný článek, ten klenební kámen celé akce. Tak fajn - mají ji mít.
Vidíte.....že se límec scelí, to mě nenapadlo. Ale tak mi zazvonilo, že jste trefila klinček na hlavičku.
Na rozdíl od vás ovšem doufám a věřím, že mě bude provázet celá tahle velkoduše se zlatým límcem. A že jí pak bude stačit už jen malý krůček - pokud se to celé povede, jak si představuju - a velkoduše už se dokáže narodit jako člověk.

Sestra Luna » Lupi Netúžite sa s každou jednou objať zvlášť? Uvidieť ich v podobe, v akej sa nachádzali, kým ešte žili?

Prajete si, objať Veľkodušu, splynúť s ňou a narodiť sa ako jednovaječné dvojčatá, aby ste boli aj po znovuzrodení opäť v spojení?

Ach, mne je tak smutno, snažím sa zo všetkých síl vo fyzickom svete fungovať...

cimi » Sestra Luna Program trpět, trpět, trpět a nikdy jinak…

Na to se dívá těžko, i když mám prožito a stále jsem ochotná prožívat jaké to je…
Jak z toho ven… člověk asi musí chtít poznat skutečnou pravdu a pomíjivost silou vůle odkládat stranou. Neustále se ptát sám sebe: co je skutečné? Co je skutečná láska? Kdo jsem já? Jaký tu mám cíl? Jaké jsou mé dary? Atd atd…
Oddělit tu plazí mysl od toho skutečného pravého svobodného já. Postupně a houževnatě jako Popelka…

Ano pak si myslím že i díky těmto prožitkům se postupně člověk může dostat až k propojení se všemi a se vším….ale jinak, z úplně jiného bodu…z bodu kde není nedostatek ani strádání….

Lupi » Sestra Luna Ne, netoužím. Jsou tak nádherné spolu! Musela byste je vidět. To bych jim neudělala, abych je chtěla rozdělit. A nepřeju si splynout s jejich Vekoduší; ta je jejich, jejich dílo a výtvor, jim patří, ony se s tím namáhaly. Co bych ráda by bylo - potkat je v příštím životě, co z nich vzniklo. Ale to je takové přání......