Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
věrnost? pasé - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
věrnost? pasé
11.07.2018 - 01:02
Wermolinka
věrnost? pasé
Zdravím všechny,které tohle téma zajímá.
Nevím co si mám myslet. ..ze všech stran opravdu ze všech stran vidím jen podvody intriky a lži. .to jsou všichni takový? to jsem fakt tak divná? Je normální aby holka spala se svým kámošem, když má kluka a on má holku. ..jenom tak? Asi ano. .protože tohle je to co vidím, kam se podívám..co mám dělat. .nadávat? vztekat se, nebo být smutná?
Asi mi zbývá jen věřit, věřit že i lidi s kapkou účty a důstojnosti stále jsou..lidi, kteří opravdu milují.
Vlastně mě i celkem zaráží, že i na téhle stránce potkat někoho (jak to jen říct :D ) "úctyhodného" je těžké.
Nevím co si mám myslet. ..ze všech stran opravdu ze všech stran vidím jen podvody intriky a lži. .to jsou všichni takový? to jsem fakt tak divná? Je normální aby holka spala se svým kámošem, když má kluka a on má holku. ..jenom tak? Asi ano. .protože tohle je to co vidím, kam se podívám..co mám dělat. .nadávat? vztekat se, nebo být smutná?
Asi mi zbývá jen věřit, věřit že i lidi s kapkou účty a důstojnosti stále jsou..lidi, kteří opravdu milují.
Vlastně mě i celkem zaráží, že i na téhle stránce potkat někoho (jak to jen říct :D ) "úctyhodného" je těžké.
Příspěvky: Všechny | Najdise.cz
29.08.2018 - 16:06
| Filtr
Najdise.cz
» Iteza
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ale pozor, toto platí jen když nejde o děti!
Ono se může stát, že šlápneme někdy vedle. Za to bych nikoho neodsuzovala, když selže ta naše část respektující. Taky nejsem svatá.
Pokud tam nejsou děti, ten chbný krok bych odpustila. Trvale a pakovaně ne! Co s takovým?
Ale u dětí souhlasím s Playerem! Bezvýhradně!
Já v tom vyrostla. Byly mi tři roky. A pamtuju to dodnes. Přišla jsem o tátu. Co mi bylo platný vídat ho jednou za 14 dní. Mámě bylo úplně jedno, že jsem jejího chlapa nesnášela. Když to prasklo, sebrala mě a odvedla k němu 100km daleko. Brečela jsem už v době, kdy k nám chodil za mámou. Občas jim bylo jedno, že tam jsem! Začala jsem se zase počůrávat...
Dodnes mám s chlapama problém! Chodím na terapie, vyzkoušela jsem všelicos... Chtěla bych normální vztah, děti, které budou mít tátu, ale jak to vidím, tak buď si je pořídím sama, nebo nikdy žádné mít nebudu!
Takže pokud jsou někde děti, tak s tím druhý nemohu souhlasit! Tam naopak na vědomé úrovni to musíš (a můžeš) usměrňovat, alespoň do doby, než děti vyrostou! A jestli ne, tak na co si to hrajeme? Na jaké duchovno, na jakou morálku, na jakou volnost, když zneuznáme volnost malého dítěte, které poznamenáme ať už jako rodič, tak jako milenec rodiče?
=====
Ale pozor, toto platí jen když nejde o děti!
Ono se může stát, že šlápneme někdy vedle. Za to bych nikoho neodsuzovala, když selže ta naše část respektující. Taky nejsem svatá.
Pokud tam nejsou děti, ten chbný krok bych odpustila. Trvale a pakovaně ne! Co s takovým?
Ale u dětí souhlasím s Playerem! Bezvýhradně!
Já v tom vyrostla. Byly mi tři roky. A pamtuju to dodnes. Přišla jsem o tátu. Co mi bylo platný vídat ho jednou za 14 dní. Mámě bylo úplně jedno, že jsem jejího chlapa nesnášela. Když to prasklo, sebrala mě a odvedla k němu 100km daleko. Brečela jsem už v době, kdy k nám chodil za mámou. Občas jim bylo jedno, že tam jsem! Začala jsem se zase počůrávat...
Dodnes mám s chlapama problém! Chodím na terapie, vyzkoušela jsem všelicos... Chtěla bych normální vztah, děti, které budou mít tátu, ale jak to vidím, tak buď si je pořídím sama, nebo nikdy žádné mít nebudu!
Takže pokud jsou někde děti, tak s tím druhý nemohu souhlasit! Tam naopak na vědomé úrovni to musíš (a můžeš) usměrňovat, alespoň do doby, než děti vyrostou! A jestli ne, tak na co si to hrajeme? Na jaké duchovno, na jakou morálku, na jakou volnost, když zneuznáme volnost malého dítěte, které poznamenáme ať už jako rodič, tak jako milenec rodiče?
29.08.2018 - 21:16
| Filtr
Najdise.cz
» Žihadlo
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iteza, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jakmile jde o děti...
Napíšu teď něco, co se asi nebude líbit...ale mám z dnešní doby pocit, že si spoustu věcí dost těžce zbožšťujeme. Zbožšťujeme si děti a rodinu. Což je ale naprosto pochopitelné, protože nás takto po tisíciletí indoktrinovala církev. Rodina byla hlavní stavební kámen středověku, a věděli to i šlechticové, když měli tendenci se spojovat jen mezi svými, "vznešenými", i za cenu pozdější degenerace. Rodina byla a je svatá a kdokoliv jí nějakým způsobem narušil, byla to pro něj konečná. Nicméně proti všem předpokladům, na počet nevěr ani nemanželských dětí to kupodivu vliv nemělo. Zvláštní, nemyslíte? Církev to měla ostatně dobře spočítané i v 20.století. To už nešlo potlačit sex, tak se o něm aspoň nemluvilo, ale rodina, ta zůstala svatá až do dnešních dnů.
A co na to realita? Je rodina reálně tak moc posvátná, jak by se čekalo, soudě podle přístupu? Docela slušně se lze podívat na skrytou dynamiku rodin, dětí a párů, pomocí konstelací. Já je dělám nějakých dvacet let a něco málo jsem v nich zažil, tak jen, že si to úplně necucám z prstu. A funguje to asi tak...
Za prvé...Rodina je něco, co je záležitost na celý život, a reálně vůbec nezáleží na tom, zda funguje či nefunguje, zdali vydrží až nadosmrti nebo zda se dva rozejdou. Jednou tu je matka, otec a dítě a tato funkce se ničím nemění, otec zůstává otcem, i když není fyzicky přítomen, matka je stále matkou, i kdyby své dítě dala do kojeňáku. Bohužel to tak mnoho lidí nevnímá, což je velká škoda. Místo toho si bývalí partneři často dělají naschvály a používají k tomu i své děti. Často to dělají mimochodem ženy, když indoktrinují své děti proti otcům...z toho může pocházet mimochodem dnešní slabošská generace, kdy muži vlastně vůbec muži nejsou...
Za druhé, funguje tu posloupnost. Vždycky má přednost první rodina před druhou nebo další. Vždycky má přednost první dítě. Přednost prosím pěkně neznamená výsadní pozornost na úkor dalších, jen to, že když jsem starší, tak jsem jistým způsobem "větší".
Za třetí - vztahová dynamika má přednost před dynamikou rodičovskou. Jinými slovy, představme si to třeba tak, že nejdřív jsem partner a až potom mohu být rodič. Nejdřív se řeší dynamika partnerská a až poté dynamika rodičovská. Jinak, dítěti ani dospívajícímu není nic do toho, jakým způsobem funguje partnerský vztah jeho rodičů. To je věc jen mezi nimi samotnými. Jediné, co může a smí ovlivnit, je vztah rodičů k němu samotnému, vztah rodičovský. S touhle tezí jsem dlouho měl docela velký problém, tohle konkrétně pochází z pera Berta Hellingera a je to od něj asi to nejvíc nepochopené, co existuje...ale na mnoha vzorcích vztahů mých známých, přátel, i mých rodičů, jsem si ověřil, že to tak opravdu funguje.
Dítě v rozcházejícím se vztahu cítí především napětí a nejistotu z obou rodičů. Často se stává, že si bere za vinu to, když se rodiče rozejdou, nebo když nedostává tolik lásky jako dřív. Co potřebuje, je vědět, že i tak je všechno v pořádku, že je a bude vždy milováno oběma rodiči a že to, co se děje, je v pořádku, je to jen věcí rodičů a ono s ním nemá nic společného. Není třeba to "vysvětlovat" racionálně, spíš je důležité být v emocích, aby to pro dítě bylo aspoň trochu srozumitelné. Jedna má známá takto s dětmi prošla větším, než malém množstvím vztahů a děti jsou v pohodě, srovnané, smířené, protože vždy cítily lásku, jiná má známá má frustrované a nebojím se říct poškozené děti, i když žije v takzvaně spořádaném vztahu, který udržuje při životě tak trochu násilím, ve víře, že rodina je to nejdůležitější.
=====
Jakmile jde o děti...
Napíšu teď něco, co se asi nebude líbit...ale mám z dnešní doby pocit, že si spoustu věcí dost těžce zbožšťujeme. Zbožšťujeme si děti a rodinu. Což je ale naprosto pochopitelné, protože nás takto po tisíciletí indoktrinovala církev. Rodina byla hlavní stavební kámen středověku, a věděli to i šlechticové, když měli tendenci se spojovat jen mezi svými, "vznešenými", i za cenu pozdější degenerace. Rodina byla a je svatá a kdokoliv jí nějakým způsobem narušil, byla to pro něj konečná. Nicméně proti všem předpokladům, na počet nevěr ani nemanželských dětí to kupodivu vliv nemělo. Zvláštní, nemyslíte? Církev to měla ostatně dobře spočítané i v 20.století. To už nešlo potlačit sex, tak se o něm aspoň nemluvilo, ale rodina, ta zůstala svatá až do dnešních dnů.
A co na to realita? Je rodina reálně tak moc posvátná, jak by se čekalo, soudě podle přístupu? Docela slušně se lze podívat na skrytou dynamiku rodin, dětí a párů, pomocí konstelací. Já je dělám nějakých dvacet let a něco málo jsem v nich zažil, tak jen, že si to úplně necucám z prstu. A funguje to asi tak...
Za prvé...Rodina je něco, co je záležitost na celý život, a reálně vůbec nezáleží na tom, zda funguje či nefunguje, zdali vydrží až nadosmrti nebo zda se dva rozejdou. Jednou tu je matka, otec a dítě a tato funkce se ničím nemění, otec zůstává otcem, i když není fyzicky přítomen, matka je stále matkou, i kdyby své dítě dala do kojeňáku. Bohužel to tak mnoho lidí nevnímá, což je velká škoda. Místo toho si bývalí partneři často dělají naschvály a používají k tomu i své děti. Často to dělají mimochodem ženy, když indoktrinují své děti proti otcům...z toho může pocházet mimochodem dnešní slabošská generace, kdy muži vlastně vůbec muži nejsou...
Za druhé, funguje tu posloupnost. Vždycky má přednost první rodina před druhou nebo další. Vždycky má přednost první dítě. Přednost prosím pěkně neznamená výsadní pozornost na úkor dalších, jen to, že když jsem starší, tak jsem jistým způsobem "větší".
Za třetí - vztahová dynamika má přednost před dynamikou rodičovskou. Jinými slovy, představme si to třeba tak, že nejdřív jsem partner a až potom mohu být rodič. Nejdřív se řeší dynamika partnerská a až poté dynamika rodičovská. Jinak, dítěti ani dospívajícímu není nic do toho, jakým způsobem funguje partnerský vztah jeho rodičů. To je věc jen mezi nimi samotnými. Jediné, co může a smí ovlivnit, je vztah rodičů k němu samotnému, vztah rodičovský. S touhle tezí jsem dlouho měl docela velký problém, tohle konkrétně pochází z pera Berta Hellingera a je to od něj asi to nejvíc nepochopené, co existuje...ale na mnoha vzorcích vztahů mých známých, přátel, i mých rodičů, jsem si ověřil, že to tak opravdu funguje.
Dítě v rozcházejícím se vztahu cítí především napětí a nejistotu z obou rodičů. Často se stává, že si bere za vinu to, když se rodiče rozejdou, nebo když nedostává tolik lásky jako dřív. Co potřebuje, je vědět, že i tak je všechno v pořádku, že je a bude vždy milováno oběma rodiči a že to, co se děje, je v pořádku, je to jen věcí rodičů a ono s ním nemá nic společného. Není třeba to "vysvětlovat" racionálně, spíš je důležité být v emocích, aby to pro dítě bylo aspoň trochu srozumitelné. Jedna má známá takto s dětmi prošla větším, než malém množstvím vztahů a děti jsou v pohodě, srovnané, smířené, protože vždy cítily lásku, jiná má známá má frustrované a nebojím se říct poškozené děti, i když žije v takzvaně spořádaném vztahu, který udržuje při životě tak trochu násilím, ve víře, že rodina je to nejdůležitější.
29.08.2018 - 23:33
| Filtr
player
» tulačka
že chlap, který zradí jednou, zradí vždycky..
Nojo. Mě moc nejde pod nos to slovo zrada , i když to defacto zrada je , ale zase jen proto , že to takhle někdo vymyslel. Někdo - jedinec , kdysi dávno. Že si stoupl do čela davu a vyřkl: Bude se souložit po celý život s jedním člověkem a když se to udělá s jiným , tak je to zrada. A ten , kdo to provede je zrádce a ten , kdo ho k tomu ponoukl je antikrist a cestu do pekla má jistou.
Jinak jasně - možná je to ochrana hodnot , ale já tomu spíš říkám nekalá soutěž.
Jde totiž o pózy. Nové hračky pózují v ukradeném spanilém obleku.
Nakonec dojdem k závěru , že sex nemá žádný smysl , jako Gautháma Budha a že věci bohatě stačí pozorovat. Krčím rameny. Možná. Ale co s migrénama? No robertka vlastně.
Nojo. Mě moc nejde pod nos to slovo zrada , i když to defacto zrada je , ale zase jen proto , že to takhle někdo vymyslel. Někdo - jedinec , kdysi dávno. Že si stoupl do čela davu a vyřkl: Bude se souložit po celý život s jedním člověkem a když se to udělá s jiným , tak je to zrada. A ten , kdo to provede je zrádce a ten , kdo ho k tomu ponoukl je antikrist a cestu do pekla má jistou.
Jinak jasně - možná je to ochrana hodnot , ale já tomu spíš říkám nekalá soutěž.
Jde totiž o pózy. Nové hračky pózují v ukradeném spanilém obleku.
Nakonec dojdem k závěru , že sex nemá žádný smysl , jako Gautháma Budha a že věci bohatě stačí pozorovat. Krčím rameny. Možná. Ale co s migrénama? No robertka vlastně.
30.08.2018 - 07:41
| Filtr
Nabi*
» Iteza
Toto je zneužití konstelační psychologie, zvlášť proto že naprosto přesně víš co děláš a jaké to má následky.
Z mého pohledu jsi tézi Berta Hellingera nepochopil ty. To, že dítěti není nic do vztahu rodičů je věta, která má léčit dítě (když už je potřeba), nemá omlouvat činy jeho rodičů. Ano, dítěti nejvíce pomůže když nesoudí rodiče, ale to neznamená, že se tím rodič střepává zodpovědnosti za vlastní činy. Slabošská generace vzniká právě z nedostatku přijetí zodpovědnosti za vlastní činy.
Z mého pohledu jsi tézi Berta Hellingera nepochopil ty. To, že dítěti není nic do vztahu rodičů je věta, která má léčit dítě (když už je potřeba), nemá omlouvat činy jeho rodičů. Ano, dítěti nejvíce pomůže když nesoudí rodiče, ale to neznamená, že se tím rodič střepává zodpovědnosti za vlastní činy. Slabošská generace vzniká právě z nedostatku přijetí zodpovědnosti za vlastní činy.
30.08.2018 - 09:18
| Filtr
Najdise.cz
» Iteza
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Matka, která se zaslepí natolik, že nechá svoji dceru zneužívat svým partnerem, není matka!
Můžeš si to zkusit napravit konstelačně, ale ty roky a hnus nikdy nevrátíš! Ani ta bolest neodejde!
Nebo tím chceš omluvit moji matku, že musela být nejprve partnerkou a až potom matkou? Že věděla, co se mnou provádí, ale jako partnerka byla víc, než rodič a proto bylo v pořádku nezasáhnout? Nechránit své děti (mám ještě bratra, nechci popisovat, co jemu se dělo)!
A pak si dáme pár konstelací a všechno bude OK? Tohle chceš říct?
Svůj dospělý život jsem strávila na terapiích. Psychiatři, psychologové...
Byly to právě konstelace, které mi umožnily alespoň trochu pochopit, že nemám žádnou vinu. A stejně si to své ponesu navždy! Jen kvůli matce, která se jako matka nechovala! Která neodcházela ze vztahu, protože ji ničí, ale kvůli chlapovi, do kterého se bezhlavě zamilovala, kvůli kterému odmítla odpovědnost za děti, ale vzala je do toho prostředí s sebou, aby se pak o ně nestarala. Dala nám tak najíst a poslala nás do školky (bráchu do školy). Ale láska? Bezpečí? Proč nás vůbec brala s sebou? Proč nás nenechala raději otci, kterého tím úplně zlomila?
Tak kde je ta rodina?
Kde je to zbožšťování dětí?
Nikdo přece nechce, aby existovalo jen dítě a jen rodina! Mezi tímto extrémem a mnou popsaným extrémem je mnoho normálních poloh! Ale pokud jsou zde děti, tak ty je prostě nutno chránit vždy! Před vetřelci zvenčí! Než vyrostou! Ono to také nebude napořád! My jim dáme dvacet let života, ale ony budou žít celý život, 4x déle třeba. Nebo pak už jsme staří? Připadáte si snad po čtyřicítce odepsaný? Všechno za sebou a druhou půlku života už jen dožíváte? Tak už nemusí být odpovědnost?
Tak si nechte ty kecy o zbožšťování rodiny pro někoho, kdo nemá žádné svědomí. A své děti (nebo v případě partnera svěřené děti) takto zneužije a zničí, aby mohl mít lepší svědomí, že on to přece udělalsprávně, že musel, protože... A pamatujte, že přicházíte taky do styku taky s obětmi, kdy by bylo lepší mlčeti! I když to třeba vnímáte jinak. Což mne právě udivuje, že u člověka, který prý dělá konstelace, který se dozajista setkává s lidmi z rozvrácených rodin (není to snad většina klientů?) může takto necitlivě a neosobně něco takového napsat! Buďte už zticha, prosím vás.
=====
Matka, která se zaslepí natolik, že nechá svoji dceru zneužívat svým partnerem, není matka!
Můžeš si to zkusit napravit konstelačně, ale ty roky a hnus nikdy nevrátíš! Ani ta bolest neodejde!
Nebo tím chceš omluvit moji matku, že musela být nejprve partnerkou a až potom matkou? Že věděla, co se mnou provádí, ale jako partnerka byla víc, než rodič a proto bylo v pořádku nezasáhnout? Nechránit své děti (mám ještě bratra, nechci popisovat, co jemu se dělo)!
A pak si dáme pár konstelací a všechno bude OK? Tohle chceš říct?
Svůj dospělý život jsem strávila na terapiích. Psychiatři, psychologové...
Byly to právě konstelace, které mi umožnily alespoň trochu pochopit, že nemám žádnou vinu. A stejně si to své ponesu navždy! Jen kvůli matce, která se jako matka nechovala! Která neodcházela ze vztahu, protože ji ničí, ale kvůli chlapovi, do kterého se bezhlavě zamilovala, kvůli kterému odmítla odpovědnost za děti, ale vzala je do toho prostředí s sebou, aby se pak o ně nestarala. Dala nám tak najíst a poslala nás do školky (bráchu do školy). Ale láska? Bezpečí? Proč nás vůbec brala s sebou? Proč nás nenechala raději otci, kterého tím úplně zlomila?
Tak kde je ta rodina?
Kde je to zbožšťování dětí?
Nikdo přece nechce, aby existovalo jen dítě a jen rodina! Mezi tímto extrémem a mnou popsaným extrémem je mnoho normálních poloh! Ale pokud jsou zde děti, tak ty je prostě nutno chránit vždy! Před vetřelci zvenčí! Než vyrostou! Ono to také nebude napořád! My jim dáme dvacet let života, ale ony budou žít celý život, 4x déle třeba. Nebo pak už jsme staří? Připadáte si snad po čtyřicítce odepsaný? Všechno za sebou a druhou půlku života už jen dožíváte? Tak už nemusí být odpovědnost?
Tak si nechte ty kecy o zbožšťování rodiny pro někoho, kdo nemá žádné svědomí. A své děti (nebo v případě partnera svěřené děti) takto zneužije a zničí, aby mohl mít lepší svědomí, že on to přece udělalsprávně, že musel, protože... A pamatujte, že přicházíte taky do styku taky s obětmi, kdy by bylo lepší mlčeti! I když to třeba vnímáte jinak. Což mne právě udivuje, že u člověka, který prý dělá konstelace, který se dozajista setkává s lidmi z rozvrácených rodin (není to snad většina klientů?) může takto necitlivě a neosobně něco takového napsat! Buďte už zticha, prosím vás.
30.08.2018 - 09:57
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iteza, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pokud máte nějaké své přímé zážitky, pak je jasné, že vás to bude ovlivňovat a dělat vám to filtr, skrz který budete posuzovat všechno kolem vás. Pokud vás někdo zradil, opustil, způsobil vám bolest, pak je mi to hrozně líto, pokud jste měly otce či manžela, který odešel a narušil tak rodinu, je to opravdu smutná věc. Chci ale jenom říct, že já nejsem ani váš otec ani váš muž, a tudíž vaše rozhořčení by mělo být nasměrováno úplně jinam.
K tomu co jsem psal...pokud v příspěvku vidíte nějaký pokus o vyvazování se z odpovědnosti, nebo alibismus, pak to je nejspíš nějaká vaše projekce. Nic takového jsem nikdy neřekl a naopak si myslím, že všichni máme svou odpovědnost za to, co děláme. Podotýkám, za svoji část. Nikoliv za někoho jiného! Když dám příklad, otec, co zneužívá svoje dítě, je samozřejmě plně odpovědný za to, co dělá, a tudíž musí počítat s následky, buď ho zastihne pozemská, anebo vyšší spravedlnost...Nicméně, ať se vám to líbí nebo ne, i tak stále zůstává otcem a i tak je větší, než dítě. V konstelacích totiž není nikdo lepší, morálnější, vznešenější (byť se tak může tvářit). Takto, a nijak jinak, to bylo myšleno.
=====
Pokud máte nějaké své přímé zážitky, pak je jasné, že vás to bude ovlivňovat a dělat vám to filtr, skrz který budete posuzovat všechno kolem vás. Pokud vás někdo zradil, opustil, způsobil vám bolest, pak je mi to hrozně líto, pokud jste měly otce či manžela, který odešel a narušil tak rodinu, je to opravdu smutná věc. Chci ale jenom říct, že já nejsem ani váš otec ani váš muž, a tudíž vaše rozhořčení by mělo být nasměrováno úplně jinam.
K tomu co jsem psal...pokud v příspěvku vidíte nějaký pokus o vyvazování se z odpovědnosti, nebo alibismus, pak to je nejspíš nějaká vaše projekce. Nic takového jsem nikdy neřekl a naopak si myslím, že všichni máme svou odpovědnost za to, co děláme. Podotýkám, za svoji část. Nikoliv za někoho jiného! Když dám příklad, otec, co zneužívá svoje dítě, je samozřejmě plně odpovědný za to, co dělá, a tudíž musí počítat s následky, buď ho zastihne pozemská, anebo vyšší spravedlnost...Nicméně, ať se vám to líbí nebo ne, i tak stále zůstává otcem a i tak je větší, než dítě. V konstelacích totiž není nikdo lepší, morálnější, vznešenější (byť se tak může tvářit). Takto, a nijak jinak, to bylo myšleno.
30.08.2018 - 10:27
| Filtr
player
» Žihadlo
Myslím , že jste vůči Stuartovi zakročiliy až příliš tvrdě.
On jenom popsal situaci dneška. Neříká v té stati nic , co by se nedělo. Rodina se opravdu zbožštuje , přestože a protože to není původní lidské soužití , nýbrž soužití mocí nařízené. Lidé žili v rodech daleko déle , než žijí nyní v křehkých párech , které jsou vystaveny neustálému tlaku zevnitř i z vnějšku a nefunguje to.
Kdo si myslí , že to ve středověku fungovalo , je krutě naivní. Léta byla žena zcela v moci muže. Musela rodit , dokud to šlo , nebo-li většinu života žila v utrpení a v pětatřiceti z ní byla shrbená stařena. To byl ten lepší případ. Ten horší byl , když v průběhu manžela zkosila válka , mor či jakákoli jiná nemoc a žena zůstala s dětma napospas. Navíc - muž vše určoval , když mu žena nebyla po vůli , tak si ji bejkovcem pocentroval. No hnus. Láska se moc neřešila , páry se spojovaly účelově. Žena byla válečnou kořistí. Nikdo se jí na nic neptal. Mohla již před narozením být provdána třeba za smradlavýho skunka , hlavně , že měl velký pole...hezký...ale takhle se to dělalo , byl to ustálený zvyk.
Tudíž síla páru je proti rodu nulová. Jenže rod přestal fungovat ve chvíli , kdy se zrodil fenomén: moje - tvoje. Kdy začal existovat hmotný majetek. Tehdy nastoupil hegemon a rozehnal silné rody do párů jen proto , aby je tím měl pod kontrolou.
Takže Stuart si nezaslouží takovou metlu. Přečetly jste ho až příliš osobně. Jen popsal jev aktuální.
On jenom popsal situaci dneška. Neříká v té stati nic , co by se nedělo. Rodina se opravdu zbožštuje , přestože a protože to není původní lidské soužití , nýbrž soužití mocí nařízené. Lidé žili v rodech daleko déle , než žijí nyní v křehkých párech , které jsou vystaveny neustálému tlaku zevnitř i z vnějšku a nefunguje to.
Kdo si myslí , že to ve středověku fungovalo , je krutě naivní. Léta byla žena zcela v moci muže. Musela rodit , dokud to šlo , nebo-li většinu života žila v utrpení a v pětatřiceti z ní byla shrbená stařena. To byl ten lepší případ. Ten horší byl , když v průběhu manžela zkosila válka , mor či jakákoli jiná nemoc a žena zůstala s dětma napospas. Navíc - muž vše určoval , když mu žena nebyla po vůli , tak si ji bejkovcem pocentroval. No hnus. Láska se moc neřešila , páry se spojovaly účelově. Žena byla válečnou kořistí. Nikdo se jí na nic neptal. Mohla již před narozením být provdána třeba za smradlavýho skunka , hlavně , že měl velký pole...hezký...ale takhle se to dělalo , byl to ustálený zvyk.
Tudíž síla páru je proti rodu nulová. Jenže rod přestal fungovat ve chvíli , kdy se zrodil fenomén: moje - tvoje. Kdy začal existovat hmotný majetek. Tehdy nastoupil hegemon a rozehnal silné rody do párů jen proto , aby je tím měl pod kontrolou.
Takže Stuart si nezaslouží takovou metlu. Přečetly jste ho až příliš osobně. Jen popsal jev aktuální.
30.08.2018 - 10:39
| Filtr
player
» tulačka
Ale naučili. Středověkou ženou bys rozhodně být nechtěla , pokud bys teda neměla tu kliku a nebyla ta "horní" tisícovka. Šlechta si jakž takž žila i když i tu kosilo kdeco. A k tomu , že se Řím zhroutil - no ovšem. Každá epocha má svůj konec , za 10000 let taky nebude žádný Česko nebo EU. Všechno se pořád mění. I když třeba ne za jednu generaci.
30.08.2018 - 10:43
| Filtr
Bosch
» Iteza
Mně to přijde docela srozumitelné. Já jsem se třeba taky nikdy nenavážel do toho jak by měli rodiče spolu vycházet a jak by to mělo mezi nimi vypadat. Šlo mně spíše o to jak se chovají ke mně i když z pozice dítěte jsem neměl pocit že to můžu nějak ovlivnit jak tvrdíš.
Myslím si že svoje rodiče si spíše nevybíráme jsou nám tak nějak přidělení.
To že je rodina a děti vnímána jako svátost bych na bedra církve neházel jako vinu cirkve.
Je a děje se to i v jiných kulturách a myslím si že je to i archetypově takto v pořádku. Rodina a děti mají mít status posvátnosti. Je to hodnota na které by měla stát každá zdravá společnost. V systému bych problém nehledal systém je ok.
I víra (křesťanství) je přirozená a zdravá součást života. Přestože já třeba křesťanství nemusím uvědomme si že všichni těžíme z dědictví předků a vděčíme za vše co máme a čím jsme právě jim neboť na tom jen dále stavíme.
A že se jim něco občas nepovedlo a nebylo to dokonalé? A jaké budou naše vlastní reálné výstupy?
Symbol "cti otce svého matku svou" by měl být správně pochopen a zpracován pokud chce člověk žít opravdu svobodně.
V tomto směru s tebou souhlasím že matka zůstane vždy matkou a otec otcem i kdyby nevímco. To odmítání přijetí matky a otce takoví jací jsou je ten problém.
Myslím si že svoje rodiče si spíše nevybíráme jsou nám tak nějak přidělení.
To že je rodina a děti vnímána jako svátost bych na bedra církve neházel jako vinu cirkve.
Je a děje se to i v jiných kulturách a myslím si že je to i archetypově takto v pořádku. Rodina a děti mají mít status posvátnosti. Je to hodnota na které by měla stát každá zdravá společnost. V systému bych problém nehledal systém je ok.
I víra (křesťanství) je přirozená a zdravá součást života. Přestože já třeba křesťanství nemusím uvědomme si že všichni těžíme z dědictví předků a vděčíme za vše co máme a čím jsme právě jim neboť na tom jen dále stavíme.
A že se jim něco občas nepovedlo a nebylo to dokonalé? A jaké budou naše vlastní reálné výstupy?
Symbol "cti otce svého matku svou" by měl být správně pochopen a zpracován pokud chce člověk žít opravdu svobodně.
V tomto směru s tebou souhlasím že matka zůstane vždy matkou a otec otcem i kdyby nevímco. To odmítání přijetí matky a otce takoví jací jsou je ten problém.
30.08.2018 - 10:46
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iteza, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Důvod, proč jsem sem nepřispíval, je moje vrozená introverze...navíc jsem tu na najdise narážel většinou na dost nezajímavá a povrchní témata. Ale taky to bylo díky mojí lenosti...tak jsem si prostě jednou řekl, že budu hledat diamanty v hlušině a zkusím být trpělivý...a rozklikával jsem to tu, až jsem diamanty našel. Chvíli jsem to tu sledoval a pak jsem si řekl, že taky zkusím přispět svou troškou do mlýna.
Jinak si to pošťouchnutí vůči sobě neberu osobně a jsem s tím v pohodě ;). Určitě se ale zamyslím nad tím, co mi to má říct.
=====
Důvod, proč jsem sem nepřispíval, je moje vrozená introverze...navíc jsem tu na najdise narážel většinou na dost nezajímavá a povrchní témata. Ale taky to bylo díky mojí lenosti...tak jsem si prostě jednou řekl, že budu hledat diamanty v hlušině a zkusím být trpělivý...a rozklikával jsem to tu, až jsem diamanty našel. Chvíli jsem to tu sledoval a pak jsem si řekl, že taky zkusím přispět svou troškou do mlýna.
Jinak si to pošťouchnutí vůči sobě neberu osobně a jsem s tím v pohodě ;). Určitě se ale zamyslím nad tím, co mi to má říct.
30.08.2018 - 10:51
| Filtr
player
» tulačka
No , ale to ji právě teda musíš miláčku první popsat. Lidskost. Protože lidskost je například dobývání a kořistnictví. Lidskost je korupce a sobectví. A nevěra a znásilňování. Jistě , můžeme do toho zahrnout i toleranci , tvůrčí aktivitu. ale co to znamená směřovat k lidskosti , když člověk to byl od chvíle , kdy se napřímil?
A z koncem civilizace zmizí lidskost a zůstane potkanost , termitost , švábovost a prvokovost.
A z koncem civilizace zmizí lidskost a zůstane potkanost , termitost , švábovost a prvokovost.
30.08.2018 - 12:03
| Filtr
Najdise.cz
» Iteza
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Na obecné rovině souhlasím... ale myslím, že to asi nebylo úplně pochopeno. Víš, oni si lidé tohle budou brát vždy osobně (a to není špatně!!!), protože tam mají tu jizvu, kterou tím, co píšeš, rozdrásáváš.
Rodina JE důležitá jako fungující celek pro dítě. A ano, z vl. zkušenosti taktéž vím, že jde o fungování bez ohledu na to, jestli žijí všichni pospolu.
Já vím, z čeho jsem byla splozená, co se dělo v mém prenatálu, a jak se naše "spořádaná rodina" držela ještě dalších 8 let. A tahle krásně "funkční" rodina mě poznamenala nadosmrti.
A pár (destíky, stovky) konstelací to NIKDY NEZAHOJÍ. Rodina se může opravdu opravit, můžu všechno přijmout, všechno to, co bylo, ale už to bude NAVŽDY ve mně.
Kdyby máma odešla dřív, kdyby odešla hned, bylo by nám lépe. Jenže... nedá se nic dělat.
Asi v devíti, desíti letech mi řekla dětská psycholožka: "To je mezi mámou a tátou, to je jejich věc." Byla to odpověď na mé zoufalé volání a pláč se slovy - "táta na mámu křičí, že je pí*a..."
Těžko se mi to od ní akceptuje ještě dneska v dospělosti. To se snad ani nedá akceptovat.
Pointa toho, co píšu - stavím se na Tvou stranu (bezdětnou), ale i na stranu lidí, co si to berou osobně. Já si to tak dokážu také brát... jenom nechci.
=====
Na obecné rovině souhlasím... ale myslím, že to asi nebylo úplně pochopeno. Víš, oni si lidé tohle budou brát vždy osobně (a to není špatně!!!), protože tam mají tu jizvu, kterou tím, co píšeš, rozdrásáváš.
Rodina JE důležitá jako fungující celek pro dítě. A ano, z vl. zkušenosti taktéž vím, že jde o fungování bez ohledu na to, jestli žijí všichni pospolu.
Já vím, z čeho jsem byla splozená, co se dělo v mém prenatálu, a jak se naše "spořádaná rodina" držela ještě dalších 8 let. A tahle krásně "funkční" rodina mě poznamenala nadosmrti.
A pár (destíky, stovky) konstelací to NIKDY NEZAHOJÍ. Rodina se může opravdu opravit, můžu všechno přijmout, všechno to, co bylo, ale už to bude NAVŽDY ve mně.
Kdyby máma odešla dřív, kdyby odešla hned, bylo by nám lépe. Jenže... nedá se nic dělat.
Asi v devíti, desíti letech mi řekla dětská psycholožka: "To je mezi mámou a tátou, to je jejich věc." Byla to odpověď na mé zoufalé volání a pláč se slovy - "táta na mámu křičí, že je pí*a..."
Těžko se mi to od ní akceptuje ještě dneska v dospělosti. To se snad ani nedá akceptovat.
Pointa toho, co píšu - stavím se na Tvou stranu (bezdětnou), ale i na stranu lidí, co si to berou osobně. Já si to tak dokážu také brát... jenom nechci.
© 2007-2024 Najdise.cz