Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti

tronco » Klaret Bože,Otče,ať jsem tak dobrý,
jako vidí mne náš pes.
Ať čumák zas nemám modrý,
protože jsem ke dnu kles.
Srdce silnější mít víc než tělo,
víru a s tím pevnou vůli.
Ve dne,v noci by to chtělo,
k tomu pomáhej nám zhůry.
Chovat ke mě trpělivost,
nejmíň tak,jako já k těm,
kteří zašli v mou nemilost,
bude pro mě skvělý vjem.
Vůli nechť mám svobodnou,
spojenou s odpovědností,
Lásko buď mou dohodou,
dovedností i moudrostí.
Víra silná jako kámen.
Na to říkám dneska
AMEN!

Najdise.cz » tronco Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jsi dobrý...
Štíři...asi takhle. Jsou lidi, kteří jsou se Štírem spjatí a nemusí ho mít ve Slunci. Skutečný Štír není hračka pro děti a není škatulka do který ses trefil při narození. ....jenže já se astrofilozofii vyhýbám, takže toho nechám.
Poruším svý pravidlo a přidám písničku. Spíš zhudebněné verše.
Nejsou o depresi a sebelítosti....člověk nemusí brečet nad rozlitým mlíkem, aby to vzal ze dna.
Každý to asi nepobere, ale to je vlastně dobře.

https://www.youtube.com/watch/…
(...a dala bych jich klidně od téhle básnířky víc)

No a dál bych se držela těch poetů . Ať se mi tu chudáci neztratí v náplavě něčeho jinýho

tronco » Klaret hm kdo vam tak zcuchal tmave vlasy? ;)

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
naše oblíbená s mamkou..
_______________
Nemluv mi o lásce!
Z každého tvého slova slyším, jak na mne ťuká červotoč.
Mám rád, mám rád, mám rád...
Vždyť já vím, že tvoje srdce je omotáno cizí kadeří.

Nelži, že jsou to moje vlasy!
Nevěřím, nevěřím!
Vždyť tvoje slova, to je rákosí a les a mlhovina,
za níž kráčíš v chvatu s kloboukem do tváře a s tváří do kabátu.

Já tě však vidím! Za všemi slovy tě vidím!
Já vím, kam jdeš! Já znám ty dveře!
Já znám to jméno na nich!
Cítím tu horečku, co jde ti po těle!

Vidím tvé oči, jak se ohlížejí, plaché a zbabělé…
Mlč, mlč,
já všechno vím!…ach, kdybys nemluvil,
že mne máš rád…kdybys tak raděj mlčel…

Jak tenkrát. Na začátku. Kdysi.
Tehdy byls němý.
Byls jak medvídek.
Nemluvils o lásce a byl jsi láska sama.

Ách, chlapečku můj, lásko,
lásko milovaná…
Co? Co zas říkáš?!
Mlč už proboha!!

Milan Kundera - Kdybys tak raději mlčel

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Miroslav Florian
BODNUTÍ


Děkuji, včelo, za královský dar,
za tvoje žihadlo,
injekci, bez které by možná
mi srdce vychladlo.

Střádalas i pod Medardovou kápí
k paprsku paprsek
na žhavou čepel, na nejvybranější
sluneční pamlsek.

Pel odevzdalas do úlu; a sama
ponechala sis hrot,
co pobízel a štval tě nelítostně,
jak by šlo o život.

Odpusť, já nestačil ti uhnout.
S rukama za zády
brouzdal jsem trávou vymýšleje zpěvné
špílce a šarády.

Odsoudilas mě? Celkem bez reptání
jsem přijal ostrý trest.
Vítr to pofouká... Ale tys náhle ztěžkla,
už odmítá tě nést.

Rozezněly se luční zvonky.
A soumrak potají
tě odvádí ke kvetoucímu lánu
hvězd, které čekají.

Najdise.cz » . Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je noc

spíš vedle mě
a dýcháš
Poslouchám a
představuji si další den
Nad Tvým srdcem se
vznáší
lehoučké křehké dobro
někdy světélkuje
a
to mi stačí

(Anna Bolavá - Černý rok)

Freja » . Anna Bolavá???
no potěš...

Najdise.cz » . Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

-------------------------------------------------

Michal Horáček
Villonská balada Françoisi Villonovi


Schytal jsem, Mistře, rány pěstí.
Usínal blízko mrákotám,
někdy i v keřích na předměstí.
Zřídka tam zavál parfém dam,
Víc než to. Byl tam, přísahám,
puch, před nímž není úniku,
Smál se tomu - díky vám.
Jsem za to vděčný, básníku.

Vzdal jsem se štěstí pro neštěstí,
propadal svůdným chimérám,
hledal jsem cestu, našel scestí...
Ale už dávno neskuhrám.
Lásku a hazard v srdci mám -
nic nechci dělat ze zvyku,
To jste mi nabíd. To si dám.
Jsem za to vděčný, básníku.

Hráči je nejlíp na rozcestí,
Když jsem se ohlíd, byl jste tam.
Cesty jsou nové ratolesti
stromu, jenž roste Bůh ví kam...
Bůh to ví. Já se věčné ptám.
Čím bych byl bez otazníků?
Vy jste mě učil všem těm hrám...
Jsem za to vděčný, básníku.

Pošeptal jste mi tolik zvěstí...
Jedna má sílu výkřiku:
Nic nelze poznat bez bolesti!
Za to jsem vděčný, básníku.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Oldřich Vyhlídal
Proč?


Aby si lidé mohli smýt svou špínu
a tím se mohli poznat vzájemně,
musí se někdo pod blátivou hlínu
pro pramen vody zarýt do země.

Já vím, že bývám často zablácený,
když vynáším ti ze své hlubiny
namísto perel, po nichž touží ženy,
jen kalem zakalené bubliny.

Prosím tě, pochop: objevil jsem vodu,
v níž umyji se, jenom co se kal
usadí na dně hlubinných mých svodů ...

Proč nezeptáš se někdy na příčinu
toho, co dělám — proč jen dál a dál
v každém mém činu vidíš jen tu špínu ...?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Teď ale

útržkovitý zprávy
o tvým životě
se dozvídám jen od různejch známejch
když se tak žvaní
o všem o všech
často teď chodim na návštěvy
pod blbejma záminkama
jako jsou například knihy
přednášky
půjčování a vracení
mně nepotřebnejch věcí
útržkovitý zprávy o mým životě
se můžeš například dozvídat
z těchhle věcí který píšu
ale je to všechno vymyšlený
takže mě děsí ten obraz
kterej si o mně děláš

nikdy jsem ti nic nezamlčel
jen jednu věc
když jsem tě naposledy doprovázel
v noci pustým Smíchovem
v té dlouhé ulici vedoucí do svahu
viděl jsem oknem přízemního bytu
oběšence
ty ne
díky svý malý postavě
byl to starej muž
kdykoli jsem tě v noci doprovázel
ještě svítil
asi četl
nebo pil
nebo plakal
teď visel od stropu
nohy nad podlahou
tak na vzdálenost židle
do obličeje mu vidět nebylo
visel zády ke mně
povídala jsi něco důležitýho
a byla naštvaná že tě neposlouchám
ten oběšenej muž tě taky neslyšel
předstíral jsem že si zapaluju cigaretu
abych si byl jist
ale visel tam nepohnutě mrtvej
šli jsme dál
protože ty bys mi nevěřila a chtěla ho vidět
musel bych tě vzít na ramena a vysadit
to se mi tehdy nezdálo
byl jsem s ním radši sám
a s tebou taky
teď ale lituju
že jsem ti ho neukázal

- Jáchym Topol

endymion Královna Květin

Vznešené růže, pomněnky nebeské či prostá skromnost kopretin...
...ach...kolik Krásy, Něhy, Vděčnosti...

...pyl z křídel motýla ... padá mně na líce...

to Bůh sám - převlečen do Květin -
- sestoupil z trůnu Věčnosti...

...až čistou nádherou strácím dech...
...nohy mé ...bosé...obejme hebký mech
...a tiše ...vnímám Dotek...Královny Květin...Její Milosti

...co víc si přát...?

- jen zůstat v té chvíli jen ...Navěky...

...v objetí Tiché Radosti...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jirka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vše od K.H. Borovského např.:

Jedna hora vysoká je
a druhá je nízká,
kdo nemá své muzikanty,
na hubu si píská.

Každý ptáček, každý brouček,
slon až do komára
má hned ráno nasypáno
z božího špejchara.

Jeho básně jsou perfektní a nadčasové.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iteza, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jiří Žáček: Písnička o škaredých holkách

Škaredý holky
ty se drží zpátky
Jsou samy sobě na posměch
A vždycky mají
krásný kamarádky
a proto mají v lásce pech

Jsou spolehlivý
jako tažný koně
Drží tě když ti hrozí pád
Nestojí o dík
Vědí že se pro ně
nebudou nikdy chlapi prát

Škaredý holky
nejsou nikdy v právu
Vypadnou vždycky z pořadí
Srkají život jako hořkou kávu
Zvykly si
Nikdy nesladí

Zrcadlu řeknou:
Holka ty máš ránu
Leda tak slepci přijdeš vhod –
Rády se trápí
Usínají k ránu
Co by byl život bez trampot

Řeknou ti: Hele
zmiz a zanech řečí
Nestojím o tvý ohledy
Škaredý holky
nikdo nepřesvědčí
že vůbec nejsou škaredý

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Radí mi z hlubin věků mudrci,
Abych se snažil vidět jen vše pěkné.
Zlehčí to jizvy, jež mám na srdci.
Ta rada ovšem snadněji se řekne,

nežli se aspoň zpola uskuteční
uprostřed vrahů, lupičů a model,
kteří se zdají trapně víc než věční
a v dějinách vyhrávají o děl

i zpupnou výši socha pomníků
stvořených k jejich vpravdě strašné pýše.
Proto se kloním v ústraní a tiše

k myšlence nejdřív odpustit sám sobě
a přes tu – žel – sobeckou okliku
též viníkům svým. Živým i těm v hrobě.

(Miloň Čepelka - Sonet o vědomém odpouštění)

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Eduard , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc hezké

Najdise.cz » savvana Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Eduard , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Rilkeho mám moc rád...
Mystický poeta.

Bosch Znáš dálku? Já ji znám. Na stropě, plném much,
v ohyzdné světnici mám jazyk přilepený.
Je parno v ulicích, jak olej hustý vzduch,
kdosi se zasmál. Pomalá chůze ženy.

Jde, kolébá se, jde a svírá koleny,
bílými koleny a stehny naše mozky.
Znáš dálku? Já ji znám. Proměny, proměny,
déšť trhá plakáty a stírá barvy. Trosky.

Z okna mám vyhlídku na pivovarský dvůr.
Tajemné jeskyně a ve dne sudy.
Je ráno, drhnou zem. Lucerna mrtvých můr.
Znáš dálku, já ji znám. A znám ji ve všem všudy.
Ivan Blatný

https://www.youtube.com/watch/…

Bé át Za temnym oknem,
v kvetniku sivem,
Hruby a spicaty mracil se kaktus..

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Spala jsem
se svým andělem
a to se nedělá
tak si teď vyčesávám peří

T. Žurková

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím "dobrý večer", jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.

K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a "labuť černá je jak havran" dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.

Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.

(Francois Villon: Balada)

Tu miluju od mých jedenácti let

Mirma http://www.fengshuimakeup.cz/2018/…

Háňa* Nic nechci víc než v duši klid
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.

Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje z hluboka
a mír jde celým světem.

A pochybností neznat hles,
jež v duši nesvár nítí,
- jen cítit, jak je krásno dnes,
a dýchat jen a žíti!

J.V. Sládek

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Khalia Zvlčelá, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kočka v prázdném bytě
(Wislawa Szymborska)

Umřít — ne, to se kočce nedělá.
Co si má počít kočka
v prázdném bytě.
Drápat se na zdi.
Třít se o nábytek.
Nic jako by se tady nezměnilo.
S ničím jako by se tu nehýbalo,
a přece rozsunulo.
A po večerech nesvítí už lampa.

Je slyšet kroky na schodech,
ale nejsou to tamty.
Ruka, co klade rybu na talířek,
taky není ta, co ji kladla dřív.

Něco tu nezačíná
v svém obvyklém čase.
Něco se tady neděje,
jak se má dít.
Někdo tu byl a byl,
a potom náhle zmizel
a umíněně tady není.

Do všech skříní jsem se už podívala.
Přeběhla přes police.
Vlezla pod otoman, a nebyl tam.
Dokonce přes zákaz
papíry rozházela.
Co víc se už dá dělat.
Spát a čekat.

Jen ať se vrátí,
ať se ukáže.
Však se dozví,
že s kočkou se tak jednat nemůže.
Zamířím k němu,
jako by se mi vůbec nechtělo,
pomaloučku
na velmi uražených tlapkách.
A žádné hopsahejsa skoky zpočátku.