- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Propojení lidí
25.09.2025 - 14:51
dan162
Propojení lidí
Příspěvky v diskuzi
Řazení:
29.10.2025 - 20:55
| Filtr
Deam
» dan162
A taky ostružiní, ne? :) Pro duby mám slabost, docela se mi začaly rozšiřovat v živém plotě a okolí a s chutí je tam nechám a budu pozorovat, jak se jim bude dařit, jak budou odolávat náporu zvířeny.
Když jsem pracoval v Janovické oboře, tak co nebylo ochráněné, to bylo okousané do podoby nízkého křoví.
Škoda, že jsem si to tenkrát nenafotil.
Možná by to mohlo vysvětlit ty křovité lípy, co pozoruje Lupi, mám na volno vysázené na pozemku i nějaké lískáče a přes to, že je to běžná volná krajina, tak co není zapojené v živém plotě, to bývá pravidelně udržováno ve velice nízké podobě, ty stromky i keře nakonec srnčí pravděpodobně utečou, ale může to být pěkně dlouholetý proces.
Vlastně se mi přihodilo něco podobného i s jedním ovocným stromkem, ten si tedy nakonec vytvořil hlavní terminál, ale kolem dokola má okusované houští z bočních větví.
29.10.2025 - 21:04
| Filtr
Lupi
» Deam
No vidíš - to ohlodávání by bylo možným vysvětlením keřových lip. On Wohlenben někde píše, že je udržovanej stav zvěře snad na padesátinásobku stavu, který by byl přirozený. Nevím jestli nekecám, ale on i desetinásobek by byl dost. A co mají v lesích pořád žrát, žejo.Ale že se to neděje jiným stromům? V tom brandejským polesí je strašná spousta vysemeněných doubečků. Ale ony jsou možná hořký - jestli nezapomenu, zkusím ochutnat.
A duby mám taky moc ráda. Mají krásnou náturu. U Probošťáku rostou dvě mláďátka - odhadem třicetiletá - dub a lípa, vedle sebe. Jsou jako ztělesnění toho nejlepšího ze ženského a mužského principu.
29.10.2025 - 21:27
| Filtr
dan162
» Deam
Na ostružiny křovinořez. Duby rostou docela dobře skrz něj, ale někde ne a často ne rovně, když musí cuknout kmínkem do strany, než najdou cestu. Když má dubový nálet tak 40cm, tak se mi osvědčuje křovinořezem ostružiní seříznout, kouknout co lze nechat a volná místa dosázet. Málokdy duby utečou srnkám růstem. Mimo oplocenku srnky malé duby žerou i se stonkem a naroste pak pěkná křivule, žádnej rovnej strom, přesně jak popisuješ. Je zajímavé, jak tlustý je kořen takových pravidelně užíraných malých doubků, lze na něm počítat letokruhy.
Srnkám nechutnají narcisky, jinak snad všechno. Nejhorší jsou v předjaří na pupeny malých stromků, těch spořádá jedna hladová srnka na tisíc denně.
Lísku zkouším v oplocence nechat vyrůst tak, aby v okamžiku zrušení oplocenky byla vysoká na okousávání vyššího patra a mohly by tak přežít. Uvidíme, pořád je co se učit a s čím experimentovat. Mýtního věku se stejně nedožiju.
30.10.2025 - 13:23
| Filtr
dan162
Pridam myslenku. Prisel jsem na ni pri zkoumani proc jsem na moste mel potrebu skolit ridice, ktery nedal jako protijedouci prednost.Vyrustal jsem v sedmdesatkach, ktere mely projekci sily za zaklad usporadani spolecnosti. A od taty jsem si taky uzil, ale uz v te chvili jsem vedel, ze tata ze vztahu na chvili odesel, vedel jsem, ze sila je selhani vztahu.
Kdyz vrstevnikum rikam, ze jejich chovani, bez ohledu na druheho (ktere jsem ovsem taky delal), jen rika, ze v te vterine vztah neziji, nemaji, tak mi vubec nerozumi. Vztah pro ne neni zive propojeni, ale ramec povinnosti, zavazek, rovnovaha, projekce rolí. Udrzovat funkce vztahu, ne vnimat.
Ze sveta kolem jsem prevzal silu jako podstatnou, v nejakych mezich, a obzvlast v muzskem svete.
vracim se nyni zpatky k sobe, vztahu regulovanem tim, co prinasi vnimani a soucit. Citim se v tom jako exot, s tim si nevim rady, mozna je to jen generacni a soucasne je to od muze divne. Ok, takova je moje cesta.
01.11.2025 - 21:25
| Filtr
Deam
» dan162
Z toho, co mám u sebe, mi připadá, že pokud mohou bez větších zásahů růst aspoň deset let, tak už jsou lísky docela odolné, i když i tak je mám dost okousané.Jednu mám v místě, kde nebyla vůbec napadena a měla dost prostoru pro růst do všech stran, teď už je to i oplocené jako rozšířený výběh pro slepice, momentálně teda bývalý, bylo to nekryté a dravci tam lítali na sváču, tak jsem jim to musel zmenšit a zbytek zasíťovat.
Okusují mi i ořešáky. Mám je sice ochráněné pletivem, ale co přesahuje a je příliš nízko, tak to je částečně odrbané. A i když se nedotknou terminálu, stejně to pro strom dost velká darda, tak jsem zvědav, jak si poradí.
Pamatuji se, že před lety mi "zlikvidovaly" jeden z jedlých kaštanů (naštěstí jen semenáče, i když vzrostlejší), ale obrazil mi z kořene, místo jednoho vyrostly tři, jeden uschnul a dva zůstaly a drží, tak to nechám být a budu pozorovat, jak to dopadne.
Je ale zajímavé, že ty, co musely růst znovu od "nuly", jsou mnohem životaschopnější, než dva zbývající, co zůstaly v původním stavu - jeden částečně uschnul a vytvořil si nový terminál a druhý je v původním stavu a tvaru, ale nějak extra neroste. No a jeden to tedy vzdal úplně - původně byly 4.
02.11.2025 - 09:18
| Filtr
dan162
» Deam
Stromy, které jsou na hranici žití - ve vinicích existuje "řez na smrt", kompletně se kmínek uřízne a buď se omladí a další roky plodí nebo odejde. Je jasné, že podmínky, které mají, jsou pro ně hraniční, a někdy stačí malá změna podmínek, aby se růst obnovil. Typicky jedle.Kaštany mám asi 2m, ořechy asi 3m, je to podrost, tak se nikam do výšky neženou a srnky mají kolem dost co lepšího k jídlu.
Ad lísky díky, tak si to myslím, jsou v oplocence, tak uvidím. Mám pro ně přichystané místo na vnitřní stranu krajových dubů, aby jejich koruna byla symetrická, druhé před hromadu klestu, za kterou bude žrádelna ovocných stromů a jednu lísku dám doma blíž k oknu, bude výhled.
03.11.2025 - 22:10
| Filtr
dan162
» Lupi
V Káraném ne, to je státní, ale "nálet" se může vyskytnout, ne? Své galeje otrokářského systému na vlastním mám nad Horním Slivnem, hektar paseky.P.S. čtu básničku - o potřebě záchranného kruhu nebo žaber jsem si nevšiml, že by byla řeč :-( Nějak máme sklon nebo zkušenost místo propojení tajit kus sebe.
04.11.2025 - 09:17
| Filtr
Lupi
» dan162
To je na tom kopci mezi Slivnem a Konětopy? Občas tam chodívám, od těch Konětop. Ten les se mi bůhvíproč líbí.Žábry.....člověče, to je krásnej nápad! Záchranný kruh mě donutil pořádně se zamyslet. To už by mi byly blíž ty žábry, nejspíš proto, že mně zkrátka záchranný kruhy nikdo nehází. Ty verše jsou asi měsíc starý, od té doby jsem to pořešila tak, že jsem se prostě přestala snažit plavat. Pocitově je to tak, že teď se mnou vlny houpou a někdy se ocitnu na pevném, ale nemám zatím dost energie, abych se na tom pevném zvedla na nohy.
No tajit kus sebe - všichni jsme zvyklí pořád tajit, ne? Ne-tajit bývá riskantní a taky se to někdy zneužívá. Já vím, že to začíná překážet, to tajení, ale mně se i tak zdá, že se v pekelně krátké době odtajňuje, někdy taktak k unesení.
04.11.2025 - 09:41
| Filtr
dan162
» Lupi
Téhle části se říká Kalek. Já do lesa jezdím z Mexika, mám to na druhé (severní) straně kopce Na Kozáku (kde je na vršku dokonce bučina), svah od Konětop má poněkud jiný charakter, jižní. Mne se nejvíc líbí údolí, které se táhne lesem, směrem od turistického rozcestí U Beranovy rokle směrem na východ. Necítím obvykle zvláštní energie, na to mám slabou kvalitu vnímání, ale tady si myslím, že něco je. Zvyklí pořád tajit? Ne. Hodně s tím narážím, ale ne. Druzí o něco třeba nestojí, to je ok, ale to neznamená, že budu sebe tajit. Řekneš co tě trápí, vyšleš to do světa, okolí třeba vůbec nic neudělá, ale velmi málo zneužívá, nejvejš mne tím posune, naučí mne, když projdu bolestí, jak lépe přijímat tím, že odstraním důvod toho proč mne to bolí. A ostatně vem si, že existovala opravdová soudržnost po ženské linii, ne jen to co je dnes, to řeknu i jako (poněkud specifický) muž a přidám, že to dobře pamatuješ s rubem i lícem. Lidé zaměření na výkon tomu samozřejmě neporozumí a budou hledat výhody pro sebe, ale i to má své meze.
No píšeš přesně k mému tématu propojení lidí. Nedávno jsem o tom přemýšlel, mé úvahy pokračují pořád dál, a dávám nyní do souvislosti prastarý zvyk tajení sebe, oddělenost od sebe/nepropojení lidí a odlišnost doma/venku. Mezi lidmi skoro nic neproudí, nebo jen málokdy, nechtějí to.
04.11.2025 - 21:05
| Filtr
Lupi
» dan162
Tak to tu študuju na mapě. Mexiko - to je co? Kozák vidno. Tu cestu k Beranově rokli jsme šla, ale po žlutý,někam k rozcestí u Jozefa - to asi nebude to údolí, co? Taky je to už nějakej čas, budu si to muset projít někdy znovu.Ty fakt nic netajíš, šťastný to človeče? Já tenhle tajnej kabátek svlíkám pomalu. Neměla jsem dobré zkušenosti s nějakou otevřeností. Nicméně s blízkýma kamarádkama to jde, zaplaťpámbu.
Mimochodem - jak mám letos takovej pekelnej nával kostlivců - a že jsou z hluboka - už neodstraňuju ani důvody, není čas ani prostor. Buď to zahrnu a přijmu. Třeba s tím, že není důvod, abych mazala jeden můj kousek, co je protivnej, nebo miluje špatný konce a neštěstí. Anebo, když to zvážím, tak řeknu to jsem ráda, že tě vidím, ale dál už jdu bez tebe. Nechávám tě tady, ve čtvrtek 30. října 25 v devět večer. Nechávám tě tu za sebou.
Já si právě nejvíc pamatuju ty věci, provázené pocity, takže soudržnost....no řeknu ti, že to, co vzniká teď (hodně díky internetu) to jest spřízněné duše dokupy, to mi připadá jako mnohem zdravější a pevnější soudržnost. A právě že tam to proudí a zurčí!
04.11.2025 - 22:44
| Filtr
dan162
» Lupi
Mexiko - pardon, oficiálně Mečeříž. Od Konětop je to údolí před Beranovou roklí doprava, ještě v padáku dolů. Vůbec netuším jak vzniklo, sklání se doleva, ale nemá dole stálý potok. Nějaká voda, protože tam je někde jíl, častěji písek.
Jestli nic netajím? Vědomě ne, nevědomě asi dost. Informace ven jdou, emoce částečně, stejně málokoho nezajímají. Když se něco dostane do vědomí, má to zelenou, a obvykle to jde ven, když je to k něčemu někomu užitečné.
Líbí se mi přijímání objeveného, jak to děláš. Podle mne ideální. U emočních vzorců, které drží nějakou nedoprožitou emoci, je přijetí vlastně umožnění, aby to mohlo doproběhnout a odejít. Neumím to vždy, super.
Když je do ouvej, tak pravá soudržnost, která proudí a zurčí, tě podrží a nenechá rejt držkou v zemi. Soudržnost ne jako emočně bezpečný prostor, ale jako emočně sdílený nebo lépe propojený prostor.
08.11.2025 - 15:31
| Filtr
Lupi
» dan162
Tak tímhle údolím jsem nikdy nešla, někdy to zkusím. A proč je Mečeříž Mexiko?No mně se zase líbí, že netajíš. Mám to kapku schizofrenní - moje přirozenost je co na srdci, to na jazyku, ale život mě naučil, že s tím opatrně. Ale někdy je mi to k dobru - když bych vyžvanila něco předčasně. Mám sklon předbíhat sama sebe.
To přijímání objeveného - víš co, to jsem se takhle pěkně naučila vlastně až letos. Od loňských vánoc na mně padají kostlivci, plesnivý šanony, zarezlý programy - co tři - čtyři dny nějakej. Poslední dva měsíce se tempo zvolnilo, ale pořád ještě něco. No a praxe dělá mistra, že
jednak. A duhak v tom fofru prostě nemáš čas na nějaký to rozebírání a znovuskládání a pátrání a řešení.Ještě tohle mně řekni - fakt vysolíš, co ti právě táhne hlavou? Vždycky? A nikdy jsi tím nic nezasklil/nezabil?
08.11.2025 - 23:02
| Filtr
dan162
» Lupi
Mexiko? Nevím, pochytil jsem to místně. Předbíhání sama sebe - to možná znám: huba mluví a já jen sleduju, co že to říkám. Většinou předčasně nebo nevhod. Spíš to je ku prospěchu, prodával jsem barák, a s úžasem sleduju, jak říkám kupujícímu jako první všechny závady domu, pěkně natvrdo. Koupil to.
Ad plesnivý šanony atd. - to ale je velmi zajímavé, nejen pro tebe si myslím. Lepší než seriál :-D Nikdy nevíš, co přistane za téma, kdy, a jak zareaguješ. Osvobozující, ne vždy příjemné, a začne to třeba nějakou minipříhodou, která by jinak zapadla a ukáže se, jak velký ledovec je schovaný pod ní jako její důvod.
Ne, nevysolím, mám ohledy, až příliš. Ale to takhle jdeš krajinou, jsi kdesi u mne, a pořád divně žádná závora na cestě, kulometný hnízdo nebo aspoň ochranáři v teréňáku na patrole. Ani nevíš, že jsi v centru. Když se necítím bezpečně, tak to neřeknu a kupodivu poutník to nepozná a jde dál. Je to hodně o tom s kým jsem, s někým víc poslouchám a víc říkám, co cítím, vnímám, s někým se omezím na povrchní kecy a šáteček.
10.11.2025 - 17:48
| Filtr
Lupi
» dan162
Tak to jsi dobrej, že to aspoň odsleduješ - mně se klidně stane, že si toho všimnu až za tejden 
I když teď jsem hodně zpomalila, což je děsně příjemný. Tak doufám, že ve zdraví přežiju příštích sedum let - to mi půjde Uran přes čtyři světla.A to s tím barákem, to je ale boží!
Ad seriál - no to mi povídej. Normálně to tak zdivočelý nemám ani já, to letošek je takovej.
A víš, co říkala jedna zdravotní sestřička z tuberkulózního centra v knize Betty MacDonald? Řekla - nejdůležitější je, kdo je s kym.
Měla pravdu pravdoucí nejsvětější, baba. Veškeré živáčstvo to ví, jen my se to musíme znovu učit, abychom neztvrdli v tom fabrickým nastavení, co nás postihlo od průmyslový revoluce.
Panně
© 2007-2026 Najdise.cz