výmluva na dvojplameny - Diskuze a zkušenosti

Amenti » movvin Nj, vždyť já si o to jedno převtělení ještě koleduju :D
A hlavně , že si doma hýčkám úžasnou knihu od Esther a Jerry Hicksových Zákon přitažlivosti a lup, stejně to tam seknu :D
Naštěstí, když jsem to psala, tak jsem u toho necítila pozivitní vibrace. Tudíž, ještě se to dá naštěstí zachránit! ;)

Moc děkuju za připomenutí ;)

player » Amenti Jo , to jo. Můžeš být stará duše a už osvícená. Ale v těch regresích stálo toto:

neskončíš s kruhem inkarnací , dokud nesplatíš vše z minula do poslední mrtě. Takže to značí , že s dalšími a dalšími životy budeš v podstatě zemi a jejímu živočišnu prospěšnější tvor. A poslední inkarnace je osvícenská , to už budeš nějakej tibetskej mnich , jeptiška , geniální hudební skladatelka či stavitelka , prostě něco , po čem tady zůstane otisk krásna - skoro navěky.

Ono totiž , jak tady kdysi od Janka Skústristy běžel takový článek - život bez inkarnací jen v duševní podobě je sice věčně blaženej ,ale zároveň taky nekonečně nudnej. Proto pár procent dobrodružnejch duší začalo dobrovolně inkarnovat , vede to údajně ke konečnému splynutí se světlem stvoření.

Ale - kdo ví , jak to je...zatím to jen pár lidí na světě tuší. Ale nevědí.

Buddha/2 » exit Normálně bych napsal že se těším. Ale to asi proto, že nevím na co

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz » exit Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
666 ps! když se 666kou se to má tak, že je jenom pro zvaný... no, zvaný jsou skoro všichni, ale vono se tam nedá jako jentak přijít, nejdřív musíš splnit aspoň jednu z mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha a mnoha podmínek pro vstup. No a pak šup! (k tomu sloužej ty tvý víry, mmch, jsou všude!) a seš tam! no, ale 666 má jednu zvláštnost, promítačka je jen jedna, ty můžeš bejt jen divák, což není nijak hrozný, protože v 666 se promítaj celkem hezký filmy, žádný krváky a tak... mnohem horší je, co se děje v sále


to be continued...

player Mě by se líbilo , kdyby si někdo nabrnk trojku s tím , že to je jasnej trojplamen.

To by bylo docela působivý.

Najdise.cz » exit Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


to by mě taky zajímalo

Amenti » player Krasne jsi to napsal,neco na tom bude ;)

Lupi » Artemissia Tak nějak. Akorát se to musí vědět, žejo, jinak z toho nic nemáš. Navíc čím blíž a čím dýl ten člověk je, tím spíš působí jako zvětšovací sklo.....
Skvělý jsou na tohle moje čuby - někdy si říkám, co to se mnou sakra je, že se ten pes chová takhle? Jenže ze psa je takovej dvojplamen razdva, že......to je ale dost strašnej název, dvojplamen. Budu říkat DP
S DP mužského rodu je to horší, tam se mi to říká blbě
Ale když už, tak to funguje.
Poslyš, Bitchiboží, neměl jsi kdysi přezdívku Mýval?

Anonym1 Dvojplamen je podle mne aktuální zhmotněná forma bytosti, vibrace, života ...

tzn. že se v průběhu života může měnit, stejně tak, jak se mění člověk a
je-li dvojplamen stejná vibrace jako člověk sám, pak je to ten, kdo má stejné zážitky, zkušenosti, vlastnosti, apod.
možná je to pitomost, nevím. :-)

ale upřímně jedna věc mi přijde zvláštní a to, že dřív jsem dvojplameny hodně řešila a točila se kolem toho velká část mého života
napsala jsem díky tomu hodně básní

a když jsem si v těžkém období představila smrt, nebo představu, že bych se měla zabít, ev. jednou jsem měla zážitek blízký smrti aniž bych chtěla (vědomě), tak jsem to nedokázala, nedokázala bych se zabít, i kdybych se do konce života měla dotýkat zdi, protože před očima a v srdci jsem automaticky myslela na jednu bytost, na jednoho
" Je jedno, kde jsi. To nejde, to nejde."

bydleli jsme v jednom městě, ve městě, kde jsem od prvního okamžiku vnímala něco, co nikde jinde
a večer kdy jsme se potkali bylo jak pohlédnutí sobě samé do očí

9, 6, 9, universální láska a pochopení,
které v sobě dneska nosím i já

než jsme se potkali, den předtím jsem měla sen, kde jsem viděla svoji přítomnost, minulost i budoucnost, byla jsem ve Vesmíru, kde jsem létala nad světem, zlatými plošinami

strašně, strašně mne ovlivnil, vyléčil můj život a zároveň "naše rozdělení" mne zničilo, změnilo ... nesla jsem to strašně a nepomáhalo nic ... hrála jsem, zpívala, začala cestovat abych utekla bolesti ... a tam jsem dostala klíště ...


a kvůli tomu dnes v sobě nosím tolik nádherných chvil, které bych nikdy nezažila, pochopení, soucitu, a zároveň jsem možná poničena, protože jsem utekla na cesty, procestovala léto, abych zahnala žal a kouslo mne klíště (?)


jeden ze dvou lidí, kterým jsem "dala své srdce"

když si našel partnerku, aniž by mi něco řekl, věděla jsem jak vypadá, kdo je a že jej potápí a to jsem nechtěla ... nemohla jsem nic dělat ... mu bylo strašně ... mně bylo strašně ... nevím jestli proto ...
a já si pak našla partnera taky ... spřízněnou duši
a oba jsme se utopili v hmotě ... a málem nás to zabilo ... teda mě.
schovávali jsme se "před světem" a "v tajnosti si psali", ve chvilkách lásky a soucitu, když jsme byli sami a "nikdo nás nerušil" :-D


do té doby jsme komunikovali skrze telepatii, ve snech
i pak, když jsme byli sami

myslela jsem si, že jsme úplně stejní a žijeme stejní ...
a ono to tak bylo
stejné zájmy, myšlenky, vkus, vnímání, zkušenosti, citlivost, atd.
a možná je
v některých věcech to ani nemůže být jinak
Bůh ví, jak to je

ale myslím, že jsme všichni spojeni.

ač tohle je fakt divné.