Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
zdravím - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
zdravím
20.11.2008 - 19:42
bílá
zdravím
Prosím o radu ,syn trpí lupénkou
20.11.2008 - 23:27
| Filtr
Piháček
ahoj..
taky to máme za sebou...lupenka je psychického původu..ostatně jako všechny nemoci...
jediné,co mu viditelně pomohlo...bylo odstřihnutí růžové pupeční šňury ode mne....moc mě to bolelo a nechtěla jsem ho pustit....růžovou jsem postupně proměnila ve zlatou....vše se zlepšilo...lupenka je boj o svobodu a nezávislost...
k tomu byly nutné kortokoidy,solárko a masti...ale moře a slaná voda udělala také zázrak,,
držím palce ať to zvládnete
taky to máme za sebou...lupenka je psychického původu..ostatně jako všechny nemoci...
jediné,co mu viditelně pomohlo...bylo odstřihnutí růžové pupeční šňury ode mne....moc mě to bolelo a nechtěla jsem ho pustit....růžovou jsem postupně proměnila ve zlatou....vše se zlepšilo...lupenka je boj o svobodu a nezávislost...
k tomu byly nutné kortokoidy,solárko a masti...ale moře a slaná voda udělala také zázrak,,
držím palce ať to zvládnete
21.11.2008 - 10:53
| Filtr
Piháček
» bílá
Haničko,tak vidím,že to je všude asi stejné...jak píšeš....mám pocit že mě stále potřebuje a to mu je 28 let..
to jsem měla také..
trošku popíši to odstříhnutí a přeměnu růžové ve zlatou..
své děti svazujeme svou láskou-my tomu tak říkáme,že je to láska,ale je to sobectví a pouto,kdy nechceme zůstat sami a nebo i naše dítě nechce být už samostatným a "potřebuje nás"
do 12let nás děti potřebují jako rodiče a učí se z naší výchovy,berou si z nás příklad..
potom do věku 15let si dělají a utvářejí své hodnoty,své názory...
pořebují nás pořád,ale už bychom si ,my,rodičové a hlavně maminky,měly uvědomit,že jsme dali život a máme před sebou krásného samostatného člověka s vlastními názory a s vlastní pravdou,své chyby si musí objevit sám a zkušenosti prožít také sám..my se můžeme už jenom dívat a poradit,jestli nás budou slyšet...to už je na nich-na našich dětech...
no a můj,tehdy 16letý synek, chtěl být v létě doma a nejezdit s námi na dovolenou..
manžel zavelel ,já udělala psí oči a trošku mateřského vydírání a tak synek zlatý jel...srdíčko ho táhlo ke klukům a zábavě a jelikož maminka je maminka...
a protože jsem trošku divná maminka..zlanařila jsem ho tam ještě na tetování henou..ať si to chlapec užije a má vzpomínku...
snad mi rozumíš,Hani,nevím jak to děláš ty,jaké chyby mateřské děláš,když si sáhneš do svědomí a uvědomíš si,jak znásilňuješ svého syna svými názory...
z toho tetování vznikl ekzem..lupenka..
nyní vím,že to není z tetování...když onemocní kůže,je to protest duše nesvobody a psychika volá tělo o pomoc
teprve na seminářích mi toto vše vysvětlili a poradili co s tím...
s lidmi,jež milujem,jsme spoljeni ze srdce zlatými nitkami..
s našimi dětmi máme spojení růžovou nití-pupeční šňůrou ,ze srdce do srdce...mateřskou láskou...tato šňůra by se měla časem a dospělostí měnit-my bychom ji měli změnit na zlatou...přestat naše děti brát jak děti,nechat je odejít do života a dospělosti,nechat jim svobodu a dát domov,kam se mohou kdykoli vrátit a být sami sebou..mít své soukromí...a rodiče jsou v pozici přátel a jistoty tepla,pohlazení a pochopení všech jejich kladů i záporů...
je to rituál,vykoupeš se,zapálíš si bílou svíčku,vytvoříš si atmosféru klidu a pohody...zklidníš mysl,a zavřeš oči,sebe si představíš v levém horním rohu a pozveš k sobě svého syna...je to promlouvání v meditaci...může přijít a nemusí....
když ti přijde,poděkuj a mezi vámi si představ růžovou nit(já tam měla silné růžové lano)..řěkni mu vše...co tě trápí..bude ti odpovídat,,nebo bude poslouchat...nevím,každý to má jinak...popovídej si s ním a řekni mu,že je a bude stále tvůj syn,ale musí se již osamostatnit a ty jej propouštíš ze svého mateřského sevření...vem nůžky(pomyslně)a pomalu přestříhávej růžovou nit ....potom mezi vámi navaž zlatou nit....věčnou a univerzální lásku...svobodnou lásku...
Haničko,dělala jsem to několikrát..nešlo mi to,nechtěla jsem ho pustit,synka mojeho zlatého jediného,povedlo se to,ale bolelo mě to šíleně a neustále jsem dělala uzlíky na laně...prostě jsem se bála být sama,je to jen sobectví ze samoty...
nyní máme úžasný vztah...svobodnější,synkovi se lupenka zvytratila,zmizela z kolenou a loktů a ze zad...pochopitelně byl léčen na kožním a ty masti z maryhuány jsou skvělé..léčba byla úspěšná,ale velký podíl na úspěchu má mentální osvobození od rodičů....
ne,že bych měla velkou opičí lásku k němu,ale v podvědomí to byl neustále můj chlapeček a já se jej nechtěla vzdát,cítil to i tak manžel,jako otec-byli jsme na tom stejně, nyní máme doma samostatnou jednotku a úspěšného muže se svým vlastním rozhodováním a svobodou...je mu 20let a jsem na něj pyšná.
nerada bych tady dělala návody moudro...toto je má zkušenost a já to tak dělám,je na každém z nás,jakou cestou se ubírá a jak žije svůj život...
přeji hodně lásky a pochopení vašich cestách životem...
to jsem měla také..
trošku popíši to odstříhnutí a přeměnu růžové ve zlatou..
své děti svazujeme svou láskou-my tomu tak říkáme,že je to láska,ale je to sobectví a pouto,kdy nechceme zůstat sami a nebo i naše dítě nechce být už samostatným a "potřebuje nás"
do 12let nás děti potřebují jako rodiče a učí se z naší výchovy,berou si z nás příklad..
potom do věku 15let si dělají a utvářejí své hodnoty,své názory...
pořebují nás pořád,ale už bychom si ,my,rodičové a hlavně maminky,měly uvědomit,že jsme dali život a máme před sebou krásného samostatného člověka s vlastními názory a s vlastní pravdou,své chyby si musí objevit sám a zkušenosti prožít také sám..my se můžeme už jenom dívat a poradit,jestli nás budou slyšet...to už je na nich-na našich dětech...
no a můj,tehdy 16letý synek, chtěl být v létě doma a nejezdit s námi na dovolenou..
manžel zavelel ,já udělala psí oči a trošku mateřského vydírání a tak synek zlatý jel...srdíčko ho táhlo ke klukům a zábavě a jelikož maminka je maminka...
a protože jsem trošku divná maminka..zlanařila jsem ho tam ještě na tetování henou..ať si to chlapec užije a má vzpomínku...
snad mi rozumíš,Hani,nevím jak to děláš ty,jaké chyby mateřské děláš,když si sáhneš do svědomí a uvědomíš si,jak znásilňuješ svého syna svými názory...
z toho tetování vznikl ekzem..lupenka..
nyní vím,že to není z tetování...když onemocní kůže,je to protest duše nesvobody a psychika volá tělo o pomoc
teprve na seminářích mi toto vše vysvětlili a poradili co s tím...
s lidmi,jež milujem,jsme spoljeni ze srdce zlatými nitkami..
s našimi dětmi máme spojení růžovou nití-pupeční šňůrou ,ze srdce do srdce...mateřskou láskou...tato šňůra by se měla časem a dospělostí měnit-my bychom ji měli změnit na zlatou...přestat naše děti brát jak děti,nechat je odejít do života a dospělosti,nechat jim svobodu a dát domov,kam se mohou kdykoli vrátit a být sami sebou..mít své soukromí...a rodiče jsou v pozici přátel a jistoty tepla,pohlazení a pochopení všech jejich kladů i záporů...
je to rituál,vykoupeš se,zapálíš si bílou svíčku,vytvoříš si atmosféru klidu a pohody...zklidníš mysl,a zavřeš oči,sebe si představíš v levém horním rohu a pozveš k sobě svého syna...je to promlouvání v meditaci...může přijít a nemusí....
když ti přijde,poděkuj a mezi vámi si představ růžovou nit(já tam měla silné růžové lano)..řěkni mu vše...co tě trápí..bude ti odpovídat,,nebo bude poslouchat...nevím,každý to má jinak...popovídej si s ním a řekni mu,že je a bude stále tvůj syn,ale musí se již osamostatnit a ty jej propouštíš ze svého mateřského sevření...vem nůžky(pomyslně)a pomalu přestříhávej růžovou nit ....potom mezi vámi navaž zlatou nit....věčnou a univerzální lásku...svobodnou lásku...
Haničko,dělala jsem to několikrát..nešlo mi to,nechtěla jsem ho pustit,synka mojeho zlatého jediného,povedlo se to,ale bolelo mě to šíleně a neustále jsem dělala uzlíky na laně...prostě jsem se bála být sama,je to jen sobectví ze samoty...
nyní máme úžasný vztah...svobodnější,synkovi se lupenka zvytratila,zmizela z kolenou a loktů a ze zad...pochopitelně byl léčen na kožním a ty masti z maryhuány jsou skvělé..léčba byla úspěšná,ale velký podíl na úspěchu má mentální osvobození od rodičů....
ne,že bych měla velkou opičí lásku k němu,ale v podvědomí to byl neustále můj chlapeček a já se jej nechtěla vzdát,cítil to i tak manžel,jako otec-byli jsme na tom stejně, nyní máme doma samostatnou jednotku a úspěšného muže se svým vlastním rozhodováním a svobodou...je mu 20let a jsem na něj pyšná.
nerada bych tady dělala návody moudro...toto je má zkušenost a já to tak dělám,je na každém z nás,jakou cestou se ubírá a jak žije svůj život...
přeji hodně lásky a pochopení vašich cestách životem...
21.11.2008 - 11:13
| Filtr
atreb
» Piháček
Sice nic nevím o lupence, tak že se nemohu vyjádřit. Moc se mi ale líbilo tvé vysvětlení a plně s ním souhlasím. Je to moc těžké dát dětem svobodu. Pokud je máme rády, a chceme pro ně jen to nejlepší, neměli by chom jim škodit. Ikdyž nevědomě a s nejlepších důvodů. Každý máme svůj ůkol, svůj život a musíme se naučit být si za něj odpovědni. Také naše děti. Můžeme jím jen přát vše neeeeeej a ať se jim daří.
21.11.2008 - 15:57
| Filtr
Iva (67)
» Piháček
Moc vám děkuju za odpověď.Moje děti mají jediné štěstí,že jsou asi od těch zmíněných 12ti let skutečné osobnosti z vlastním názorem na všechno a nenechají si své názory a postoje vzít.Nemám žádnou“svoji“(„pokrevní“)rodinu,tak bych si možná chybějící lidi nahrazovala dětmi.Taky bych možná dělala uzlíky…..V případě našich dětí je to zbytečné.
Do 15ti let sem měla něco,co by dnešní lékaři nazvali lupénkou.Při každém pohybu mi praskala a krvácela kůže na celém těle…..Tenkrát se to řešilo hormony,ale třeba taky léky s obsahem Kodeinu…..Paní doktorka mi vždycky říkala-„vem si toho kolik chceš,ať je ti líp……“I takto se dají léčit děti.
Do 15ti let sem měla něco,co by dnešní lékaři nazvali lupénkou.Při každém pohybu mi praskala a krvácela kůže na celém těle…..Tenkrát se to řešilo hormony,ale třeba taky léky s obsahem Kodeinu…..Paní doktorka mi vždycky říkala-„vem si toho kolik chceš,ať je ti líp……“I takto se dají léčit děti.
21.11.2008 - 21:47
| Filtr
Piháček
přišla jsem z hospody...pivo je božíííííííííííí....jako správná "najdisačka" utíkám za vámi....trošku se bojím mezi vámi říci svůj názor..všechny vás tu vnímám jako skvělé lidičky a mám k vám úctu a respekt...moc vám děkuji za vaše slova..je pravdou,že každý máme své zkušenosti a vždy potěší,když zjistíme,že mohou pomoci i druhým....děkuji a kéž bychom se mohli takto obohacovat o všechno..hlavně o radost i smích...a dokázali bychom se těšit z maličkostí...každý den je sluníčkový....
© 2007-2024 Najdise.cz