Deprese

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

04.04.2012 - 12:55

Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Deprese

Ta dáma v černém hávumi zamotává hlavu.Když přichází bere si můj krok, dech, úsměv.Má ráda smutek bolest, žal.Objeví se nečekanězákeřně zatne svůj dráp.Pak uvnitř usadí se.Cítím neklid klepou se mi ruce.Bolí mě celé tělotolik bych se chtěla smát. To je to co v té chvílinemohu světu dát.Nemám ráda tu co tváří se jak dáma.Proč?DusíšEnergiiProč?Rušíš EnergiiSpálíEnergii na popel.V tu chvíli pocit mám. Zůstává ve mě jen velký šrám.Bojuji s tou paní stálevracím úsměv na svá ústa.Do duše klid radostpohodu. Snad do budoucna podaří sezcela zahnat tuhle obludu.Podotýkám, že já jí teď netrpím ale stále jsou tu otázky, jak se cítí člověk který ji prodělává. :62:

Když jsem byla s nemocnice takto jsem jí zachytila. :62:

Myslím že sem také patří... :62:

Řazení:

04.04.2012 - 15:54 | Filtr

tronco

Jsi jabloní v lesních porostech.
Jsi krásnější,než lilie.
Já topím se teď v starostech.
Však s láskou to vše pomine.

Dej poznat mi jen Tebe,
mne samého budu zas mít rád,
sebe probudím snad v nebe,
když vcelku budu už Tě znát.

Být poetou,či smetištěm,
bez Tebe jsem tak sám,
tupé ostří je mým těžištěm,
jak zbytečný jsem vám.

Jsem vším a přitom ničím,
jak plýtvám všemi ctnostmi,
jak plevel vzduchem fičím,
chcípám už a chrastím kostmi.

Milosrdenství budiž též i moje,
kéž ke štěstí se probudím,
když tmu i světlo znám oboje,
jediné vím,že se nenudím.