Pocity z okna - Diskuze a zkušenosti

Z nemocničního okna sleduji oblohu co olověnou být, se zdá. Utichl pohyb jen sténání teď občas slyšet mám. Klepot kapek na římsu,rytmiku nemívá ty noci dlouhé jsou a nikdo nesnívá. Snad v myšlenkách honí se stále jen. ten jednou krásný jindy špatný sen. Jak bojovat ,když síly ubývají? Jen s podporou těch co mně rádi mají, se můžu vzepřít osudu a šlapat stále. Tu káru plnou problémů teď musím tlačit dále. Snad ještě budu chvíli zdravý, když sdělili mi pozitivní zprávy. Jen čas ukáže a zhojí co je jiné... Vždyť jenom samotář a pesimista hyne. Miluji život,lidi a z úst mých smích se line S přáteli kolem život lépe tak hezky plyne.