Z nemocničního okna sleduji oblohu co olověnou být, se zdá. Utichl pohyb jen sténání teď občas slyšet mám. Klepot kapek na římsu,rytmiku nemívá ty noci dlouhé jsou a nikdo nesnívá. Snad v myšlenkách honí se stále jen. ten jednou krásný jindy špatný sen. Jak bojovat ,když síly ubývají? Jen s podporou těch co mně rádi mají, se můžu vzepřít osudu a šlapat stále. Tu káru plnou problémů teď musím tlačit dále. Snad ještě budu chvíli zdravý, když sdělili mi pozitivní zprávy. Jen čas ukáže a zhojí co je jiné... Vždyť jenom samotář a pesimista hyne. Miluji život,lidi a z úst mých smích se line S přáteli kolem život lépe tak hezky plyne.
kovbojka malinká ;-)
jak moc krásná báseň složená ikdyž mám z ní trochu tíseń v srdci ale není třeba žádných strastí neb náš Pepá stále bojuje a vyhrává není to jen rýmování je to pravda pravdoucí a že ty to pepčo dáš to je jasná zpráva jasnoucí!!!!! Ničeho se neboj milý drahý příteli jsme tu stále s tebou a krásně srdcem s tebou zpřízněni!!! Máme tě rádi Pepííí drž to dál chlopáčku milý palečky stále držím