Naděje s beznadějístřídají se jak sudé a liché dnystojím mezi nimi na hraněna jedné nozea čekám co se mnou udělá moje rovnováha.Kam vykročit? Naděje má větší úhel spádubuď ho ustojímneb si zlomím vaz.Beznaděj dává jistotu mým krokůmovšem ničí duši.Mám šetřit tělo nebo srdce?
samota
no,tak k tomu není co dodat-mluvíš mi přímo z duše. Snad jen bych asi odpověděla-šetřit srdce! Tam se totiž ty rány mnohem déle hojí než na povrchu těla-věř,je to vyzkoušené .. tak se drž!