Je čas,kdy mrtví z hrobů vstávajía živí do nich uléhajíkdy smutní se radujía veselí bědujíbohatí živoříchudí se blahem pitvoříodpočatí únavou padajíunavení tančí a zpívajíchromí skotačízdraví jim nestačínaplodní plodív dobrých zlo se rodí.Je čas,kdy lásky umírajírytíři se vzdávajía nuzáci bojujíchlad proudí ze slujínářky raněných znínekonečně mnoho dní.Čekám,až se rozedníhřát začně slunce polednízlé sny zmizí v prachupak postavím se svému strachu.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
To je literární koutek a zatím se to změnilo na poradní či co
Mi touhle básničkou připomněls jednoho odsud,ten by taky furt umíral a rytíře tam má...a já tomu teda nerozumím,tak tentokrát nepochvaluju,neva?
Čekám,až se rozední hřát začne slunce polední zlé sny zmizí v prachu pak postavím se svému strachu.