Když jsem Tě spatřil v zrcadle,Hned jsem se do sebe zamiloval.Z mozku jsem odpojil závity,potom Tě rychle pomiloval.Tys mě kop rovnou mezi oči,jenže pak prachy začly Ti scházet.Koukam se na to, jak močí Ti z očí,nestačím s sebou smíchy teď házet.Zas obcházíš kolem jak slídící pes,co sám sebe chce se za ocas chytit.Už nemáš co ukrást jsem plonk - bez peněz,I bodlák se může však v únoru třpytit.Jsem celkem šťastnej, je mi fajn - squěle.vždy když se octnu pod úderý pěstí,Já zrodím se znovu, vím to jak nikdyvěřím, že motýli cestu mou klestí.Jsem šťastné dítě - to dávno už vím,člověk co nakoukl pod oponu.Tajemství své jsem vám prozradila výjimečně nečekám na poklonu.