pohybuji se po spirálednem i nocí stále a stálekdyž duše je hladempo šest dnísvět stává se hademdevět dnícítím ji když usínámonu vlnu devátousvými sny strachy utínáma stávám se spiráloumezi Nebem a Zemí
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
castella
» inkateo www.pracesesny.cz
Ano, v dobrém. Ta básnička ve mně vyvolala vzpomínku na kamaráda, který se v hlubokých meditacích dostával právě do takové spirály a měl velký strach, když se ho ta síla zmocnila.... (ze spirály se dostával zpátky tak, že si začal přeříkávat jména spolužáků ze školky :-)
inkateo www.pracesesny.cz
» castella
To je hodně zajímavé. A snažil se nějak poznat jaká síla se ho zmocňovala? Snažil se nějak přijít na to proč měl strach?
castella
» inkateo www.pracesesny.cz
Protože měl strach – a velký – nebyly to asi síly dobré. On je člověk, který zkoumal život a hledal se vlastně už od dětských let (teď je mu třicet), bez vedení někoho zkušeného. Několik let žil od jara do podzimu v přírodě, v lesích, skoro jako bezdomovec, na zimu odjížděl do buddhistických klášterů v Anglii a Francii…Hledá stále….