Dva roky byla jsi mým smyslem života,ten se teď rozplynul, zbyla jen samota.Chtěl jsem s Tebou navždy žít, dokonce si Tě i vzít.Vím, že musí to tak být, učím se s tím ale žít.Prvně učím se být sám,zatím to moc nezvládám.Přes den na nic chuť nemám,večer stěží ulehám.Sám vstávám a usínám,často na Tě vzpomínám.Pořád myslím na .... stále se mi po ní stýská.
Piháček
» kapka růžové
obsah je důležitý...pocity srdce a uvědomnění si...a to Sluník křičí do všech stran....bolí ho srdíčko a ode mne má velikánské objetí a v těch verších nic jiného nevidím...jsou krásně smutné....až bude chtít oslnit svou lingvistikou...napíše to na jiné webovky a tam ho zkritizují básníci dle "pravidel a zákonů" poezie...hihi.....za mě má velký obdiv a víru,že se z toho ponaučí a svou láskou oblékne srdce ženy svých snů.....