Je noc...Smútok dusí moju dusuktorá nemoze spat.Popíjam cervený mokv tichosti svieckyv samote mojho Ja...Vo víne je mágia.Odkrýva moje skrytétajomstvá o ktorýchsom ani netusila...Nemozem uniknút.Mágia sepká a vykrikujevo mne...Blúdim po Vignete.."Rocník 2005 ????Vínko,si mladé..."vzdychám...Ozval sa smiech."Som mladé a silnéuvolním Tvoju dusu...""Ty rozprávas ?"Ticho."Som bruchomluvec"pocujem v sebe...Víno a jeho vona mámidalej moje tajomstvámámi moje pravdy...Vykrikuje ,rapoce ,sepká...Otvára moje spomienkynenaplnených lásoknenaplnených plánovo zradách...Tichúcko sa chichoce...Place pred zrkadlom.Vo víne je mágia.Premení sny na hmotua hmotu na sny...Odstrcím flasu do kútanech uz nerozpráva...Predstieram hluchotustarej zeny,ktorejmágia rozviazalajazyk mysle....
Jedna duše od studánky sv.Zdislavy
» mitea
trochu možná tuším..Taky jsem mívala ráda vínečko a občas i ten smutek a samotu jím chtěla zahánět, ale mívalo to úplně jiný konec než,že bylo veselo.. Ale o tom to právě asi je..