a po hladině jezera rozprostřený je třpytivý závojtvé čistotynaivního štěstíten samý,jenž pustým je občas stínemjako poušť nekonečna ve tvé fantazii, když se setmína jařepomalu roztají ledya život opět,tak jako krev v žilách, rozlévá se do přírodyplné očekávání..počkám si na tu chvíli
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)