kdysi dávno…pane Bože to už je ale letbylo psánože protrhne se ledkrunýř DUŠE se prolomil…a v tom tak lehcezrádnost času já pochopil…který být nechcekdysi dávno tehdy však v okamžiku přítomném bylo mi dáno prožít lásku v polibku nádhernéma když na ni myslím právě teď jsem tvůrcem vírů okolností bořím zámku času jeho zeďčtením zápisů přítomnostía jak jinak…než opět v okamžiku přítomnémnejde jinak být než právě TEĎa odvahu mítco říká LEŤ
Když se vlaštovka dotkne křídlem hladiny a po vodě se začnou šířit vlny, jejich rychlost je nezávislá na tom, jak rychle vlaštovka letí. Stává se to i lidem. Dotkneme se jeden druhého a chvění v nás trvá, ať si to přejeme,nebo ne.
inkateo www.pracesesny.cz
» HappyLu
no to je přenádherně řečeno děkuju moc
když je vědomí svázané s hmotou a čerpá z hmoty své zkušenosti , potom má veliké potíže chápat, že čas je pouhou iluzí. až se vědomí oprostí od hmoty , potom čas přestane být překážkou a omezením. vše bude zřejmě nějak naráz. rozumím tomu tak , že rozšířené vědomí je schopné vnímat více prožitků současně , asi jako když bychom si prohlíželi všechna filmová políčka celého příběhu naráz.
chtěl jsem básničkou vyjádřit složitou myšlenku , že minulost vlastně fyzicky neexistuje, že existuje jen v naší mysli a v našem vědomí. Naše omezené schopnosti a zkušenosti ji vytváří. Proč? protože každý vnímaný okamžik se dá prožívat pouze v přítomném čase a tudíž jeho prožitky jsou vždy pouze přítomné. a kdykoliv na ně opět pomyslíme a je jedno kdy , tak to neumíme udělat jinak , než že na ně pomyslíme opět pouze v přítomném okamžiku. VŽDY TEDY V PŘÍTOMNOSTI VNÍMÁME POUZE VJEMY A ZÁPISY OKAMŽKŮ PŘÍTOMNOSTI. Pouze oddělování z důvodů nedostatečných a omezených schopností a možností vytváří dojem a iluzi oddělenosti a to jak v prostoru tak i čase. A prostor i čas jsou vlastnostmi hmoty , tedy separovaného kvantového světa. Stejně tak i hmota je iluzí. No prostě téma pro básničku jak stvořené