Na stole miska s chlebema bublá polévkavystrojím ti dnes večerhostinu s kapkami krve.Výhledově smíchu máme dost,do jámy padá kyvadlo,jsem sama sobě nezvaný host,a ty leštíš si své tykadlo.Do podhoubí line se smradz ulic bez duhových dlaždicprodavačka vyvěsila "CLOSE"a syn už není více panic.Víle za výlohou znenadání spadla stuha,a ovinutá v šeru noční iluzevzpomíná na lesy a potokyco viděla na fotkách v nedělní příloze.Má strachkaždýbez výjimkyi ti,co napěchujou dýmkyzeleným kadidlem...
Wolfinka
tyjo, zanechává to ve mě smíšený pocity -tedy až do chvíle, než přijde to tvý zakončení...
" Má strach každý bez výjimky i ti, co napěchujou dýmky zeleným kadidlem... "
to je takový memento... a to předtím, jen pousmání pozorovatele, jakoby to psal stařeček jdoucí kolem kostela pro mlíko a housky... (to je divný, co?!)