Jak si tu tak připravuju léky pro infekční oddělení,vzpomněla jsem si při pátku na svýho oblíbenýho básníka Tak se s vámi podělím Infekce(Václav Hrabě)Spadl jsem ze skály prorostlé arnikoua teď ležímrozedřenou kůži mám plnou písku suchého listía tebeNejhorší případ tetanu v dějinách lékařstvíVšechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešlyJe to prý skorem zbytečnéVrchní sestra přinášípomeranče cigarety a třináct reprodukcí od BotticellihoPosilněte se večer vás budou operovatVezmou vám srdce Máte příliš velké srdcena to abyste s ním mohl žítLoupu pomeranč a vzpomínámna Prahu Čvachtavý sníh Rackové Na 7. listopadubylo slavnostní osvětlení pamatuješ?Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvajdo které se opřel vítrJe to smutné nebo možná směšnéale asi jim umřu pod nožemprotože jenom tymáš krevstejné skupiny jako jáMusím jim říct kde tě najdouNelekej se Až pro tebe přijedoubudu ležet mezi lesklými vyvařenými nástrojia nebudu vědětže jsi přišlaVímže mě nemáš rádaale já tě mámv krvi rozpuštěnoua bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágrytak starýmiže je už vůbec nikdo nepamatuje.
Zavři oči dole na ulici kropicí auto napodobuje déšť beránci sbíhají do údolí a usínají ve tvém stínu zatímco ručičky hodin se zastavují protože tato chvíle se už nebude opakovat
Ticho večera provokuje labutě aby se ještě před smrtí pokusily zazpívat něco o tvé kráse Zavři oči v berlínské hospodě se rouhá jednonohý Kristus a jeho krev padá na hlavy farizejů Hannibalovi sloni leží na březích Konga a podřezanými žílami a vypasení básníci předvídají konec lidské komedie Zavři oči ! Zavři oči...
Za chvíli umlknou zvony, trombony, tramvaje a já budu poslouchat jak se z oblohy ozvěnou vracejí údery tvého srdce v rytmu ptačích křídel v rytmu ve kterém se země kolébá vesmírem v rytmu který se nikdy nikomu nepodaří upálit nebo ukřižovat Zavři oči a bude to jako když měsíc zapadá v aleji mostů zavři oči a bude všechno jako na počátku světa !