Ač nebyl to můj úmyslpohádky se mivkrádají na myslBylo nebylo dávno tomu...kdy jsem sis dírou na koleněhrával kolem domukdy jsem byl slavný indiánco kouří dýmku mírunebo voják statečnýa vedlbitvy válečnýkdy jsem potkalprvní slečnua nevěděl co s ní..Bylo nebylo dávno tomuta brána sebrzy zavřelaa svět se změnil docelaA za devíti horamia devíti řekami..žije muž cok moudrosti dalekomá víc než dostnení dávno hrdinaa na zemije pouhý hostten co neraddělá chybya stále věří,že jednou přijde všechno, co simyslí, že mu chybí..Láska?Radost?Naděje?Bylo, nebylo...a bůh se jenom usměje