Oslovuju ma mnohe smery...no najviac prokleti basnici...Charles Baudelaire (1821-186, Paul Verlaine a Arthur Rimbaud ....Večerní sbohem Marceline Desbordes-Valmorová Tak pozdě je už! Dobré nebe!Jako když blýskne, minul čas;už po dvanácté tlouklo zasa já - já jsem tu ještě vedle tebe!A spánek nejenže mne minul docela,mně bylo, jako bych i slunce viděla!Je možné, že i pták už pousínal v listí?Jak vůně zvou: spi hluboce!Roj rozpálených hvězd se třpytí v potocea nebe od mráčků se čistí...Řek bys, že lásce na pomocden přišla vystřídat ta čarující noc!Ne ne! nic naplat, vrať se ke své chatce,střez se, ať nevzbudíš psa, který v boudě spí,on nepoznal by, žes to ty,a na mne pověděl by všechno mojí matce.Ty neodovídáš? A oči odvracíš?Nadarmo tajíš mi, že bolí tě, co není,Co chybí tvému rozechvění,mé touze chybí mnohem tíž.Věř něžnostem, jež nepominou,buď hodn, odejdi a šetři mě!Je přes půlnoc, čas tichne nad dědinoua tma se šeří nazítřně!Hleď, když nás večery tak bolí, k nové schůzcezas den nám bude zamínkoua s blaženou vzpomínkou se sama blaženost zas v jedno spojí úzce.Čím jistotněji však se navracíš mi zas,tím více každou noc mne sbohem říkat mučíKéž láska brzy už nás tomu odnaučí!To smutné slůvko, věř, se pro ni nehodí.Přeložila Zdeňka Pavlousková
Tak strasne moc bych chtela prohodit sluvek par vsak ticho moje cela, nedopreje mi ten dar Jen drobecky slov sbiram a do cely nosim A v dlanich srdce sviram kdyz o vety prosim Kralovna vznesena co zebrackou se stala Vsak chtela tohle sama. Pro tebe trunu se vzdala... ........ nasla jsem ji v jednom tydeniku moc se mi libi