POHÁDKA NE-POHÁDKA (7. díl - konec) - Diskuze a zkušenosti

Děvečka si ráno sbalila raneček a vydala se na cestu. Nedokázala by zde žít. Zážitky byly příliš bolestné, než aby si je chtěla stále připomínat. Byla teď nejen svobodná, ale i DOSPĚLÁ. Samozřejmě jí čeká ještě spoustu problémů a bojů, malých proher a velkých vítězství, drobných zármutků a povznášejících radostí. A sluníčko se pořád stejně smálo na plnou pusu. Květiny kvetly i když chtě nechtě po nich šlapala na své cestě do světa a ptáci se překřikovali, jak se samečci předváděli a naparovali před samičkami, které dělaly jakoby nic, jako by se jich to ani netýkalo.Šla a šla až nastal večer. Zcela znavená usnula na mezi. Když v tom ji probudily divné zvuky. Vyskočila a stála tváří v tvář obrovskému medvědovi. Krve by se v ní nedořezal. Dvou mužům se musela ubránit, ale tohle sama zvládnout rozhodně nemůže. To je konec.Medvěd se postavil na zadní a temně zavrčel. A najednou - zcela nečekaně, se svalil těsně před ní na zem. Ze zad mu trčel šíp. Znovu, do třetice, unikla nebezpečí. Tentokrát s pomocí někoho dalšího... někoho... Někoho. Cítila, jak se celým jejím tělem rozlévá nádherný hřejivý pocit, jak celým jejím tělem tančí motýli, ruměnec jí zalil tvář. Neznámý mladík došel až těsně k ní a mile se usmál.Rozpřáhla svou náruč a zavřela oči.... ( happy konec )