POHÁDKA NE-POHÁDKA (5. díl) - Diskuze a zkušenosti

Dědeček Jakoubek pospíchal jak jen uměl zpátky na statek. Klopýtal po tmě lesem, zakopával o kořeny a pařezy, občas vrazil do nějakého stromu, ostružiny mu rozdíraly oblečení. Dech už sotva popadal, když se dostal na mýtinu, kde odpoledne hovořil s děvečkou. Jak bylo odpoledne vše jasné a snadné, prosvícené sluníčkem a probarvené květinami. Teď bylo vše černé a temné. V dálce zahoukala sova a z houštiny vyběhlo s chrochtáním divoké prase.Mraky se na chvilku roztrhaly a on spatřil ve svitu měsíce ležet na pasece nehybou postavu. Došel k tomu místu, otočil zde ležícího člověka na záda a poznal v něm hajného. Ten otevřel oči a začal se slabým hlasem zpovídat. "Vím, že už nemám moc času. Ano, všechno jsem pokazil. Chtěl jsem jí mít pro sebe, chtěl jsem jí hned, co jsem to udělal? Strhl jsem z ní šaty, ale bránila se, tak jsem vzal nůž, abych jí vyděsil. Nechtěl jsem jí zabít, jen jí postrašit, aby pak byla moje.Nechtěl jsem jí ublížit.""Tomu ty říkáš nechtěl jsem jí ublížit? Vždyť jsi chtěl zabít její duši, zavraždit v ní dívku a ženu. K čemu by pak jí byl život, když by to nejcenější v sobě ztratila, když by se pak bála milovat sama sebe, když by pak nedokázala nikdy opravdově milovat nějakého muže? Tomu ty říkáš JEN postrašit, aby byla tvoje? Nikdy by tvoje nebyla, jen bys jako divoké zvíře způsobil bolest, zlo a zkázu. Ale co bylo dál, co se stalo potom?""Potom mě Bůh začal trestat. O něco jsem zakopl a padl tak nešťastně, že jsem si prořízl krk. Byla to strašná bolest. Ona vyskočila oknem a utekla. Co teď bude se mnou...? Kdo mi odpustí?""Modli se k Bohu, jedině on ti může odpustit. On a ta dívka. Vyřídím jí tvou lítost, jen co ji najdu." "Děkuju, moc děkuju...", řekl z posledních sil a vydechl naposled.(pokračování příště)