Viděl jsem tě stát u výkladní skříněbyla jsi bílá čistotou svých křivek...Neslyšná, neviditelná (zprvu nahá), máMezi sklem, mnou a tebou stékaly kapky deštěpo tvé nahé kráse, až ke kotníkům... cestouutrhl jsem snítku kopretinříkám si, pro Tebe, má Lásko, pro Tebe...Jenže čas, elegán v modrém plášti roztáhl ohvězdněný deštník, voda stékala k Zemipil jsem šálky slzí, v neslyšném domě pod terasou,pod terasou slov a přání, v hladinách řekjsem se zhlédnul v samotě...ach, krásko od výkladní skříněty bílá, čistotou svých křivek...jsem Tě zapomněl po cestě z nádraží svých vinprstem obkroužená víčka zahodil...do stínů trav a lip...hmmm... jak voní letos trávajak chutná nektar lip...jsem zapomněl Tě po cestěz hřbitovů svých vin...Odpusť, bílá, krásná...stojící u výkladní skříně...Zaprší a déšť smyje můj splín...Zas budu mlčet, mlčet v tichu vanilkymezi kapkami ztrácím obraz...---nelituj, dál žij
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Levleon, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
...pohled Tvůj mi zlámal vaz, Stojíš za sklem němou stráž...