Pochopení našich kořenů, souvislost krajiny a duše - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kordelie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
mrknu se na ni...když máš husí kůži...tak to není jen tak

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele eXistence X, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ahoj, zní to dost zajímavě ... a mohla by jsi uvést nějaký příklad z té knigy, jak propojuje hlubiny duše a geologická fakta ? jen něco jednoduchého, moc si to totiž nedovedu představit

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele wave, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Wow, téma mé bakalářské práce, to by bylo abych se nezapojil Od Cílka v podstatě cokoliv, Makom je skvělej, Vstoupit do krajiny, Dýchat s ptáky... sice ředitel geologického ústavu, ale prej má někde chatu a dá se s nim domluvit schůzka, už se na to chystam :D Z českých autorů koho by zajímalo tak pavel Kozák, kniha Energie krajiny. Dále Marko Pogačnik no a třeba Christofer Day - Duch místa,Norberg-Schulz- Genius loci (základ!:)) atd. atd. až k estetickému vnímání krajiny, krajinný ráz (Low,Vorel....) atd atd. koho by to zajímalo více nechť dá vědět, Popř budu rád za návrhy další literatury :-)

Ameliee » wave týjo, to je servis ...díky

Tanana » eXistence X Ahoj, tak já to musím uvést trochu na pravou míru. :) Trochu se jsem do té recenze zanesla nadsázku. Asi to není tak, jak by sis představoval. Jde o to, pochopit, proč je pro každého živého tvora důležitá příroda, proč je třeba o ni pečovat, uvažovat nad našimi zásahy do ní a být za ně zodpovědný. Pochopit a podle toho se chovat, že příroda, země, prostor,.. je dar, který jsme dostali a všichni jsme tu jen \"cizinci\". Znát minulost utváření země a pochopit interakci tvorů a země. V knize jsou popisována konkrétní místa, která autor navštívil, a pak je tam většinou vylíčen vztah autora k dané oblasti, jeho vnímání a netajená a až zvířecí láska k zemi. (ten Cílek musí mít vyjádřený silný zemní element, jinak to nevidím :))

Ale ani si nemyslím, že bych lhala, jak jsem prvně napsala, že autor propojuje geologická fakta s duší. V některých pasážích je o tom přímá zmínka, jinak v celé knize, řekla bych, najdu tuto souvislost, i když není možná tak zřejmá. Já ji tam vidím, cítím, proto jsem z té knížky tak unešená. Navíc je to další člověk, který se nenechá oblbnout lacinou cetkou (v přeneseném významu).


A tady je část úryvku, který se mi líbí, protože se lehce dotýká konzumní společnosti, která ztrácí přehled o opravdových hodnotách..

\"Nepíšu proto, abych množil slova. Potřebuji sdělit, kde jsou zelení mužové a že jsou důležití i přesto, že jejich význam neumíme dobře vyjádřit. Dál se mi jedná o to, že DÍVAT SE znamená něco zapomenutého - totiž navazovat oboustranný vztah. A to může být víc než prostřednictvím písmenek (jsou jich plné knihy) sbírat jakéso údaje. Mohl bych se teď zaštítit idejemi uznávaných autorit, jak píšu, oko mi sklouzává po Středomořské imaginaci Jacquesa Le Goffa. Je lákavé vybrat citát o dokumentech středověké imaginace, ale odolejme intelektuálnímu pokušení, potřebujeme poznávat pohledem. VÍM JAK VYPADÁŠ, TAKŽE TĚ ZNÁM.
Začal jsem si to uvědomovat před lety, kdy jsem v ranném předjaří šel skoro týden po hřebeni Krušných hor do kláštera v Oseku. Příroda má v té době velmi syrové, zemité barvy. Jsou to vlastně jen různé odstíny hnědé, šedé půdy a kamene, pomačkaná zeleň vegetace, našedlé zbytky sněhu, mlhavá obloha. Žádné jasné barvy a hlavně nikde žádný kov. Po pár dnesh, když se trochu pozorujete, zjistíte, že máte barevnou a tvarovou deprivaci. Začnou vám scházet pastelové barvy, tvary, zobrazení. Pak jsem sešel do bohatě zdobeného kláštera. S jakou radostí a údivem se přede mnou otevřel odpíraný svět tvarů a jak bohatě působilo zlacení sloupů! Dnes se každý den výhýbáme automobilům, takže jsme přesyceni kovového lesku. Televize a časopisy jsou plné jasných barev, jsme zahlušeni obrazy. Skoro si myslím, že abychom pochopili alespoň částečku toho, co pro středověkého člověka znamenal třeba deskový obraz (neřku-li karlštejnské kaple), tak se týden či měsíc předtím musíme dívat jen na hlínu, stromy a slepice.\"
(...)




Ptali jste se někdy: proč žiju zde v ČR? Proč jsem narodil/a zde a ne jinde?

Část úryvku z článku OVLIVŇUJE NAŠE KRAJINA NAŠI DUŠI?
Rozhovor o české krajině a hip hopu

\"Když byl inaugurován prezident Kennedy, jeho dvorní básník Robert Frost pronesl řeč, kde popsal pocity prvních pionýrů, když vstupovali do země. Cítili tehdy, že ta země ještě nebyla jejich nejen v tom smyslu, že do ní nepronikli, ale i proto, že si je ještě nepřivlastnila. Bylo nutné si ji ozvláštnit příběhy a ději. Ono je to dokonce ještě tvrdší: abyste byl někde doma, tak v té zemi musíte vést občanskou válku. Zdá se, že zkropit ji krví je v hlubokém magickém smyslu prostě nezbytné pro přijetí. Frost tím připomněl podstanou zkušenost, že země má tajemnou moc přivlastnit si člověka. To platí všude, ale jsou místa, kde se to děje častěji a silněji. Třeba ve Walesu, v Bretabi, v Toskánsku. A také v Čechách. Česká kotlina je jedním z nejsilnějších míst tohoto typu. Je tosdost dobře vidět na zdejší židovské komunitě. I za války to byla jejich zeme. Žádná Palestina - to byla země snů. Je to vidět i na cizincích, kteří tu zůstávájí. Ta země si je přivlastňuje, přetaví sei je k obrazu svému. Proto existuje něco jako národní mentalita vycházející z krajiny, i když se těžko postihuje. Evidentní rozdíl je třeba mezi Čechy a Moravany. Morava, to jsou úvaly, spojnice mezi Panonskou nížinou, dunajským okruhem a Polskem. Proto má vždy průchozí charakter: lidi tam mají rádi nově příchozí, jsou otevření, srdečně vítají. Česká povaha je naproti tomu uzavřena do kotliny. Je tvrdší, smutnější, melancholičtější, hůře se do ní proniká. Navíc jako celek nemáme moře, které dává rozlet a pojem velikosti, z toho prmaní malichernost, česká malost. Naše hranice všude narážejí, tím pádem i sousedi uvnitř země na sebe narážejí, závidí si, jsou bna sebe nepříjemní. Pro naše předky byl vztah krajiny a duše samozřejmější. Až do 20. století stále ještě šedesát až osmdesát procent obyvatel žřilo v přímém kontaktu s půdou. Když se dotýkáte půdy, ona se dotýká vás. Vy ji přetváříte a ona přetváří vás. Přímo i v metafyzickém smyslu. Zemědělci měli za sebou stovky let experimentování s půdou. To jim dávalo konzervativní pohled. Věděli, že když přivezou meruňky z Itálie, tak všechny jednoiu za patnáct let v celém kraji vymrznou. Když se to stane dvakrát třikrát, tak si to lidi protě zapamatují. Někdy se tomu říká \"foilozofické omezení\" - v tomto případě vám samotné obdělávání země vnucuje určitá pravidla, názory. Zemědělství v podstatě říká, že dá-li pánbůh a nepřijde neůroda, tak čím víc budete pracovat, tím víc budete mít. Když ale budete pocházet z hornické osady, tohle už neplatí. Tam si musíte naklonit permoníky. Záleží víc na štěstí, na přízni pánaboha, na přízni sil a mocností. Myšlenkové omezení v hornickém kraji vychází pocitu strachu, z něhož vyrůstá zvláštní typ zbožnosti. (...)
...


VELKÝ VZTAH
\"Doufám, že odpověď na otázku, jaký má smysl příroda, nebudeme nikdy znát. Mnohem důležitější je tento smysl cítit. Nejedná se jen o vědění, ale o možnost ztráty. Přírodní vědy nám na tyto otázky neodpovídají, ale dělají něco mnohem důležitějšího - postupně a skoro neviditelně budují nový pocit světa, který je založen na jakési vzájemně provázané síti života. Ještě nedávno byla příroda div ne nepřítelem. Vzpomeňme si třeba, jak se psalo o pokoření Mount Everestu či o vítězství člověka nad kosmem, ale dnes se příroda stává spíš partnerem. Najednou víme, že bez mikroorganismů by během několika desítek let došlo k takovým změnám atmosféry, že bychom je nepřežili. Ukazuje se, že sice stále produkujeme víc oxidu uhličitého, ale že mořský plankton jej také umí stále lépe \"odbourávat\". Dalším posunem doby je, kromě onoho pocitu sounáležitosti, rovněž stírání tradičního rozdílu mezi tzv. živou a neživou přírodou. Třeba právě zemská atmosféra není jakýsi neživý plynný obal, ale biogenní jev. Je výsledkem celého globálního ekosystému.
Konfuciáni rozlišují mezi malými vztahy - to jsou vztahy k rodinně či panovníkovi - a velkým vztahem, který se odehrává mezi člověkem a nebem. Západní civilizace naplnila \"velký vztah\" konceptem boha, a to dokonce žárlivého boha. Ale dnes to nějak přestává stačit. Nejenom v Číně, ale také u nás věří víc jak polovina populace v něco, co člověka přesahuje a co se vesměs nekryje s Bohem z katechismu. Jako bychom nově vytvářeli a doplňovali ten neurčitý velký vztah, ve kterém se najednou ocitá něco z Boha, bohů. lesa a Star Treku. Kde se mísí gregoriánský chorál, zpěv velryb i zvláštní způsob, jakým myslí bobr. Prožíváme-li tento velký vztah, neptáme se na něj. Nemáme potřebu jej beze zbytku pochopit, ale snažíme se jej udržet, prohlooubit, kultivovat a nějak mu zůstat věrný.
A jaká je tu role vědy? Ta se ocitá v nesnadné pozici, protože je na jedné straně nucena vstupovat do oblastí jí donedávna nepříslučejících - do etiky (genetické pokusy), do politiky (environmentální problematika) i do otázek smyslu života a světa, ketré víc souvisí s náboženstvím a spiritualitou. Jenže na druhé straně je věda jedním z posledních garantů jedné velké ctnosti, bez které se nedá přežít - racionality. Proto je v ní naděje.\"


Ještě, že tu nejsou hranice pro omezený počet písmenek...

Tanana » wave Ahoj, to je supr. Od toho Cílka jsem si ještě koupila O přírodě, řízení a naději nabeton, ale docela drahéé .. Ale zklamaná myslím nebudu, těším se na to zatím jako na nějaký poklad nebo jako na Ježíška. Jinak díky za tipy na další literaturu. Snad mi ten Saturn spočine na nějakou delší dobu ve čtvrtém domě. :D

PS: tohle téma (krajina, kořeny,..) tě bavilo odjakživa nebo spíš náhoda, u které si zdárně vydržel? ď

Najdise.cz » Tanana Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele wave, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kdepak, to až poslední 2 roky na vejšce. :) Já studuju přímo krajinářství ( krajinné plánování, architektura atd.)a už mi leze krkem to technično, který do nás cpou, tak se snažim to uchopit spíš z tý nehmotný stránky :-)
Cílka mám přímo jako zdroj literatury, ale tím to bohužel končí, větší EZO by "vědci" nezkousli :D Spíš takový věci jako identita místa, genius loci(historie,kořeny..) popř. estetický hodnocení krajiny a sídel. Ale začala mě teď zajímat i třeba geomantie, energie v krajině apod. Takže knihy pana Kozáka si musím co nejdřív koupit, plus Pogačnika:)

Tanana » wave Cílkovi by ses mohl líbit. Někde má narážky na technické inženýry, kteří vymýšlejí prazvláštní konstrukce s technikou nákladnou a složitou a honí si tak víc své ego na svém fascinujícím díle, místo toho, aby poznali pravý smysl a účel jednoduchosti a těžili z toho, co už je. Jinak sdílím tvůj odpor k techničnu. Mě přijde, že se sama technika místo prostředku stává v poslední době cílem.

Najdise.cz » Tanana Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele eXistence X, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jejdááá , díky za lvovsky "skromný" příspěvek
je to trefně a pěkně popisně psané, ta první ukázka má s tou přesyceností obrazy, zvuky i informacemi v dnešní době úplnou pravdu - na všechno koukáme, ale nevidíme podstatu, protože vnímáme povrchně (kvantita pohltila kvalitu)...

druhá část je taky dobrá, ten vliv krajiny (a dá se říct i klimatu) je zajímavý, třeba ten rozdíl v mentalitě čechů a moraváků , by se to možná mělo vnést i do Astrologie - jak Země samotná (konkrétní místo narození) má vliv na osobnost, obzvlášť u těch se silněji obsazeným zemským živlem, jak píšeš

fakt zajímavá, určitě se to dobře čte, tahle přírodní filozofie, dík za ukázky

P.S. pro její plné pochopení, ale člověk musí chodit hodně ven, občas si sáhnout na zem a vnímat...

P.P.S. v pěstitelských pracích na ZŠ nám vždy říkali, neříkej hlína, ale půda či zemina (jakože to je víc než jen hlína - je tam humus, bakterie, žížaly ...) Krajina a příroda má holt svou velkou tajnou moc

Najdise.cz » Tanana Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele wave, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já nemám odpor k techničnu, jinak bych to nestudoval, ale spíš hledam tu rovnováhu s "netechničnem" Pro práci s neživou složkou přírody je nutný být technik, protože s filozofickou fakultou tu revitalizaci koryta prostě nenaprojektuješ