Lavička... - Diskuze a zkušenosti

V parku pod stromem je stará lavičkaa na ní, s vlasy bílými jako sníh,sedí dědoušek a vedle něj babička.Něco moc krásného je vidět v nich.Nedokáži odhadnout jejich stáří,určitě spolu prošli dlouhou cestu.Ten čas je vepsaný v jejich tvářícha láska je vidět v každém gestu.Sedám si opodál abych nerušil,teď ve vzpomínkách vracejí se zpátkydo časů, kdy žádný z nich netušil,že se jim jednou bude zdát život krátký.Jaká tajemství musí v lavičce ukryta být,všechny ty příběhy, šťastné i smutné.Jak jeden bez druhého by nemohli žít,že být na všechno dva je v životě nutné.Kolik toho ze sebe nechali ve svých dětech.Co prožili, je na jejich rukou znáta přesto si dokáží i po těch letechříct jeden druhému....já mám tě rád.Ještě dlouhou dobu jsem tu seděli když lavička naproti už byla prázdná.Slzy dojetí v očích a najednou jsem věděl,jak je ta opravdová láska krásná..Kdo nevěří na lásku, nekoná moudře.Zamkli jste svá srdce na petlicea při tom stačí jen rozhlédnout se dobře.Takových laviček je přece.... mnohem více.