Už jsme si vážněvšechnořekli?Byli jsme hloupísmutníchápaví i vzteklíA jednou...jsme se rozuteklia nenašli už cestu zpátkyco? Neměli jsme sekat patky?Já řeklajak jsem plná láskya ty a tvý cílový páskytak co, můj milý, běžíš další kolaanebo zvolnils, šetříš síly zpolaJó, byla to pro nás oba školapamatujujak koukala jsem zdolado očítoběa ty na mně svrchuviděl jsi princeznu i mrchu...Už jsme si vážněvšechnořekli?Nebo ti navěky budu psát?Jenom ty dotekytvůj zvláštní prstokladse odebralyjinou cestouco takys takhle starou vestoušvy povolilya látka věkem zřídla ty svoje máš a já zas moje křídla...Doufám všaktrochu s dětskou vírouže na mně koukášaspoň malou škvíroua navždy jak huňatej svetrbude mně hřáttvý jméno...Jistě.