opozice - Diskuze a zkušenosti

Tanana » Hariett Jsem novolunní, ale myslím si, že jsem se za nějakej pátek žití docela naučila větší objektivnosti. Třeba je to ale můj subjektivní pocit. Ono s fantazií se taky nežije lehce! Jako lev bych měla mít základní pocit "všichni jste tu pro mě". Ale jako malá a pubertální holka jsem měla neustálé pocity úzkosti, útlaku, osamělosti, ohrožení a strachu z lidí a budoucnosti. Fakt jsem se jako král necítila.

Asi je ta subjektivita dvojsečná a zrádná. Záleží, jak člověk přemýšlí a zda si uvědomí, že moc jeho myšlenek ovlivňuje i jeho vnímání světa. To určitě platí obecně pro všechny lidi, kteří se narodili v jakékoli lunační fázi, ale pro ty novolunní by měly s tímhle upozorněním, na uvědomělou vládu svých myšlenek, vystavit billboardy. Když uvidím svět zlej - pak to možná bude horší než se vyrovnávat s realitou.

Myslíte, že úplňkový lidé se mohou (a chtějí) učit nebo poznat subjektivní vnímání? Jsou to dva jinak kvalitativní póly, ale oba jsou stejně důležité. Přesto mám pocit , že je častěji kladen v životě důraz na objektivní přístup. To bude asi jenom pocit.

Hariett » Tanana No,s fantazií se opravdu nežije lehce,pokud člověk podléhá pouze jí. Ve Vašem případě bych si troufla napsat :"ono s takovým talentem se nežije právě lehce". Všimla jste si,jak silně máte aspektovanou Venuši? Páni, a co ta mela ve 2. a 6. domě?Vy máte talentu na rozdávání a asi se udřete do bezvědomí,ne?Jen neusnout na vavřínech. Přeju Vám,abyste do toho umění pořádně šlápla a využila Uranského rozletu,ten tranzit přes MC Vás může pěkně nakopnout a dá Vám křídla,tak leťte, objektivita neobjektivita:-)

kaa » Tanana ve me se to asi krizi... dam hodne na subjektivni pocity. fantazii moc nevynikam (zalezi asi jakou fantazii ma clovek na mysli - sneni a predstavy to jo ale kreativita to ee) a v objektivnich vecech me uzemnuje byk (asi )

Tanana » Hariett Je to příjemné číst, ale k talentu mohu říct, že ho skoro nerozvíjím (malba, kreslení)a že je ohromné množství lidí, co mě svou kreativitou dalece předčí. Jsem spíš typ něco jako koumák-věčný badatel, jenž neví kam kráčí, ale věří, že z toho jednou něco třeba bude ... Slovo povinnosti je úděsné = zdroj je v dětství, pubertě. Makám občas do morku kosti jen tam, kde mě to baví (dávám velký význam svým zájmům) a můžou to být i dost chaotické činnosti, které nemají jasné směřování. To mě vcelku trápí, ale když je vynechám, tak je to pak ještě horší.