Ze šuplíku v srdci, pro mou nejdražší - Diskuze a zkušenosti

Minuta v prostoru ve světle duhy,rozkvétá do tichajediné touhy,pomalu šeptá svůj příběh ke hvězdámv převleku otazníku jen malá tečka,v pochybách samotytající vločka,v jediném nádechupřichází k námuvnitř jen mír, už žádný strach,láska a štěstína miskách vah,s vírou v tvou skutečnost svobodný zůstáváma zázrak, co hledal jsem,konečně poznávámz paprsků vlečku přes celé nebe,ze srdce záři lásku tvou skutečnou,slunce své cítím jen skrze Tebe,jak nejhezčí pocit, chvíli nekonečnouuvnitř jen hořím, když úsměv tvůj vidím,štastnou a krásnoujiskru v temnotách,však tak jako štěstí,i smutek tvůj cítímpřekrásnou růži v třpytivých slzáchi modrá obloha zbarví se do černaa chvílemi fouká jenchladivý severák,však po každé bouři úsvit zas začíná,když prosvítíš světlem svýmmůj temný mrakjsi moje všechno mé druhé já,bouřkový mraki hřejivé slunce,dobro i zlo, které se vystřídá,když hlava má podvede mé bezbrané srdcejsi pro mě vším,co v duši je věčnéa pocit jedinečnýv lásce skutečné,cítím jen s Teboui když jsem sám,to díky tobě jsem navždy úplnýa vživotě svémuž nic víc nehledám*