Komnata potemnělaa stíny si začaly rozplétat vlasy.Jen jeden pár uší mohl uslyšetmezi vším tím ruchem zvenčíotravné bzučení hmyzu,který znal cenu svých dnía velice dobře věděl,co skrývaj její dlaně.Byl to kapesníček,kterým si utíralakrvácející srdce.(a v druhé se cosi lesklo, - ne, poslední peníze utratilaza dobré rady)Mžitky před očima,závan ztrouchnivělého dřevaze stromu Života,jež spolu s časem pokácela...A pak už jen otázky,cinkající o kdysi plnou sklenicibarevných peříček.Jak ztěžkla jsi na jazyku!Vybrala si sama,nikdo ji nenutil hrát.Zazněl gonga bylo ticho.Jen zvuky zvenčí...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele eXistence X, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
hmmm ... hmmmm Strom Života pokácet nelze, pač je nesmrtelný (jako já ), ale jinak pěkný ... tak příště ňákou veselou ...