Jednou tak a pak zas takhleJednou slunce vítámjindy překrývá ho mrakdost temný mrak...Jednou jsem nahoře blíže nebijindy zas ve špíně se brodímv dost velké špíně...Chci normální životne houpat sechci žít a být v pohodějak v dětství na klouzačcena červené..Snad když to napíšunebe vyslyší mě konečněsnad nečekám pořáda stále zbytečnětragicky zbytečně...