Slivovici pro Josefa, pro Marii polibek - Diskuze a zkušenosti

Přece jen mi to nedá a musím vám to po mnoha a mnoha letech vyprávět. Byl jsem ještě mladý chlap. Pásli jsme tenkrát u Betlehema. Bylo to krásný období. Asi taky tím mládím, jasně.Když jsem měl večer ovce i těch pár kraviček ve stáji, tak jsem vyrazil do sousední salaše za ní..., no však víte. Byla mlaďoučká, tak možná 14, tenkrát občanky nebyly, tak přesně nevím. Rozhodně byla zralá a šťavnatá jako hrozny a chutnala po olivách. Vzal jsem čutoru slivovice. Jednak jsem čekal docela chladnou noc a pak taky jsem měl vyzkoušeno, že děvčata, když k ní aspoň přičichnou, tak zatouží po tom, po čem touží sice i tak, ale zatouží po tom očividně a nezvratně. Však mi rozumíte.Ale čutoru jsem ani otevírat nemusel, protože toužili jsme, jak se ukázalo, oba a hned. Tenkrát to nebylo moc komplikované, nebyly vrstvy oblečení ani tolik zapínání, zkrátka jsme se ocitli v ovčích houních. Na slivovici vůbec nedošlo. Ona začínala v mírných očividně předstíraných rozpacích a já v očividně nepředstíraných oblinách. Detaily vynechám, abych nezdržoval.Když jsme byli v nejlepším, tedy já určitě, tak nastalo u ní vzrušení, které jsem ještě u žádné v životě nedocílil. A že v okolí bylo salaší dost. Totálně se rozzářila a křičela: „To je nádhera, fantastické…“ a oči jí svítily. Smála se a pak se jí koulely slzy štěstí po tváři. „To jsem nikdy nezažila…“, vzdychala a já jsem pýchou jen rostl. Její tvář zářila jako slunce a měsíc dohromady: „Slyším hudbu a zvony a vidím anděly“. Byl jsem chlap tak asi na tisíc procent. Vstala a šla ke dveřím. „Je to zázrak přímo od tebe“, zašeptala. Objal jsem jí kolem ramen a… pochopil. V mé stáji se něco dělo.Přehodili jsme houně a běželi k mojí salaši. Mladí pocestní s novorozenětem a všude jas a radost a fakt asi andělé nebo něco takového. Tak říkám tomu chlápkovi, jak se jmenuje a on že Josef. Otevřel jsem čutoru: „Hele, Josef, připravili jste mi fantastický zážitek, tak si na to připijeme, mám tu čerstvě vypálenou slivovici. Zbytek si nech, bude se ti hodit, však támhle už běží další, máš co slavit. Jo, vidíš, blahopřeju k tomu malýmu. A k manželce taky, ty jsi si, fíku, ale uměl vybrat. Je nádherná.“ A jak tak kojila, tak jsem jí mlčky políbil na tvář. Přeji všem nezapomenutelné sváteční prožiky