Neúprosná konkurence - Diskuze a zkušenosti

(z deníčku závodnice)Pátek:Dnes jsem se dozvěděla dlouho očekávanou zprávu. Jsem zařazena z kategorie „dorost“ do skutečné závodní kategorie. V reálu to znamená, že můžu být kdykoliv postavena na start. Vlastní závod přichází zpravidla neohlášeně a bez jasného plánování. To znamená, že musím být neustále v dobré kondici. Dokážu to. Musím to dokázat. Zvítězím. Budu první! Ne mezi první desítkou nebo třemi nejlepšími. Já budu ta nejlepší! Dobře vím, že tato příležitost se už nikdy nebude opakovat.Sobota:Ostrý závod. Rychle na startovní čáru. Jsem docela v šoku. Čekala jsem několik desítek závodnic a na startu jsou desetitisíce možná statisíce soupeřek. Cítím, že se mi podlamují kolena… Ne! Já musím vyhrát! Nikoho nesmím šetřit. Tvrdě se za použití ostrých loktů deru dopředu. Nepřátelské pohledy, přetlačování, ale nakonec jsem přímo na čáře. První úspěch je tady. Je skoro půlnoc. START! Vybíhám jako smyslů zbavená, všude je tma, soupeřky klopýtají a některé ztrácí balanc. Přiznávám, že některým jsem i pomohla, aby rovnováhu ztratily. Já přece musím vyhrát. Bojím se, abych ve tmě nenarazila do mantinelů a neztratila svou pozici. Držím se ve vedoucí skupince odhadem asi stovky nejlepších závodnic. Běžím na maximum. Cítím, že mi brzy dojde dech, ale já musím vyhrát. Najednou je před námi cíl. Jsem na druhé pozici. Zkouším přidat, ale už to víc nejde. A v tom pomohla náhoda. Soupeřka přede mnou klopýtá a v cíli jsem první JÁ! První a jediná. Jsem ta nejšťastnější a nejpyšnější vítězná spermie. Všechny ostatní běžely zbytečně.