Stojím pri okne a spomínam...Je to ako zlomok vycerenéhoaparátu s malým objektívom.Prisla som s vecnostivstúpila do kruhu casua dnes pozerám zo sebaocami starej zeny.....Je mi smutno.Kedysi som sa dívala ocamidietata, zeny,zrelej zeny...Zivot mi ukradol cas...Stojím pri okne a hladím...Vietor zúrivo kláti stromamia zem je holá,ale este tepláa cítit jej chvenie...Listy stromov lietajú v povetrí a tvoriapodivné atrakciea vibrácie krásnych farieboranzová,zltá,cervená..Pocujem stonat stromyi moje srdcepocujem svoje slzypadajú tvárou ako dázdco prichádzavo velkých kvapkách,ale bolest a smútokdázd vo mne nezmyje...Zivot prúdi a ja sa snazímzachytit bolest vo svetle svojichmyslienok..
movvin
» mitea
Jo jenže já to s písmenkama moc neumím, tak jsem ráda, když to tak někdo krásně ovládá protože to jentak nejde hodit na papír, ty pocity..... Fakt máš můj obdiv.