Když síla začne psát slovado pevnosti letbez dotyků prstůpřitom otisk srdcebije okolímkdyž vírav pravdu a vážnostzastaví dechbez ubrání vzduchunějak vůbec se nebojíma jen nechámpaprsky svítit na mé vlasyplné vůní historie staletía jen nechámslané poslyplnit jemně dušive smíchutřpytí se dojetíma když poslední stopazmizív objetí posledních léta paprskůzvonnejsilnějším svým tónembuší o klidua věčnosti otisku.
Rotan
Ten otisk zrozený v hloubi přes prsty bez dotyku vepsán byl náhle Síla v něm bez předehry rozdmýchala jiskření v očích táhlé Jen malý piktogram je tím puncem pravdy tam kde píše se tečka Pak v hrudi rozběhnou se tryskem divocí koně a ten otisk je pro jejich klid nepřekonatelná léčka