Vichřiceve skladu papírua chtěls snadláskuna míruanebo oknodo oblakjá vařímjako papiňáka sama sebe proklínámže teď je moje tadytama jediný místona světěkde cítím v duši klidje na tvym rameněa tam chci býttak řekni necháme to na domajsi stejně jak jápitomáa jsme už na to dva...